Projekt haly hlavního nádraží se nepochybně změní, říká ministr dopravy Kupka

Lidé kvůli růstu cen nakupují menší byty než dříve. Aby se zpomalil růst cen bydlení v Praze, muselo by ztrojnásobit tempo výstavby. Uvedli to developeři na e15 REsummitu 2024, který se zaměřil na nejnovější trendy ve výstavbě, udržitelnosti a digitálních technologiích, které ovlivní budoucnost developmentu v Česku. Velkým tématem v české metropoli je i budoucnost jejích nádraží. Akci sledujte nyní na e15.cz v živém přenosu. 

Podle developerů se trh ve srovnání s pandemickými lety proměnil. „V covidové době tu byl nárůst poptávky po větších bytech, z hlediska fungování společnosti,“ říká Karel Týc, partner Natland Group. Za roky 2021 a 2022 se ale nárůst cen bytů přiblížil ke 30 procentům, loňský pokles cen dosáhl jen jednotek procent. Tento nárůst cen proměňuje poptávku. Kdo chtěl dříve byt o dispozici 3+kk, poptává dnes 2+kk, popisuje Týc.

Jediná věc, která může podle Týce udržet další růst cen na přijatelné úrovni, je zvětšení nabídky. Problém podle něj tkví v povolovacím procesu. „Jestliže ten v Česku trvá sedm až deset let, museli bychom ztrojnásobit výstavbu, abychom vyrovnali rozdíl mezi poptávku nabídkou,“ popisuje.

Výstavbu výrazně zpomalují připomínky, které ke plánovaným stavbám může podávat prakticky kdokoliv, upozorňuje Petr Palička, šéf společnosti Penta Real Estate. „Každý může bez jakékoliv osobní zodpovědnosti zastavit stavební řízení,” popisuje. To by se podle něj mělo změnit. 

Výstavba zůstává v Praze pozadu za poptávkou i v oblasti kancelářského developmentu, upozorňuje Pavel Novák ze společnosti Savills. „Jestliže bytová výstavba výrazně zpomalila, tak výstavba kanceláří se prakticky zastavila,“ řekl s tím, že od roku 2021 vzniklo v Praze kolem 40 tisíc nových kancelářských pracovních míst.

Zajímavost :  Poláci řeší nulovou DPH ve veřejné dopravě. Ministerstvo financí tuto možnost analyzuje

Nejsme v tom sami

Nedostatek vlastnického i nájemního bydlení není jen českou specialitou, ale jde o celoevropský fenomén, říká zakladatelka společnosti BTR Consulting Zuzana Chudoba, která je zároveň členkou prezidia Asociace nájemního bydlení. Jen proto, aby se neprohluboval stávající deficit v dostupnosti bydlení v Praze, musí se každý rok postavit deset tisíc nových bytů.

Nejodvážnější projekt v Praze. Dospiva chce zastavět „hlavák“, ve hře je i Národní knihovna

Na pražském trhu se také objevuje nový druh nájemního bydlení, který v mnoha směrech připomíná hotel. Na několika z prvních takových projektů v metropoli, Luka Living a Dům Radost, se podílel viceprezident Asociace nájemního bydlení Tomáš Kašpar. „U projektu na Lukách jsme původně počítali s návratností kolem 15 let, počítali jsme s neobsazeností kolem 15 procent. Dnes už víme, že návratnost bude pod deset let,” řekl. I to podle něj ilustruje, že velká poptávka po bydlení se přelévá i do oblasti nájmů. 

O navýšení dostupných nájemních bytů v Praze usiluje i městský developer, Pražská developerská společnost. První projekty získají stavební povolení na přelomu tohoto a příštího roku, řekl její ředitel Petr Urbánek. V té době by také mělo město již mít vyřešeno financování těchto projektů. Celkem městský developer připravuje padesátku projektů s až osmi tisíci bytů. 

Město velkých vzdáleností

S novou výstavbou na okraji Prahy se objevuje i otázka dopravní obslužnosti. Právě budování takzvaného města krátkých vzdálenosti se v nových pražských čtvrtích moc nepovedlo, říká ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Dodává, že oproti Západu Česko v tomto ohledu svazuje řada předpisů. 

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza upozorňuje na to, že kolem Prahy vznikají mnohá „sídliště naležato“, jejichž obyvatelé jsou ekonomicky aktivní v Praze a do Prahy každodenně dojíždějí. Smysl by podle něj proto mělo spojit Prahu a Středočeský kraj do jednoho správního celku.

Zajímavost :  Změna dodavatele energií: Časté chyby a omyly. Plná moc je riziko

Podle Petra Tomčíka, ředitele organizátora pražské integrované dopravy ROPID, v mnoha částech Prahy a mezi metropolí s Středočeským krajem již dochází dopravní kapacita, kterou ještě může ROPID přidat. Boháč k tomu dodává, že v dalších lokalitách Prahy je ale natolik řídké osídlení, že zde není finančně udržitelné „město krátkých vzdáleností“ vytvořit. Investovat podle něj má smysl do hustěji osídlených lokalit.

Řešením může podle architekta Jiřího Řezáka být inspirace Vídní, která už před desítkami lete začala pracovat na budování „regionálních center“ v rámci aglomerace rakouské metropole. Lidé tak nemusejí za prací či službami jezdit do centra města, ale v mnoha případech vše potřebné naleznou v rámci své čtvrti. V rámci Prahy může být příkladem takového přístupu Karlín, dodává.

Místo, kam se chodí večer

Závěr e15 REsummitu 2024 se týkal klíčových dopravních uzlů, které zajišťují spojení metropole nejen se zde zmíněným Středočeským krajem – nádražím. Hned několik pražských nádraží se totiž v následujících letech může dočkat zásadní proměny. To se netýká jen již probíhající rekonstrukce Masarykova nádraží a jeho okolí, nebo na ní navazujícího železničního spojení na pražské letiště, ale hned dva významné projekty zásadně změnit tvář hlavního nádraží.

Praha ve spolupráci se Správou železnic a městským dopravním podnikem připravují revitalizaci Vrchlických sadů, výstavbu tramvajové trati z Václavského náměstí do ulice Bolzanova u nádraží a také rekonstrukci odbavovací haly. Ta již zná svou podobu, návrh ale budí značné kontroverze.

„Projekt haly hlavního nádraží nepochybně dozná změn,“ míní ministr dopravy Martin Kupka. Dodal, že on sám je příznivcem stávající odbavovací haly z konce 70. let. Podle ministra hodlá stát při realizaci železničních staveb naplno využít prostředky z Evropské unie. „Nádraží jsou příležitostí, jak vybudovat kus města. A tuhle příležitost nesmíme promarnit,” řekl Kupka.

Zajímavost :  MAPA: Válka na Ukrajině. Aktuální fronta, počet obětí a srovnání armád

„To, co bylo zveřejněno, není dogma, nicméně ten ráz bychom rádi obhájili a zachovali,“ poznamenal k návrhu dánského studia Henning Larsen Architects, který zvítězil v soutěži na přestavbu odbavovací haly, generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Druhým velkým záměrem, který má ambici značně proměnit tvář pražského hlavního nádraží, je plán společnosti Penta Real Estate zastřešit velkou část kolejiště nádraží, čímž by vznikl prostor pro jedny z nejlukrativnějších parcel v Praze. 

Návrh v diskusi ocenil i Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora pro oblast rozvoje a územního plánu. Podle něj by díky překlenutí kolejiště padla současná bariéra v centru města a na její místě by naopak vznikl průchozí prostor, místo, „kam jít večer“. 

Zdroj Zde