Pokud se má rychleji stavět, je nutné reformovat územní plánování, apelují města i podnikatelé
Rychlost výstavby v České republice se často dává do souvislosti s rychlostí stavebního řízení. Čím rychleji dostane developer povolení, tím dříve tu budou stát byty, zdálo by se na první pohled. Zejména ve velkých městech se ale často výstavba zasekne na něčem jiném – změně územního plánu. V Praze to dokazuje řada netknutých ohromných a nepřístupných brownfieldů, které už desítky let hyzdí metropoli. Ministerstvo pro místní rozvoj momentálně pracuje na novelizaci územního plánování a jeho digitalizaci.
„V Německu můžete změnit regulační plán za tři měsíce, pokud se s investorem dohodnete. U nás to může trvat i více než jedno volební období,“ upozornil ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč na konferenci o budoucnosti územního plánování, kterou pořádala Pražská hospodářská komora. Podle Boháče jsou současné územní plány neflexibilní a neodpovídají politické realitě ve městech. Při schvalování plánů navíc podle něj zbytečně překáží stát, který musí regulační plány podle dnešních pravidel posvětit, a to celý proces zdržuje. Územní plány podle šéfa Okresní hospodářské komory Olomouc Radima Kašpara nyní nefungují jako prostředek k rozvoji měst, ale jako způsob jejich konzervace.
Systém územního plánování je odtržený od reality
„My jsme si tady vyrobili velmi složitý systém územního plánování, který je odtržen od té reality, se kterou se města potýkají. Pokud má stavební zákon zrychlit stavební povolování, musí se změnit územní plánování, protože to je to, co trvá. To je nepřekročitelná podmínka pro to, aby se zrychlila výstavba. V tomto ohledu nový stavební zákon neudělal vůbec nic,“ řekl Boháč, podle něhož by územní plánování mělo být čistě v kompetenci samospráv. Výrobě regulačních plánů podle pražského radního pro finance Zdeňka Kovaříka nejvíce škodí neustálé změny legislativy.
Spolu s digitálními portály stavebního řízení spustilo ministerstvo pro místní rozvoj i Národní geoportál územního plánování, kde by se měly scházet zásady územního rozvoje, regulační plány, plánovací smlouvy nebo evidence oprávněných investorů. Systém ale stále není plně funkční a bude se ještě vyvíjet. Na ministerstvu se nyní schází skupina, která pracuje na změně legislativy ve vztahu k územnímu plánování. Není jasné, zda vláda vyhoví požadavkům velkých měst na přenesení této kompetence na radnice; menší obce si totiž stěžují, že nemají dost peněz na pořízení vlastních regulačních plánů a bojí se, že by přišly o státní příspěvky, které na to nyní dostávají.
Ředitel odboru územního plánování na ministerstvu pro místní rozvoj Jaroslav Holler souhlasí s výtkou, že jsou současné územní plány příliš rigidní a města nemohou flexibilně reagovat na svůj rozvoj. Praha stále staví podle územního plánu z roku 1999 a každou změnu musí nyní schvalovat zastupitelstvo. Nový Metropolitní plán by mohl být hotový až v roce 2026. Brno je na tom podobně, stále pracuje na novém plánu, který nahradí dosavadní třicet let starý. V obou případech nové plány patrně určí pravidla pro výstavbu na další čtvrtstoletí. „V posledních letech se šlo cestou zpodrobňování. Mělo by to být ale naopak. Některé věci mají zůstat jasně definované, jiné ale musejí být otevřené ke změnám,“ souhlasí Holler.
Podobně se vyjádřila i Národní ekonomická rada vlády, která nedávno vydala doporučení, jak zlepšit dostupnost bydlení v České republice. Územní plány by neměly být podle ekonomů tak detailní nebo nastavené využití pozemků tak závazné. Obce by měly mít podle vládní rady možnost povolit bytovou výstavbu i na místech, kde se s bydlením dosud nepočítalo, například na brownfieldech, a to bez nutnosti změny územního plánu, jako je tomu dnes.
Územní plánování je zásadní překážkou výstavby
Že je právě územní plánování jednou z největších překážek ve výstavbě, potvrzují i developeři. „Více než samotné stavební řízení nás brzdí změny územních plánů, a to i v případech, kdy je nad navrženými změnami naprostá společenská shoda,“ uvedl mluvčí společnosti Penta Real Estate Martin Lánský. „Z praxe jiných zemí je zřejmé, že za kvalitním rozvojem měst a obcí stojí efektivní povolovací procesy a promyšlené územní plánování. Původně schválená podoba nového stavebního zákona nám dávala naději na dramatické zlepšení, realitou je ovšem zklamání,“ souhlasí Petr Michálek ze společnosti Skanska Residential.
VIDEO: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, řekl Schneider z ministerstva pro místní rozvoj v pořadu FLOW
FLOW: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Schneider z Ministerstva pro místní rozvoj • e15
Stát by měl při digitalizaci územního plánování vyjít podle dosluhujícího vrchního ředitele sekce fondů EU na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechy z funkčního projektu digitálních technických map. Ty v posledních letech a měsících pořizují jednotlivé kraje a zakreslují do nich dopravní i technickou infrastrukturu. „V praxi to třeba znamená, že se investor může podívat, kde se zrovna bude rozkopávat chodník, a přidat se tam s vlastním záměrem,“ vysvětluje Piecha. „Digitální technické mapy jsou opravdu revoluční a reálně zrychlily povolování, protože už se nemusíte každého ptát, jestli tam něco nevede, abyste někomu nepřekopli kabel. Pokud někomu překopnete kabel, který nebyl v mapách zanesen, pak to není vaše chyba. To je motivace pro všechny, aby tam ta data dodávali.“
Tento projekt, který podle Piechy ministerstvo průmyslu iniciovalo kvůli praktické nemožnosti propojit česká města vysokorychlostním internetem, protože by povolování trvalo nekonečně dlouho, by mělo být inspirací i pro digitalizaci územního plánování. Podle Hollera z ministerstva pro místní rozvoj by měly být do budoucna Digitální technické mapy součástí Národního geoportálu územního plánování.
