Spojené státy prohrávají souboj s Čínou o strategické suroviny. Kobaltu se však Američané vzdali sami

Spojené státy prohrávají souboj s Čínou o strategické suroviny. Kobaltu se však Američané vzdali sami

Zdroj: Depositphotos
  • Surovinou budoucnosti jsou kovy, například bez kobaltu nelze vyrobit elektromobil nebo solární panel. I proto ekonomické velmoci soupeří o vliv nad těžbou a dodávkami tohoto strategického kovu

  • Největšími zdroji kobaltu disponuje Kongo, které ze smluv s americkými společnostmi dlouho těžilo

  • V současnosti nicméně 15 z 19 místních dolů ovládá Čína

Kvůli společenským snahám o udržitelnější a ekologičtější život pomalu nahrazují ropu a zemní plyn jiné zdroje. V blízké budoucnosti sehrají zásadní roli kovy, které jsou nezbytné pro výrobu baterií elektromobilů, solárních panelů a dalších zařízení potřebných ke zpracovávání obnovitelné energie. Jednou ze stěžejních surovin pak je kobalt.

Tento namodralý tvrdý kov se ovšem nevyskytuje všude po světě. Díky tomu tak některé země vstupují do pozice, kterou má například Saudská Arábie na ropném trhu. Demokratická republika Kongo má na svém území zhruba dvě třetiny světových zásob kobaltu, což pochopitelně USA a Čína nenechávají bez povšimnutí.

Čína dělá už několik let vše pro to, aby v nové éře elektromobilů takzvaně hrála první housle. Její největší konkurent, USA, má stejné ambice. V „souboji“ o jihovýchodní část Konga, kde se většina kobaltu nachází, však Spojené státy prohrávají. A to i přesto, že po desetiletí americké vlády vkládaly do této africké země nemalé investice. Za současnou ztrátu vlivu si ale mohou do jisté míry samy.

Dominance čínských firem na těžebním poli

Společnosti z USA uzavřely smlouvy s čínskými výrobci baterií, kteří si tak zajistili stálé dodávky drahocenného kobaltu. Americký těžební gigant Freeport-McMoRan v roce 2016 začal rozprodávat své velké doly do rukou čínského konglomerátu China Molybdenum. Transakce proběhla v několika sériích v celkové hodnotě 3,8 miliardy dolarů. Prodej znamenal prakticky konec jakéhokoliv zásadního podílu Spojených států na těžbě v Kongu. To přitom pro USA bylo stěžejním zdrojem strategických nerostů už od konce druhé světové války.

Převrat ve zdánlivě nevýznamné Guinei zahýbal s cenami již tak drahého hliníku. Dostaly se na patnáctiletá maxima

Podle analýzy údajů z loňského roku 15 z 19 kobaltových dolů v Kongu vlastnily nebo dotovaly čínské společnosti. Tyto firmy dostaly od státem podporovaných institucí půjčky a další finanční prostředky ve výši nejméně 12 miliard dolarů. A pravděpodobně čerpaly ještě mnohem více peněz. Pět největších čínských těžebních společností v Kongu, které se zaměřují na kobalt a měď, mělo také úvěrové linky od čínských bank podporovaných státem v celkové výši 124 miliard dolarů. Vyplývá to z investigace deníku The New York Times, která vychází z rozhovorů s více než stovkou lidí ze tří kontinentů a z tisíců stran finančních, diplomatických a dalších dokumentů.

Nedodržování smluv a bídné pracovní podmínky v dolech

China Molybdenum, která koupila dvě zásobárny vlastněné Američany, se v reakci na dotazy novinářů zmíněného listu označila za „čistě obchodní subjekt“, jehož akcie jsou kotované na dvou burzách. Záznamy v dokumentech ale ukazují, že 25 procent této společnosti vlastní tamní komunistická vláda.

Představitelé Konga si mezitím stěžují na to, že čínské firmy nedostály svým závazkům, které s odkoupením kobaltových dolů učinily, a porušují smlouvy. Mělo jít především o investice do infrastruktury, výstavby škol a nemocnic. Konžané tak nyní s finanční pomocí americké vlády přezkoumávají dokumenty o těžbě.

Situace v Ho Či Minově městě představuje dost silné kafe i na tamní exportéry. Oblíbená robusta trčí kvůli covidu v přístavu

Nejméně desítka zaměstnanců a dodavatelů jednoho z největších kobaltových dolů, Tenke Fungurume navíc deníku řekla, že čínské vlastnictví vedlo k drastickému snížení bezpečnosti a nárůstu úrazů, z nichž mnohé nebyly hlášeny vedení. Mluvčí společnosti Molybdeum nicméně veškerá obvinění odmítnul, ke svému vyjádření pak připojil čínské rčení „kde je vůle odsoudit, přijdou důkazy“ a celou záležitost označil za účelovou.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO