Zimu zvládneme i bez ruského plynu. Omezení spotřeby závisí na výši dovozu

České domácnosti a firmy mohou „přežít“ příští zimu i bez dodávek ruského zemního plynu. S využitím norského plynu, plynu ze západoevropských LNG terminálů, těžby z podzemních zásobníků a úspor ve spotřebě lze vydržet do příštího dubna bez přerušení dodávek zákazníkům. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovala analytická firma EGÚ Brno.

Zásadní veličina, kterou je zapotřebí sledovat, je denní import a spotřeba zemního plynu. Průměrný dovoz pro pokrytí spotřeby v České republice je zhruba 23 milionů metrů krychlových za den. Spotřeba značně kolísá – v létě se jedná o 10 až 15 milionů m3 denně, v zimě to bývá až 40 milionů m3. Přebytek se od dubna do října ukládá do podzemních zásobníků, které vykrývají nárůst spotřeby v zimě.

Hlavní otázka tak zní: kolik plynu do Česka směřovat v příští topné sezoně? Firma EGÚ Brno nabízí ve své analýze pět možných scénářů. Denní import zemního plynu v jednotlivých scénářích kolísá od 4 do 25 milionů m3 (jen nejvyšší scénář počítá s udržením dovozu z Ruska). Scénáře jsou shrnuty v následující tabulce.

Scénáře dodávek plynu a omezení spotřeby

Scénáře nutného omezení spotřeby plynu v ČR v zimní sezoně 2022/23. Zdroj: analýza EGÚ Brno

Zatímco dva nejpříznivější scénáře nevyžadují žádné omezení domácí spotřeby zemního plynu, ty ostatní ano. V případě dvou „realistických“ scénářů by museli všichni zákazníci v průměru snížit svou spotřebu zemního plynu o zhruba 20 procent (až 9 procent lze ušetřit vypnutím plynových elektráren, zbytek lze řešit třeba dobrovolnými úsporami při vytápění domů a bytů). Málo pravděpodobný pesimistický scénář by vyžadoval snížení spotřeby v zemní sezoně o 61 procent.

Důvody k lehkému optimismu

Poslední zprávy přitom vyvolávají mírný optimismus. Zmínit lze třeba rezervaci kapacity v nizozemském LNG terminálu v Eemshavenu, díky kterému Česko získá až 8 milionů m3 denně. ČEZ má zajištěné i přepravní trasy přes Německo. Zahájení odběru plynu touto cestou může začít v polovině září hned po dokončení a spuštění LNG terminálu.

Další pozitivní zprávou je, že i po nedávné odstávce plynovodu Nord Stream a (údajně dočasném) zastavení dodávek z Ruska stále do Česka přitéká až 23 milionů m3 zemního plynu. Tentokrát už ne z Ruska, ale z jiných zdrojů. Konkrétně z Norska a z LNG terminálů v Belgii a Nizozemsku. Vzhledem k nízké letní spotřebě tak dodávky z těchto zdrojů stačí pro pokrytí poptávky v celé střední Evropě, ale také k navyšování zásob v podzemních úložištích.

Ředitel strategie firmy EGÚ Brno Michal Macenauer očekává, že Rusko v příštích dnech obnoví dodávky plynu potrubím Nord Stream 1, i když v omezeném rozsahu. Jednat se může o 20 až 40 procent celkové kapacity. „Rusko manipuluje s trhem a vyhovuje mu, že je cena zemního plynu takto vysoká. Neočekávám ale úplné zastavení dodávek, protože tím by Rusko ztratilo vydírací potenciál, který dnes má hlavně vůči Německu,“ řekl Macenauer na dnešní tiskové konferenci.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro oblast energetiky René Neděla dodal, že k výraznému omezování spotřeby už dnes v Česku dochází. Důvodů je více, hlavně na tom mají podíl vyšší letošní teploty oproti lednu až květnu roku 2021, vysoká cena plynu a také omezování výroby v paroplynových elektrárnách. Spotřeba plynu za celé první pololetí tudíž meziročně klesla o 19 procent.

Další dobrá zpráva je, že české podzemní zásobníky jsou zaplněny již ze 77 procent. Uloženo v nich je přes 2,4 miliardy metrů krychlových, tudíž v zimě bude odkud brát.

Brutální růst nákladů

Mírný optimismus nicméně kazí jiný faktor – cena. Náklady firem i domácností za energie skokově rostou. Podle odhadu firmy EGÚ Brno letos všichni spotřebitelé letos zaplatí za elektřinu a zemní plyn o 363,5 miliardy korun více než loni. Průmyslové podniky zaplatí v součtu o 155 miliard více, sektor služeb o 95 miliard a domácnosti o 113,5 miliardy korun navíc.

David Tramba

Celý článek zde