Lidem v exekuci má zůstat méně. Cesta do šedé zóny, bojí se úřady
Až o 3176 korun měsíčně by měli nově přijít lidé v exekuci, kteří žijí s partnerem. Ministerstvo spravedlnosti totiž plánuje změnit parametry výpočtu nezabavitelné částky. Zdůvodňujete to dlouhodobým poklesem peněz vybraných z exekucí pro věřitele. Návrh posílá na dnešní jednání vlády.
„Exekutorská komora ve svém materiálu ze září 2024 uvádí, že se oproti roku 2020 snížil objem vymoženého plnění v průměru o 56 procent,“ uvádí ministerstvo. Argumentuje tím, že v posledních letech nezabavitelná částka zvyšovala, a tím pádem na uhrazení dluhů věřitelům zůstávalo méně peněz.
Podle úřadu se navíc stále častěji sahá po prodeji movitých i nemovitých věcí, což je pro dlužníky nepříjemné. „Tam, kde bylo v minulosti možné běžně provádět srážky ze mzdy, je v současnosti nutné zbytečně sahat po invazivnějších způsobech provedení exekuce v podobě prodeje movitých a nemovitých věcí, které jsou pro dlužníky a jejich rodinu značně obtěžující,“ uvádí se dále návrhu.
Proto chce úřad zrušit zvyšování nezabavitelné částky na manžela či partnera. Podle platné právní úpravy se nezabavitelná částka na osobu povinného zvyšuje o jednu čtvrtinu této částky na manžela, a to i když má samostatný příjem. Nezabavitelné minimum je nyní 12 705 korun, čtvrtinu tak představuje právě částka 3176 korun.
Jak upozorňuje ministerstvo vnitra v připomínkách k návrhu, pokud jsou oba manželé v exekuci, což není neobvyklé, jde už o částku přes 6300 korun, což je pro rodinu ještě zásadnější snížení.
„Přestože chápeme záměr zvýšit vymáhanou částku v rámci exekučních řízení prostřednictvím srážek ze mzdy, tedy i zájem na snížení počtu invazivnějších způsobů provedení exekuce, nelze tak činit bez celospolečenského konsensu. Nedomníváme se tedy, že by daná materie měla být projednávána pouze ve zkráceném a zúženém připomínkovém řízení,“ dodává k chystanému kroku ministerstvo vnitra.
Také ministerstvo práce a sociální věcí s návrhem nesouhlasí a upozorňuje, že by navržené opatření naopak mohlo vést k prohloubení dluhů u nízkopříjmových skupin, protože nebudou mít na zaplacení základních životních potřeb.
Navrhované opatření může podle něj jednak vést ke snížení motivace legálně pracovat a k využívání sociálních dávek, zejména ale neřeší ochranu zranitelných skupin povinných osob jako starobní a invalidní důchodci pro invaliditu druhého nebo třetího stupně. „Nebo manžela závislého na povinné osobě, tedy zejména manžela se znevýhodněním, včetně zdravotního postižení, který je zcela nebo zčásti závislý na péči povinného, popřípadě řádně pečuje o více dětí nebo o dítě se znevýhodněním, tedy kdy jde o osoby, u nichž nelze spravedlivě předpokládat, že si mohou svůj příjem zvyšovat prací, a jsou tak osobami, k nimž má jejich manžel vyživovací povinnost,“ vyjmenovává úřad.
Ministerstvo pro místní rozvoj připomíná, že nezabavitelné částky mají zásadní vliv na schopnost předlužených domácností udržet se ve stabilním bydlení. „Změna, která výrazně sníží disponibilní příjmy předlužených domácností, může mít kritické následky ve ztrátě bydlení, nebo může znamenat přesun těchto osob z legálních zaměstnání do šedé ekonomiky. Společenské a rozpočtové dopady mohou významně přerůst zisky z navýšených výběrů exekutorů,“ varuje úřad.
Podle Radka Hábla, experta na dluhovou problematiku a zakladatele Institutu prevence a řešení předlužení, se ale výše plnění pro věřitele neodvíjí primárně od toho, jak vysoká je nezabavitelná částka, ale nízkými, legálními příjmy obyvatel.
„Růst nezabavitelné částky v posledních letech jen kompenzoval její historicky velmi nízkou hodnotu, která vedla k odlivu velké části dlužníků do šedé zóny. I po valorizacích je však nezabavitelná částka v Česku zhruba poloviční oproti našim sousedům z Německa, Rakouska či Polska, a to po přepočtu paritou kupní síly,“ upozorňuje Hábl.
Na konci roku 2023 bylo podle dat exekutorů 645 724 osob v exekuci. Z toho u zhruba 54 procent dlužníků má stanovené srážky ze mzdy. Ostatní dlužníci mají tak nízké příjmy, že jim není možné nic z příjmu vzít. Z těchto 54 procent žije v manželství zhruba 12 až 18 procent povinných. Navržená změna týkající se zrušení zvýšení nezabavitelné částky na manžela povinného se tak podle úřadu může dotknout až 39 tisíc až 58 tisíc lidí.
Podle Hábla jde ale o hru s čísly. „Když se zruší nezabavitelná částka na manžela, tak se nově začne srážet i těm, kterým se dosud nesráželo, a tím pádem dopad bude násobně větší. Odhadem minimálně sto tisíc lidí. Poté, co se od října zdvojnásobila srážka pro všechny, co mají čtyři a více nepřednostních exekucí, tak toto je další velmi citelné snížení nezabavitelné částky a již nyní registrujeme, že řada lidí to řeší přechodem do šedé zóny, aby byli schopni vůbec vyžít. A to neprospívá vůbec nikomu,“ varuje dále Hábl.
Ministerstvo přitom plánuje ještě jednu změnu. Výpočet nezabavitelné částky chce vždy stanovit k 1. lednu každého kalendářního roku. A to podle v daném roce aktuálních hodnot životního minima a normativních nákladů na bydlení. Právě z těchto dvou hodnot se nezabavitelné minimum vypočítává.
Ale pozor – pro letošní rok předpokládá ministerský návrh výjimku, a tou je, aby se nezabavitelná částka pro příští rok vypočítala výjimečně z hodnot platných pro rok 2024. Jsou totiž nižší, než ty, které budou platné v lednu 2025. Tím pádem by všichni lidé v exekuci přišli o vyšší nezabavitelné minimu v roce 2025, a to o několik stovek korun.
Zatímco životní minimum zůstává i pro rok 2025 stejné, zvýšit se mají normativní náklady na bydlení. U výpočtu nezabavitelného minima se vychází z normativu na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy v obcích nad 70 000 obyvatel pro jednu nebo dvě osoby. Ta by se měla zvýšit ze současných 14 197 korun na 14 680 Kč pro rok 2025. To je o 483 více, ovšem do výpočtu nezabavitelné částky se počítají jen dvě třetiny, tedy 322 Kč. Zároveň by se tak nezvýšilo ani výživné, pokud ho dlužník platí. A to o 80,5 korun na jedno dítě.
Ani s touto změnou jiné úřadu nesouhlasí. „Domníváme se, že se jedná pouze o snahu zafixovat nezabavitelnou částku pro rok 2025 na stejných hodnotách jako pro rok 2024,“ uvádí například ministerstvo vnitra s tím, že toto jednorázové řešení pro jeden konkrétní kalendářní rok se z legislativního pohledu jeví jako nekoncepční.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO
