Stát zaklekne na obchodní řetězce. Je to návrat před rok 1989, tvrdí kritici

„Chceme zaměřit na marže u několika klíčových komodit, které jsou z hlediska zákazníků lakmusovým papírkem. Budou to máslo, kuřecí a vepřové maso a pečivo. Na těchto čtyřech segmentech budeme situaci vyhodnocovat, a pokud zjistíme, že došlo k nějakému nekalému výkyvu, přijmeme opatření,“ uvedl po jednání se šéfem antimonopolního úřadu Petrem Mlsnou ministr, kterému vadí současná situace spojená se zdražováním.

„Je to paradoxní situace. Do zemědělství jde rekordní objem dotací, ale zároveň rekordně rostou ceny. Všechno svádět na růst cen vstupů úplně nejde a nárůst cen je někde opravdu extrémní. Obchodní řetězce jsou v maržích na 35 až 40 procentech, někde i více,“ uvedl k důvodům akce Nekula.

Tak šel čas s kombajny v Česku. Agronom: V minulosti to měli jejich řidiči mnohem nepohodlnější

Video se připravuje …

Jednotlivé maloobchodní řetězce, které deník E15 oslovil, se k problematice odmítly vyjádřit s tím, že za sektor jako celek hovoří šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ten uvedl, že pokud stát dohled nad maržemi u potravin zavede, měl by zároveň zaručit, že bude respektovat rozložení nákladů v celém řetězci.

„Tíhu většiny nákladů nesou obchodníci,“ uvedl s tím, že požaduje, aby stát kontroloval marži za celý sortiment obchodů, potravinářů a zemědělců tak, aby byl výsledek věrohodnou zpětnou vazbou pro všechny, nikoli důvodem pro lobby vybraných zemědělských velkopodnikatelů, kteří o umělé zvyšování cen měsíce usilují.

Kontrolu marží u celého výrobně dodavatelského řetězce podporuje i šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna. „V první řadě ale musí být schválená novela zákona o významné tržní síle, která umožní rozkrýt zatím v podstatě černou schránku cenové politiky v celém zemědělsko-dodavatelském řetězci. Tedy od prvovýroby přes zpracování až po maloobchod,“ řekl Mlsna. „Dneska může náš úřad kontrolovat v podstatě jen maloobchodníky a v případě, že obrat převyšuje pět miliard, tak i výrobce. Novela to má změnit tak, že se možnost regulovat a trestat rozšíří v podstatě do celého řetězce,“ dodal.

České potraviny jsou v ohrožení. Farmáři varují před propadem výroby a cenovým šokem

Novela zákona by tak pomohla rozkrýt, kolik dostane zaplaceno zemědělec, kolik výrobce a jakou sumu nakonec po odečtení nákladů vydělá prodejce. Novela totiž snižuje hranici pro posuzování firem s významnou tržní silou z nynějšího obratu pěti miliard korun ročně na 51 milionů korun, čímž výrazně rozšiřuje okruh posuzovaných subjektů.

Zavedení kontroly marží obchodníků považuje za dobré gesto šéf agrární komory Jan Doležal. „Zvláště v této době bychom měli dělat všechno pro to, aby ceny potravin dále nerosty, nebo alespoň nerostly tak zběsilým tempem,“ uvedl.

Obává se naopak, že se maloobchod přizpůsobí a bude jako marži vykazovat rozdíl mezi tím, za kolik prodal a nakoupil nikoli od zemědělce či potravináře, ale od třetího subjektu. „Třetím subjektem může být nákupní aliance nebo dceřiná společnost řetězce, přes kterou se řeší nákup. Marže tak bude oficiálně nízká, ale zůstane propastný rozdíl mezi tím, co zaplatí spotřebitel a tím, co dostane zemědělec,“ doplnil za zemědělce Doležal.

Policie zadržela několik lidí kvůli korupci na ministerstvu zemědělství z dob ministra Tomana

Za vysloveně nešťastné považuje kontroly marží skupina spotřebních družstev COOP, která provozuje stovky prodejen zejména na venkově. „V důsledku by to paradoxně zvýhodnilo velké řetězce na úkor menších prodejen jak našich, tak obecních a mnohých dalších,“ uvádí mluvčí skupiny COOP Lukáš Němčík.

 Většina krajů, stovky obcí a také stát totiž finančně podporují obchodní obslužnost venkova, a přispívají tak na chod ztrátových prodejen. „Aby taková prodejna získala podporu, ukazuje i své hospodaření – jaké byly náklady a jaké tržby. Předpokládám tak, že kdyby byly marže na těchto prodejnách velké, stát by jim podporu nedával. Zároveň marže řady těchto menších obchodů budou větší, protože mají mnohem vyšší náklady, než velký supermarket, kam přijede celokamion od daného dodavatele. Na malou prodejnu musíte vše rozdělit na kusy a pak zavést dalšími auty – což znamená náklady na lidi i logistiku,“ zdůvodnil své obavy Němčík. Obecně se zisk v maloobchodu podle něj pohybuje kolem jednoho procenta, takže se nejedná o služby, kde jsou zisky poměrově vyšší.

Také další kritici varují, že posilování role státu může situaci jen zhoršit. „S nevyřčenou ambicí regulovat ceny potravin, respektive rozdělení zisku mezi jednotlivé články řetězce, nemohu jako liberální ekonom souhlasit. Regulace cen ve finále vždy poškozuje spotřebitele, a to zvláště v takto silně konkurenčním odvětví,“ reagoval na krok vlády místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), podle kterého se tak stát vrací od volného trhu zpět před rok 1989. „Představa, že úředníci jakéhokoli ministerstva vědí lépe než trh, kdo má mít v celém dodavatelském řetězci jaký spravedlivý podíl na zisku, je strašidelná,“ dodal.

Ceny výrobců se v březnu zvýšily. V zemědělství dokonce meziročně o téměř 30 procent

Zdroj Zde