Soud: V kauze Grygárek ze zastupitelství řízeně unikaly informace s cílem ho poškodit

Redaktoři časopisu Respekt a redaktor České televize měli v roce 2013 informace o zahájení trestního stíhání proti bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi dříve, než byla vydána tisková zpráva. Navíc disponovali informacemi v podstatně širším obsahu, než byly poskytnuty později veřejnosti. Městský soud v Praze v písemném odůvodnění rozhodnutí v kauze Grygárek ostře zkritizoval úniky ze spisů z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci do vybraných médií. Šlo o exces, kvůli kterému proběhl mediální proces a Grygárek byl nevratně společensky kriminalizován.

Někdejší náměstek vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly čelil od roku 2013 obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Grygárkovo stíhání však nakonec zastavily soudy – částečně proto, že žalovaný skutek nebyl trestným činem, zčásti kvůli promlčení. Muž vinu od počátku odmítal a opakovaně si stěžoval na průtahy v trestním řízení.

Libor Grygárek nakonec na státu vysoudil 520.000 korun jako odškodnění za dlouholeté nezákonné stíhání. Spolu se 480.000 Kč, které mu ministerstvo vyplatilo již dříve, tak právník dostane od úřadu milion a úroky. 

Mediální výstupy podle soudu obsahovaly i podrobná líčení okolností, z nichž vycházely úvahy orgánů činných v trestním řízení a které vedly k zahájení trestního stíhání žalobce, včetně citací z pořízených odposlechů. „Výslovně zpětně zpochybňovaly integritu a odbornost žalobce při výkonu funkce státního zástupce VSZ v Praze a naznačovaly, že jakékoli se žalobcem mají potenciál ohrozit společenské, resp. pracovní postavení,“ uvádí předsedkyně senátu Marcela Kučerová v rozhodnutí, které má Česká justice k dispozici.

Někdejší náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek Foto: archiv České justice

Soud se také pozastavil nad tím, že výsledek trestního řízení byl v médiích a v reakcích laické veřejnosti reflektován spíše negativně a v návaznosti na to byl polemicky komentován i právníky v politických funkcích – například poslancem Jakubem Michálkem či ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. V rozhodnutí jsou pak pro příklad uvedeny zjevně dehonestující titulky článků v médiích.

Excesivní medializace

Podle odvolacího soudu bylo informování ze strany VSZ v Olomouci, které vede Ivo Ištvan, nezákonné. „Nejen sama excesívní medializace je přičitatelná státu, nýbrž i její následek spočívající v tom, že v důsledku vedení „paralelního mediálního procesu“ ve věci žalobce byla veřejnost postupně utvrzována v přesvědčení o jeho vině, takže ani pro žalobce příznivý výsledek řízení, vyvracející široce publikovaná podezření, že – zjednodušeně řečeno, zneužíval úřední pravomoc ve prospěch třetích osob, již není sdělovacími prostředky a veřejností akceptován,“ uvádí soudkyně Marcela Kučerová.

Soud sice souhlasí, že téma bylo pro média atraktivní a tak o něm z logiky věci informovala hojně, míra dehonestace tomu však nebyla úměrná. Úniky v případu Grygárek pak označil za vyslovený exces, na němž má jednoznačný podíl viny stát. „Pokud takový následek nutně vyplývá z povahy provozování sdělovacích prostředků a jejich vlivu na vytváření laického veřejného mínění, nelze učinit jiný závěr než že ten, kdo sdělovacím prostředkům podrobnosti z neveřejného přípravného řízení v trestní věci žalobce sdělovacím prostředkům poskytl, takový následek způsobit chtěl, či minimálně byl srozuměn s tím, že následek v podobě předběžného společenského odsouzení žalobce nutně vznikne a jeho následky mohou přetrvat i samotné skončení trestního stíhání,“ dodává předsedkyně senátu.

Sám Grygárek opakovaně uváděl, že trestní kauza zasáhla do všech sfér jeho osobnosti – poškodila jeho čest a pověst, jeho ekonomickou situaci i rodinný život. „Bylo by jistě na místě se ptát, zda s tímto cejchem by měl Ištvan nadále vykonávat funkci vrchního státního zástupce, když jakákoliv sebereflexe je mu zjevně cizí, vyvodit osobní odpovědnost z vlastního monstrózního selhání odmítá a lhůta k jeho minimálně kárnému postihu v důsledku jím zaviněných průtahů již uplynula,“ napsal nyní Grygárek České justici.

Negativní dopad na pověst Grygárka podle soudu zjevně přetrvává a to ve sféře zdravotní, majetkové, profesní, rodinné i společenské. Někdejší elitní žalobce byl nucen vyhledat psychiatrickou pomoc a jeho trestní stíhání přispělo k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Byl mu mimo jiné pozastaven výkon advokacie

Odvolací soud opětovně zamítl Grygárkův požadavek, aby omluvný dopis úřadu osobně podepsal ministr spravedlnosti. Se současnou ministryní Benešovou se Grygárek dříve soudil kvůli tomu, že ho označila za součást justiční mafie. Benešová se mu za to musela v roce 2010 omluvit.

Za nezákonné trestní stíhání Grygárkovi podle únorového rozhodnutí soudu náleží ještě částka 239.109,50 Kč jako náhrada nákladů obhajoby a odškodnění za nemajetkovou újmu z důvodu nepřiměřené délky trestního stíhání. Ministerstvo v této věci však dosud nerozhodlo.

Ve zbývající části o mém nároku vůči státu vyčísleném částkou 2.023.289 Kč bude muset znovu rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2, u něhož byla Grygárkem již v srpnu podána žaloba. Termín soudního jednání nebyl dosud stanoven.

Eva Paseková

Článek vyšel na na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO