Příspěvek 500 Kč k důchodu se blíží. Kdo dostane výchovné za dítě

Kdo má nárok na výchovné k důchodu?

Od roku 2023 dostanou starobní důchodci příspěvek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě – takzvané výchovné. Někteří ho dostanou automaticky, jiní o něj budou muset požádat. Příjem žádostí začne v září, potvrdilo dnes ministerstvo práce a sociálních věcí.

Počínaje důchodem za leden 2023 dostanou příspěvek – při splnění podmínek – všichni důchodci. Tedy i ti, kteří odešli do penze dříve (do konce roku 2022). Pravidla pro „nové“ i „staré“ důchodce budou prakticky stejná. Počet dětí, na které lze výchovné čerpat, není zastropován.

Jak žádat o výchovné?

Příspěvek automaticky dostanou ženy, které odešly do důchodu dříve díky počtu vychovaných dětí (slovy zákona: důchodový věk jim byl stanoven se zohledněním vychovaných dětí). Ostatní zájemci musí vyplnit žádost o příspěvek. Pokud šli nebo půjdou do penze ještě před 1. lednem 2023, mohou žádat o příspěvek nejpozději do konce roku 2024. 

Jak výchovné zvýší důchod?

Výchovné 500 korun náleží k procentní výměře starobního důchodu. Bude se na něj vztahovat pravidelná či mimořádná valorizace – každý rok by se tedy měl automaticky zvyšovat úměrně samotnému důchodu.

Příspěvek dostane jenom ten, kdo splnil standardní podmínky pro nárok na starobní penzi – tedy dobu důchodového pojištění aspoň 35 let (včetně náhradních dob). Ta by se mohla do budoucna zkrátit na 25 let, prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

V praxi na výchovné nedosáhnou lidé, kteří dříve brali invalidní důchod a ten se jim pouze „transformoval“ do starobního důchodu, protože nesplnily potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod. A jak jsme napsali na začátku: na výchovné mají nárok jen příjemci starobního důchodu – ne invalidního, vdovského (pokud současně nepobírají i starobní penzi) a dalších.

Kdy může o výchovné žádat někdo jiný než matka?

Příspěvek může využít vždy jenom jeden z páru, v drtivé většině to budou ženy. Pokud dítě vychovávalo víc osob, může získat příspěvek jenom ta, která o dítě „osobně pečovala v největším rozsahu“. „To platí i v případě, že u téhož dítěte byla jeho výchova zohledněna při stanovení důchodového věku ženy,“ píše se v loni schválené novele.

O příspěvek tak může žádat i otec dítěte nebo jiná osoba. Podmínkou je, že o dítě osobně pečoval(a) v největším rozsahu. K tomu má stačit čestné prohlášení. Úřad pak může dál zkoumat, jak to bylo doopravdy. V praxi může vycházet ze svědectví nebo z dostupných informací o předchozím zaměstnání, místě bydliště, čerpání rodičovské dovolené a podobně.

Co když matka zemře dřív než otec?

Ze zákona bohužel nevyplývá, že otec (nebo jiná osoba) má automaticky nárok na příspěvek, jestliže matka dítěte zemřela ještě před odchodem do penze. Pro otce tedy bude stěžejní zmíněné čestné prohlášení ohledně „péče v největším rozsahu“. Když se o výchovné nebude hlásit nikdo další, úřad má v praxi omezené možnosti, jak dokázat, že takové prohlášení není pravdivé. 

Novela nepočítá s tím, že by otec mohl převzít příspěvek, který původně náležel matce. Pokud ho tedy začne čerpat ona a zemře dříve než muž, příspěvek už na něj automaticky nepřejde a propadne. 

Co když někdo získá výchovné neprávem?

Co se stane, kdy výchovné někdo získá neprávem, a přijde se na to až později? Pak se původnímu příjemci důchod sníží (ale až počínaje následujícím měsícem, ne zpětně) a naopak se může zvýšit jiné osobě, která o dítě osobně pečovala ve větším rozsahu. 

Jak se posoudí výchova dítěte?

Novela nijak neřeší, jak rodič (nebo jiná osoba) ve skutečnosti své dítě vychoval. Ohledně příspěvku k důchodu tedy rodič neponese žádnou odpovědnost za to, že dítě spáchalo trestný čin, nechodilo do školy nebo jinak neodpovídalo obecné představě o správném vychování. Dokazování, jestli rodič udělal maximum, nebo na tom má svůj podíl, by bylo často komplikované až nemožné.

Zákon myslí jenom na opačnou situaci: Na příspěvek nebude mít nárok rodič (nebo jiná osoba), který se vůči dítěti dopustil úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve platných právních předpisů. A to nejenom jako pachatel, ale i spolupachatel nebo účastník.

Ohledně délky potřebné výchovy mohou přijít ke slovu tři ustanovení v novele nebo ve stávajícím zákoně o důchodovém pojištění:

  • Podmínka výchovy dítěte je u žadatele o příspěvek splněna, jestliže jeho osobní péče o dítě ve věku do dosažení zletilosti trvala aspoň deset let.
  • Pokud se ujal(a) výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy splněna, jestliže osobně pečoval(a) o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků. To neplatí, jestliže o něj před dosažením zletilosti přestal(a) pečovat.
  • Pokud dítě zemřelo po dosažení pěti let věku, stačí osobní péče od jeho narození do jeho úmrtí.

Proč se výchovné zavádí?

Příspěvek má snížit propast mezi důchody mužů a žen. Zatímco muži dostávali letos v květnu v průměru 17 080 Kč, ženy jenom 14 873 Kč. Kromě jiného je to dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech. Bonus za vychované děti proto navrhovala i důchodová komise vedená ekonomkou Danuší Nerudovou

Jurečka by se rád vrátil i k systému, kdy by ženy, které vychovaly více dětí, mohly odcházet dříve do důchodu. Dnes je systém nastavený tak, že zhruba kolem roku 2030 budou všichni chodit do důchodu v 65 letech. Postupně se vyrovnává důchodový věk mužů a žen. O dalších plánech podrobně mluvil v rozhovoru pro Peníze.cz.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |