Život bez papírových peněz si neumíme představit. 360 let od emise první evropské bankovky

Výhody papírových peněz jsou nasnadě. Dokud se platilo mincemi z drahých kovů, obchodníci s sebou vozili nemalou zátěž, což celý obchod poněkud znesnadňovalo. Řešení se nabízelo samo. Uložit peníze u důvěryhodného bankéře a získat stvrzenku deklarující úschovu peněz. S tímto potvrzením šlo dále nakládat jako se skutečnými penězi. Číňané tento systém zavedli již ve druhém století před naším letopočtem a místo papíru používali ještě bankovky z jelení kůže. „Standardní“ papírové peníze byly v Číně z popudu dynastie Sung zavedeny v desátém století.

To vývoj v Evropě byl mnohem pomalejší. Směnky a šeky byly sice první předzvěstí, běžné oběživo však nahradit nemohly. Za první evropskou bankovku je tak považován až počin švédské banky Stockholms Banco, která 16. 7. 1661 začala vydávat platidla v nominální hodnotě pět, 25, 100 a tisíc měděných dalerů. Nahradily měděné mince, z nichž některé vážily až 20 kilogramů. Proti padělání byly chráněny tiskem a devíti ručními podpisy, přesto na sebe první padělky nenechaly dlouho čekat.

Stockolms Banco byla sice založena se souhlasem krále, byla ovšem privátní a jejím zakladatelem byl Johan Palmstruch. Bankovky se staly rychle velmi oblíbené, nicméně ani Palmstruch se neubránil tomu, s čím mnozí emitenti bojují dodnes. Jeho banka začala zároveň poskytovat i úvěry a vydávat více bankovek, než kolik jich měla krytých svěřenými prostředky. Již v roce 1668 banka zkrachovala a Johan Palmstruch byl odsouzen k smrti. Ač byl později omilostněn, banka byla znárodněna a dnes je z ní Sveriges Riksbank, Švédská národní banka, nejstarší centrální banka na světě.

Zajímavost :  Na prvej súťaži po roku bral titul. Slovensko môže mať medailu už v sobotu

I přes tyto peripetie a dětské nemoci si život bez papírových peněz zatím neumíme představit. I když ta doba se možní krátí.

Zdroj Zde