V Česku loni vzrostla produkce oceli o devět procent. Letos už to podle odhadů tolik nebude

Odhad světové spotřeby (poptávky) oceli činil v roce 2021 podle údajů Světové ocelářské asociace 1 888,4 milionů tun. Představuje to meziroční nárůst o 4,5 procent, z toho zhruba 53 procent připadalo na Čínu. Evropská unie (započítáno s Británií, která již v roce 2021 nebyla členským státem EU) se podílela na celosvětové spotřebě 8,4 procenta. V roce 2022 by se světový růst spotřeby oceli měl podle kvalifikovaných odhadů mírně meziročně zpomalit na 2,2 procenta, tedy na 1 896,4 milionů tun.

V roce 2021 se produkce surové oceli vyšplhala na 1 951,9 milionů tun, což představuje meziroční nárůst o 3,8 procent. Největším světovým producentem oceli byla v roce 2021 Čína s téměř 53procentním podílem, následovala Indie a Japonsko.

České výrobě se v roce 2021 podařilo kompenzovat ztráty z předešlého „pandemického“ roku, kdy se ocelářství v České republice dostalo do nejhorší situace od doby hospodářské krize. A to především díky obrovskému růstu poptávky v prvním pololetí roku. Surové oceli se v Česku v roce 2021 vyrobilo 4,7 milionů tun, což představuje meziroční nárůst o 9 procent, jak vyplývá z analýzy České spořitelny.

Cena oceli, obchodovaná v USA (a podobně i v EU), se začala zvyšovat ke konci roku 2020 a rostla v průběhu celého roku 2021 až do září 2021, kdy dosáhla svého maxima přes 1 900 USD za tunu. Pak ovšem začala velmi rychle padat až k úrovni 1 000 USD za tunu v polovině února 2022.

Po ruské invazi na Ukrajinu ovšem cena oceli opět skokově stoupla ke zhruba 1 600 USD za tunu, a to z toho důvodu, že Rusko a Ukrajina se podílí z 60 procenty na celosvětovém vývozu železné rudy a u některých výrobků ze železa a oceli dosahuje jejich podíl na globálních exportech 40 procent.

Cena oceli se v České republice stejně jako v EU odvíjí od ceny oceli ve světě. Ta je dána jednak vývojem cen vstupních surovin pro výrobu oceli (železné rudy, koksovatelného uhlí a ocelového šrotu) a jednak vztahem nabídky a poptávky po oceli ve světě.

Hodnotový řetězec oceli začíná od ceny železné rudy, následuje cena surového železa a pak již ceny jednotlivých druhů oceli – ocelové desky, ocelové pásy a plechy válcované za tepla (hot rolled coil), ocelové pásy
a plechy válcované za studena (cold rolled coil), ocelové pásy a plechy válcované za studena elektrolyticky pozinkované (hot dip galvanised sheet and coil) a ocelové pásy a plechy válcované za studena lakované organickými
povlaky (organic coated sheet).

Hodnotový řetězec ceny oceli (v USD na tunu). Zdroj Steelonthenet

„Každý druh oceli se také prodává za jinou cenu. Meziročně došlo mezi prvním pololetí roku 2020 a stejnému období roku 2021 k nárůstu u cen vstupních surovin pro výrobu oceli řádově v desítkách procent, v případě železné rudy se cena zdvojnásobila. V dané ceně se tak projevuje mimo ekonomického oživení i zvýšená poptávka po často ´nuceném´ zpomalení způsobeným koronavirovou krizí a opětovné nastartování porušených dodavatelských řetězců,“ napsali analytici České spořitelny.

Poptávka po oceli

Odhad světové spotřeby (poptávky) oceli činil v roce 2021 podle údajů Světové ocelářské asociace 1 888,4 milionů tun (což představuje meziroční nárůst o 4,5 procent), z toho zhruba 53 procent připadalo na Čínu.

EU (započítáno s Británií, která již v roce 2021 nebyla členským státem EU) se podílela na celosvětové spotřebě 8,4 procenta a Severní Amerika (USMCA)
necelými 7 procenta.

V roce 2022 by se podle analýz měl světový růst spotřeby oceli mírně meziročně zpomalit na 2,2 procenta, tedy na 1 896,4 milionů tun.

Odhad nejen světové poptávky je pro rok 2022 rostoucí, z velkých ekonomik by nejrychleji měla růst poptávka v Německu (o 13,3 procenta). V Číně, kde poptávka v roce 2021 klesla o 1 procento, by měl být rok 2022 na úrovni roku předcházejícího.

Propad ekonomik v důsledku koronavirové krize a přerušením dodavatelských řetězců se projevil poklesem poptávky po oceli. Oživení ekonomik a obecně poptávky se pozitivně podepsal pod zvýšenou poptávku po oceli v roce 2021
a růst poptávky se očekává i pro rok 2022, a to ve všech velkých ekonomikách a největších spotřebních zemích.

TOP10 zemí využívající ocel. Zdroj: World Steel Association , říjen 2021; * odhad

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím cenu oceli je její světová produkce. Svůj nemalý podíl na vývoj produkci i poptávky má stále probíhající pandemie nemoci covid-19. Světová produkce se v minulosti zvyšovala do roku 2014, a to především díky vysokým přírůstkům výroby oceli v Číně (což mělo vliv na padající cenu oceli, protože nárůst produkce nebyl následován tak vysokým růstem poptávky).

V následujících letech 2015 a 2016 globální výroba oceli mírně klesala, aby v následujících letech začala opět růst. Tento rostoucí trend pokračoval i v roce 2019, kdy meziročně produkce vzrostla o 3 procenta. V roce 2020 následoval i vzhledem k probíhající pandemii celosvětově pokles výroby ve výši 0,9 procent oproti roku 2019. V roce 2021 se produkce surové oceli vyšplhala již na 1 951,9 milionů tun, což představuje 3,8procentní meziroční nárůst. Největším světovým producentem oceli byla v roce 2021 Čína s téměř 53procentním podílem, následovala Indie a Japonsko.

Přehled o výrobě a zahraničním obchodu s ocelí v České republice zveřejňuje Ocelářská unie. Nejnovější data jsou již za rok 2021. Domácí výrobě se v loňském roce podařilo kompenzovat ztráty z předešlého „pandemického“ roku (kdy se ocelářství v České republice dostalo do nejhorší situace od doby hospodářské krize), díky obrovskému růstu poptávky v prvním pololetí roku.

Surové oceli se v Česku v roce 2021 vyrobilo 4,7 milionů tun, což představuje meziroční nárůst o 9 procent.

Ekonomické oživení potvrzují i data o českém vývozu a dovozu ocelových výrobků. Import v roce 2021 dosáhl historického maxima, když se dovezlo 8,3 milionů tun oceli v celkové hodnotě 182,3 miliard korun.

Rostl i vývoz, jehož celkový objem dosáhl 4,9 milionů tun při celkové hodnotě 122,6 miliard korun.

Klíčovým trhem pro českou ocel zůstávají členské země EU, zejména však naši sousedé Polsko, Německo a Slovensko.

V roce 2021 se meziročně dařilo navýšit výrobu jak surového železa a oceli, tak i dlouhých a plochých výrobků. Nejméně si loni připsal sektor trubek, výroba meziročně vzrostla jen o 2 procenta na 405 tisíc tun. Oživená poptávka se tak projevila prakticky napříč celým českým ocelářským průmyslem.

TOP 20 největších výrobců surové oceli (v milionech tun tun). Zdroj: World Steel Association; *odhad na základě dílčích dat nebo jiných zdrojů než World Steel Association

(hrb)

Celý článek zde