Vlna veder tvrdě dopadá na evropskou ekonomiku. V zimě bude hůř, předpovídají odborníci

Vlna veder tvrdě dopadá na evropskou ekonomiku. V zimě bude hůř, předpovídají odborníci

Zdroj: Depositphotos
  • Tropická vedra, která momentálně sužují Evropu, mají negativní vliv na ekonomiku jednotlivých států

  • Problém představují například klesající hladiny řek. Ty znesnadňují dopravu, výrobu potravin i chlazení reaktorů elektráren

  • Ohledně podzimu a zimy jsou odborníci skeptičtí. Životní náklady podle nich ještě porostou

Faktorů, jež by evropskou ekonomiku mohly společně poslat do recese, je momentálně celá řada. Kromě rekordní inflace, kterou ještě zhoršila válka na Ukrajině, je tu také slabé euro zdražující podnikům dovoz potřebného zboží, anebo politická krize v Itálii, v níž se země zmítá po svržení premiéra. Jako by důvodů k obavám nebylo už dost, udeřila na Evropu ještě vlna extrémních veder. Ta s sebou kromě obav z globálního oteplování a vzniku požárů přináší i snížení hospodářské produkce.

Hladina vody v německé řece Rýn, jež je klíčová pro přepravu chemikálií, uhlí a obilí, je vlivem tropického počasí natolik nízká, že narušila lodní dopravu. To může pocítit řada dodavatelských řetězců. Podle údajů německého Spolkového hydrologického institutu dosahují průtoky vody na vodočtu městečka Kaub 45 procent průměrných hodnot pro toto roční období. Odborníci očekávají, že se na původní úroveň nevrátí dříve než na konci srpna.

V amerických přístavech hrozí stávky dělníků. Pro dodavatelský řetězec by znamenaly další šok

Kvůli nízké hladině vody nemohou být všechny lodě naloženy na plnou kapacitu, jenže absolvovat některé cesty s menším nákladem nemá podle hydrologického institutu cenu. „Je to další narušení dodavatelských řetězců a rizikový faktor pro dodávky energie,“ komentuje pro CNN Eric Heymann, analytik německé Deutsche Bank Research. Když byla naposledy v roce 2018 řeka příliš suchá, výzkumníci z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu zjistili, že během měsíce klesla průmyslová výroba v zemi přibližně o jedno procento.

Elektrárny nestíhají chladit

S horkem souvisí také vyšší teplota vody, která ztěžuje provoz vnitrozemských elektráren závislých na chlazení řekami. Francouzský energetický gigant EDF minulý pátek uvedl, že kvůli této skutečnosti pracují v zemi galského kohouta tři reaktory na nižší výkon. Újmu podle odborníků pravděpodobně utrpí i výroba vodní energie v Evropě.

„Situace je velmi nepřehledná,“ říká Marco Alverà, který dříve působil jako generální ředitel italské společnosti Snam, jež se zabývá energetickou infrastrukturou. Obává se rovněž důsledků, které by mohlo přinést častější používání klimatizace během léta. Ta by mohla spotřebovat zásoby zemního plynu, jež je nutné uchovat na zimu pro případ, že by Moskva přerušila jeho dodávky na kontinent. „I když Rusko dodávky nesníží, trh je velmi napjatý,“ dodává.

Zemní plyn na příděl a návrat k uhelným elektrárnám? Evropské země zvažují alternativy odklonu od ruských energií

Teplé počasí má v současné době negativní vliv rovněž na italské zemědělství, zejména pak v severní Itálii, kde v tomto sektoru bojují s největším suchem za posledních 70 let. S rekordně nízkou hladinou se tam v důsledku ničivého sucha momentálně potýká řeka Pád protékající srdcem země, jež ovlivňuje výrobu 30 procent potravin.

Stamiliardové ztráty

O tom, že je globální oteplování z ekonomického hlediska skutečným problémem, svědčí nejeden fakt. Dle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přišly země Evropského hospodářského prostoru mezi roky 1980 a 2020 o 450 až 520 miliard eur. A to pouze v důsledku klimatických jevů a změn počasí. V následujících letech by se tyto ztráty mohly ještě zvýšit. A dopad by zmíněné procesy mohly mít i na produktivitu pracovníků a cestovní ruch, zejména v teplejších částech kontinentu.

Spoluzakladatel think-tanku E3G zabývajícího se změnou klimatu Tom Burke je navíc přesvědčen, že to evropské populaci přidá minimálně ještě jeden další stres: dodatečný růst životních nákladů. Problémy související s klimatem by totiž mohly nadále zvyšovat již tak vysokou inflaci. Ta se hned v 19 zemích eurozóny v červnu vyšplhala na rekordních 8,6 procenta, což přimělo Evropskou centrální banku, aby počátkem tohoto týdne oznámila agresivní intervenci. V Evropské unii byla červnová inflace ještě vyšší – dosahovala 9,6 procenta. A co se týče České republiky, zde se v meziročním srovnání vyšplhala dokonce až k hranici 17,2 procenta.

Návrat ke dřevu i rostoucí obliba fotovoltaiky. Češi hledají alternativy k vytápění plynem a elektřinou

Podle údajů společnosti S&P Global došlo v červenci v eurozóně k poklesu produkce. Na to konto uvedl její hlavní ekonom, že HDP skupiny zemí platících eurem v období od července do září pravděpodobně poklesne, přičemž podzim a zima by mohly být ještě náročnější.

Celý článek zde |