Ruský diskont Mere vstoupil do Česka. Nízká cena láká, původ nevadí, míní experti

Lidé, kteří rádi šetří peníze a čas. Rodiny, které pečlivě plánují své nákupy a navštíví obchod alespoň jednou týdně. A také ti, co nechtějí připlácet za značku. To jsou podle ruského diskontu Mere, který nově vstoupil na český trh, jeho cíloví zákazníci. A analytici mu dávají za pravdu, díky pověstnému důrazu Čechů na cenu může v tuzemsku uspět. Uškodit mu podle nich nemusí ani ruský původ.

Diskont Mere otevřel loni v Česku první dvě pobočky v Mostě a Příbrami. Celkem na tuzemském trhu plánuje na 50 prodejen.

„Náš obchodní koncept nám umožňuje přizpůsobit se specifickým národním a regionálním potřebám spotřebitelů. Úzká spolupráce s regionálními výrobci a dodavateli nám umožňuje budovat důvěru a přispívá k příznivému vnímání obchodů Mere v každé zemi,“ avizuje diskont na svém oficiálním facebookovém profilu pro Česko. 

Síť prodejen Mere je součástí ruské skupiny Svetofor. Ta patří mezi největší maloobchodní provozovatele v diskontním sektoru v Rusku. Založena byla v roce 2009 na Sibiři a do Evropy pod názvem Mere expandovala v roce 2017, a to nejprve do Rumunska. V současnosti kromě Česka působí i v Německu, Itálii, Rakousku, Lotyšsku, Polsku, Litvě, Ukrajině, Španělsku či Francii. Loni otevřela prodejny také ve Velké Británii. Jen v Rusku, Bělorusku a centrální Asii má Svetofor přes 2500 obchodů. 

Způsob, jakým Mere zboží na prodejně nabízí, přitom českému zákazníkovi připomene doby, kdy ho začínající diskonty jako třeba Plus vystavovaly jen na paletách a v krabicích. Jeho byznys model je přitom jednoduchý a zřejmý – důraz na cenu. „V našem obchodě platí zákazník za výrobky, nikoli za značku,“ avizuje diskont.

Ruský řetězec tvrdí, že bude konkurovat velkým diskontům jako německé Penny Market a Lidl, ovšem s tím, že ceny budou oproti trhu o 20 procent níže. Docílit toho chce „přísnou politikou nákladů a minimální obchodní marží“. Diskont nabízí partnerství větším výrobcům, ale i lokálním dodavatelům, kteří se mu mohou hlásit.

Například šéf sítě v Británii Pavel Antonov tamnímu serveru The Grocer řekl, že Mere nemá na trhu žádnou konkurenci. „Jsme díra na trhu. Náš model je žádný servis a žádný marketing,“ uvedl. Upřesnil, že obchodní model ruského diskontu funguje na principu „prodeje či vrácení“. Tedy diskont platí jen za prodané zboží a zbytek vrací dodavateli.

Trefa do černého, míní experti

Oslovení analytici mají za to, že zaměření obchodníka výlučně na nízkou cenu je v Česku tradičně trefou do černého. „S ohledem na specifika českého zákazníka toto skutečně považuji za nadějný obchodní model,“ potvrzuje analytik Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.

„U mnoha jiných kategorií nákupů se Češi s jejich postupně rostoucí kupní silou mají tendenci postupně orientovat i podle jiných kritérií, než je cena. Vyrážejí tak například na čím dál luxusnější dovolené, jsou ochotni si více připlatit za kvalitnější oděvy nebo si budují loajalitu k osvědčené značce elektroniky. U zboží denní potřeby se tomuto trendu ovšem až tvrdošíjně vyhýbají a jejich citlivost na cenu – v ekonomii tomu říkáme ‚elasticita poptávky‘ – je nadále extrémně vysoká,“ vysvětluje pro online deník Aktuálně.cz Hradil.

Podle expertů řetězci neškodí ani vazba na ruský trh, ta u českých zákazníků podle Hradila zásadní pohoršení nebudí. „U části populace pak dokonce může působit prospěšně,“ dodává analytik.

S tím souhlasí i marketingový konzultant Filip Novák. „Může vzniknout domněnka, že když bude mít zboží na obalu ruský nápis, vyskytnou se odpůrci těchto potravin, kteří je odmítnou jen kvůli zemi původu. Nemusí to tak ale být, protože kolik lidí například jezdilo historicky do Polska a dodnes jezdí kvůli nízkým cenám. Přitom polské zboží není vnímáno jako vysoce kvalitní, ale spíš jako za nízkou cenu,“ připomíná.

Třetina Čechů upřednostňuje cenu

Z aktuálního průzkumu poradenské společnosti KPMG vyplývá, že cena je v současnosti důležitá pro 34 procent Čechů. Je to o pět procentních bodů více než o dva a půl roku nazpět.

„V minulém šetření v roce 2019 nám podíl těch, kteří upřednostňují při výběru cenu, klesl podruhé pod 30 procent. Tentokráte ale opět vystoupil na 34 procent, což představuje návrat do roku 2013. Důvodem je pravděpodobně ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i vysokou inflací. Pokud tato nejistota nepoleví, trend vzrůstajícího důrazu na cenu nejspíš ještě posílí,“ domnívá se partnerka KPMG Martina Štegová.

Cena je nejdůležitější pro lidi s nižšími příjmy. Kvůli zdražování potravin zaplatí každý jedenáctý více než 4000 korun měsíčně. Mezi 3000 a 4000 korun jde o zhruba 20 procent, do 2000 korun se vejdou útraty 32,5 procenta Čechů.

Celý článek zde