Šéf ČEZ překvapivě kritizoval plán na jádro jako šetrný zdroj. Přinese prý komplikace

ČTK ČTK

Aktualizováno před 5 hodinami

Návrh Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu může podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše v tomto znění přinést zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky, zejména teplárenství.

Česko by mělo podle něj zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. Beneš to uvedl na Twitteru. Podle Hospodářské komory (HK) by vyjednané podmínky měly mimo jiné zaručit, že tuzemská energetika v průběhu několika let neztratí současnou konkurenceschopnost, řekl v pondělí mluvčí HK Miroslav Diro.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem,“ uvedl Beneš. Problémy by se podle něj týkaly velkých i malých modulárních jaderných zdrojů. „Investice do šedesátiletého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií,“ uvedl generální ředitel ČEZ.

Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude podle něj kvůli návrhu možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30 procent spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.

„Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i generálního ředitele Skupiny ČEZ se domnívám, že by ČR měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveny aktivně pomoci,“ uvedl Beneš.

ČR podle Dira nedisponuje jako jiné unijní země takovými přírodními podmínkami, které by umožnily spoléhat se jen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Požadovat dlouhodobou energetickou soběstačnost a přitom se spoléhat jen na obnovitelné zdroje je pro nás nesplnitelné,“ řekl. ČR proto podle něj potřebuje zajistit mimo jiné plynulý přechod z uhlí na plyn a širší podporu jaderné energie. Při přípravách odklonu od uhlí je podle Dira nutné také umožnit ekonomickou obnovu dotčeným regionům, které jsou na uhelném průmyslu nyní závislé, tedy Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj.

Návrh EK zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu je za současných podmínek zcela nepoužitelným podle Teplárenského sdružení České republiky. Požadavky jsou podle něj v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku, řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Klíčová je podle něj podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela. „Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku. V České republice je pouze jedna výrobna biometanu, a přestože se připravuje rychlý rozvoj jeho výroby, nebude v žádném případě možné uvedené požadavky splnit,“ uvedl Hájek.

Komise návrh hájí

Evropská komise kritiku svého návrhu odmítla. Činitelé komise tvrdí, že nárok na označení za udržitelnou investici budou mít jen projekty splňující velmi přísná kritéria. Plán počítá například s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Možná podpora se bude týkat pouze těch projektů, které nahradí výrobu energie či tepla z uhlí či dalších méně čistých zdrojů.

Proti podpoře jádra, o kterou dlouhodobě usiluje skupina států včetně Česka, se dnes opět postavilo Rakousko či Německo, kriticky se vyjádřila také španělská vláda. Podle komise však nejsou na místě obavy, že by se mezi investice mající nárok na veřejnou podporu dostaly elektrárny představující bezpečnostní riziko.

„Cílem návrhu je zajistit, aby mohly být (do taxonomie) zařazeny jen projekty splňující nejpřísnější požadavky,“ řekl dnes novinářům nejmenovaný činitel unijní exekutivy. Návrh proto počítá s tím, že do poloviny století budou muset elektrárny budovat hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu. Jejich budování je přitom velmi složité a zatím se k němu odhodlalo pouze Finsko, které plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let.

Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle agentury DPA nepravděpodobné.

Celý článek zde