První mise eurokomisaře Síkely. V Mauritánii předal miliardy a slíbil investice do zeleného vodíku
Na své první oficiální zahraniční cestě předal český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela vládě východoafrické Mauritánie rozpočtovou podporu ve výši sto milionů eur, v přepočtu 2,5 miliardy korun.
Pětimilionová Mauritánie na první pohled nepůsobí dojmem destinace, kam by běžně mířily delegace z Evropy. Právě tato země na okraji Sahary se však stala cílem první oficiální zahraniční cesty nového eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkely.
Během dvoudenního programu v hlavním městě Nouakchott se Síkela setkal s nejvyššími představiteli Mauritánie, včetně prezidenta Mohameda Oulda Ghazouaniho a klíčových ministrů. Součástí návštěvy byl také podpis rozpočtové podpory, přehlídka vojenské techniky i kulatý stůl se zástupci mauritánského a evropského soukromého sektoru.
Mauritánie, která letos předsedá Africké unii, má strategickou pozici v regionu Sahel. Její stabilita v jinak dost neklidné oblasti i přírodní potenciál ji činí atraktivním africkým partnerem pro Evropskou unii, která v posledních letech do země nasměrovala značné investice.
„Důležitým posunem je dohoda o rozpočtové spolupráci, na základě které Mauritánii poskytujeme finanční podporu ve výši 100 milionů eur. Tyto prostředky nám umožní pokračovat v rozvojových projektech, do kterých jsou zapojeny evropské společnosti. Naším cílem je lepší infrastruktura, nová pracovní místa nebo kvalitní veřejné služby,“ uvedl Síkela.
Zelený vodík: Šance, ale s otazníky
Jedním z hlavních bodů Síkelovy cesty byla podpora projektu na výrobu zeleného vodíku. Mauritánie má díky rozlehlým pouštním plochám a slunečnému klimatu ideální podmínky pro rozvoj solárních elektráren, které by mohly sloužit jako zdroj energie pro výrobu této ekologické suroviny. Evropa, která v zeleném vodíku vidí způsob, jak snížit svou závislost na fosilních palivech, se tento mauritánský plán rozhodla podpořit.
Projekt se však nachází teprve v počáteční fázi. „Nejdříve musíme vybudovat základní infrastrukturu – od solárních elektráren až po přístavy, které umožní transport vodíku do Evropy. Proces bude trvat několik let,“ upozornil Adam Bruun, šéf regionálního zastoupení Evropské investiční banky, která je klíčovým partnerem projektu.
Migrace: Mauritánie jako tranzitní i zdrojová země
Dalším zásadním tématem spolupráce mezi EU a Mauritánií je migrace. Země je tradičně tranzitním bodem pro migranty směřující na Kanárské ostrovy. V poslední době však narůstá počet lidí, kteří přímo z Mauritánie odplouvají do Evropy. Jen za prvních osm měsíců letošního roku zaznamenala EU více než 1900 mauritánských migrantů – v porovnání s minulým rokem jde o skokový nárůst.
Evropská unie v reakci na tento vývoj investuje do posílení mauritánských kapacit v oblasti řízení migrace, včetně podpory pro navracené migranty a rozšíření kapacit na hranicích. Mauritánie se však potýká také s uprchlickou krizí – na jejím území žije přes 277 tisíc uprchlíků, především z válkou sužovaného Mali.
„Důležitou součástí mé mise bylo předání bezpečnostního vybavení ministerstvu obrany Mauritánie. Vybavení, jako jsou taktická vozidla, polní nemocnice, komunikační zařízení, drony či sledovací systémy, přispěje ke stabilitě Mauritánie, což zároveň posiluje i naši bezpečnost,“ upřesnil Síkela.
Realistická očekávání?
Kromě vodíku a migrace Síkela jednal také o infrastrukturních projektech. Mauritánie by měla získat nové vysokonapěťové elektrické vedení spojující města Nouakchott a Kiffa. Součástí plánu je také venkovská elektrifikace, která má přivést elektřinu do více než 80 tisíc domácností v odlehlých oblastech.
Ačkoli Mauritánie těží z rostoucího zájmu EU, otázkou zůstává, zda se podaří naplnit všechny ambiciózní plány. Projekty, jako je výroba zeleného vodíku, vyžadují nejen značné investice, ale i stabilní politické a ekonomické prostředí. Mauritánie se sice pod vedením prezidenta Mohameda Oulda Ghazouaniho profiluje jako stabilní partner, země však stále čelí řadě problémů – od korupce přes nedostatek kvalifikované pracovní síly až po slabou internetovou infrastrukturu.
