Propad liry láká do Turecka turisty. Zlevnily nákupy, v hotelech však Češi neušetří

Propad turecké liry, která už několik týdnů prudce oslabuje, přitáhl pozornost zahraničních turistů včetně těch z Česka. Chtějí využít levných služeb a nákupů, které se díky poklesu měny v Turecku nabízejí. Zvýšený zájem o destinaci potvrzuje například cestovní kancelář Čedok. Prodejci zájezdů ale zároveň upozorňují, že Češi sice výrazně ušetří třeba v restauraci, za hotel ale zaplatí v eurech.

Mluvčí Čedoku Kateřina Pavlíková pro on-line deník Aktuálně.cz uvedla, že u Čechů roste zájem například o poznávací zájezdy do Istanbulu. Lidi podle ní lákají výrazně levnější zboží a služby.

Poptávka se oproti loňskému roku zvedla i u pobytů na léto. „Rezervace také ke konci roku stouply v souvislosti s výhodnějšími first minute nabídkami a cenami pro děti,“ dodala Pavlíková.

Pokles turecké liry má podle ní vliv zejména na ceny zboží a služeb přímo v destinaci, ocení ho také turisté při útratě v tamních restauracích a kavárnách. Cenu zájezdu ale podle Pavlíkové příliš neovlivní, protože kontrakty s hotely se uzavírají dlouho dopředu a navíc v eurech

Její slova potvrzuje i místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, podle kterého na ubytování propad turecké liry vliv nemá vzhledem k dopředu nasmlouvaným částkám v eurech. Papež také dodal, že každá taková situace, jako je prudké oslabení měny, sice cestovní ruch ovlivní, jde ale jen o výkyv. Turismus těžko zotaví.

Mluvčí CK Alexandria Petr Šatný k tomu doplnil, že turisté si během pobytu možná jednou zajedou na výlet nebo vyjdou na tržiště, kde si levných nákupů mohou užít. Za slušnými prodeji zájezdů do Turecka vidí ale obecně oživení cestovního ruchu, nikoliv vývoj kolem liry.

Mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková pak vyzdvihla to, jak se tamní rezorty umí o turisty postarat i v době koronaviru. „Zvýšený zájem o Turecko určitě evidujeme. Je možné, že je to zapříčiněné i lirou, určitě tomu ale přispěla i loňská sezona, kdy se Turecko Čechům opět po dlouhé době otevřelo a ukázalo, jak je na klienty v době pandemie skvěle připravené,“ míní Řezníčková.

U zájezdů na rok 2022 je Turecko podle Řezníčkové nejprodávanější hned za Řeckem a Egyptem. I podle mluvčího cestovní kanceláře Exim Tours Petra Kostky je na léto vedle Turecka největší zájem o Egypt, Řecko a také o Tunisko.

Na pokraji hospodářského kolapsu

Ochlazení turecké měny aktuálně ve velkém využívají k levným nákupům hlavně sousední státy, podle zahraničních médií míří do Turecka za tímto účelem třeba Bulhaři, Řekové nebo Iráčané.

Například agentura AP koncem roku informovala o tom, že hranice mezi Bulharskem a Tureckem kvůli tomu zažívá v posledních dnech nápor. První zastávkou Bulharů podle AP zpravidla bývá město Edirne, které leží jen kousek od hranice. Lidé si vymění bulharská leva za liry a vyrážejí tu na tržiště a do obchodů.

Turecko je nyní podle ekonomů na pokraji hospodářského kolapsu. S vysokou inflací se potýká mnoho let. Tak vysoká, jako je za prosinec, ale byla naposledy v září 2002. Minulý měsíc vystoupila na 36,08 procenta z listopadových 21,31 procenta a jde ruku v ruce s propadem kurzu turecké liry.

Tamní měna má za sebou zatím nejhorší prosinec, jaký z hlediska kolísání kurzu pamatuje. V první polovině měsíce ustavičně klesala, až se 20. prosince dostala na historické minimum, zhruba 18,40 liry za dolar. 

„Zejména v posledních měsících je tempo destrukce liry velmi rychlé. Za posledních dvacet let oslabila o neuvěřitelných 1200 procent,“ dodal k tomu analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Do turecké ekonomiky se stejně jako v jiných zemích negativně promítla koronavirová krize, Turecko se ale už před vypuknutím pandemie potýkalo s narůstajícím dluhem, inflací i propadem měny.

Bez naděje na zlepšení

Podle Volfa se situace s tureckou ekonomikou zásadně nezmění ani v dalších měsících. Lira podle něj bude dál slábnout a Turecko dál zadlužovat.

„Prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Turky, aby své úspory, které ztrácejí na hodnotě každým okamžikem, vložili do bank a směnili na zlato. To je tak jediné, čím může Turecko krýt dluhy,“ uvedl Volf.

Erdogan je také nepřítelem vysokých úrokových sazeb, o kterých tvrdí, že způsobují růst inflace, a do rozhodování centrální banky výrazně zasahuje. Podle některých analytiků dokonce tvrdí, že vysoké úroky jsou v rozporu s islámem. Mnohé centrální banky po celém světě přitom kvůli rostoucí inflaci naopak zpřísňují měnovou politiku a sazby zvyšují. Někteří ekonomové tak z velmi špatné hospodářské situace v Turecku viní právě autokratického prezidenta.

Celý článek zde