Hraje se o miliardy za drážní pozemky. Jančura z RegioJetu píše esemesky ministrům a mluví o podvodu

Na české železnici se schyluje k třaskavé transakci. Hlavní roli v ní hraje více než čtyřicet milionů metrů čtverečních pozemků, které chtějí České dráhy prodat Správě železnic. Tím by se nadobro dokončilo rozdělení tuzemské železnice mezi dráhy a správu, která vznikla v roce 2003 oddělením právě od drah. Představa mnohamiliardové finanční injekce, která by posilnila hospodaření státem ovládaného dopravce, se však vůbec nezamlouvá největšímu soukromému konkurentovi RegioJetu. Jeho majitel Radim Jančura avizuje žalobu na dráhy pro údajný podvod a nedovolenou státní podporu.

Rozdělení Českých drah a Správy železnic probíhalo v uplynulém čtvrtstoletí postupně. Převáděly se koleje, budovy i pozemky za miliardy korun. I tyto transakce Jančura v minulosti napadal. Definitivní verdikt o prodeji pozemků za odhadovaných dvanáct miliard korun však soud zatím nevznesl, další jednání bylo odročeno na leden. Aktuálně se však schyluje k dalšímu střetu – a i tentokrát se bude hrát o miliardy z pozemků.

Spor se týká poslední nedořešené položky, která by podle zástupců drah, správy i ministerstva dopravy neměla zůstat v majetku drah, ale měla by patřit správě. Onou položkou jsou rozlehlé pozemky pod kolejemi a nástupišti, které se nachází napříč železniční sítí po celé zemi, například i na hlavním nádraží v Praze. Fakt, že jsou vlastníkem pozemků dráhy, má správě komplikovat jakékoliv práce na nich, zároveň to může správě komplikovat budoucí čerpání prostředků z evropských dotačních projektů.

Jančura prodá RegioJet. Definitivně jsem se rozhodl, říká. Hned to ale nebude

Přestože zmíněné státní organizace chystají prodej pozemků již několik let, realizace dosud vázla, a to i kvůli zdlouhavým konzultačním procesům s Evropskou komisí. Jejich výsledkem má být takový způsob prodeje, který by nepředstavoval nedovolenou státní podporu státem ovládaného dopravce. Změnit to nyní hodlá ministr dopravy Martin Kupka (ODS), jenž chystá podklady k notifikaci prodeje pozemků u Evropské komise. Jeho ministerstvo je jediným akcionářem drah.

Na otázku, jakou metodou se hodnota pozemků ocení, ministerstvo neodpovědělo stejně jako na dotaz, jakou hodnotu tedy může obchod mít. Tuto otázku ponechaly bez odpovědi i dráhy a správa. Jančura hovoří o tom, že podle jeho informací se může jednat až o dvacet miliard korun.

Bývalý šéf drah Miroslav Kupec a šéf Správy železnic Jiří Svoboda v roce 2019 pro e15 shodně uvedli, že se měla částka tehdy pohybovat v rozmezí deseti až dvanácti miliard. Od té doby se mohla zvýšit. Že nedosahuje Jančurou uváděných dvaceti miliard, nicméně rezolutně popřel ministr Kupka pro Hospodářské noviny. Notifikace od Evropské komise podle něj vyvrátí „nesmyslné spekulace“.

Přelomová inovace na tuzemské železnici. České dráhy nasazují první bateriové vlaky

„Důležité jé, aby byla zvolena výnosová metoda pro správné určení hodnoty pozemků. Tlačíme na Evropskou komisi, aby byla uplatněna tato metoda. Pokud se tak nestane, prodej soudně napadneme u Evropské komise,“ říká pro e15 Jančura. V rámci žaloby by požadoval, aby dráhy vrátily část obdržených prostředků z prodeje pozemků. Tak, aby transakce odpovídala ocenění výnosovou metodou – testu soukromého investora.

„Kdyby se jednalo o nižší jednotky miliard, mávnu rukou. Ale tohle je podvod. Napsal jsem SMS Kupkovi a Stanjurovi (ministr financí za ODS, pozn. red.), že mohou napravit dřívější podvody, u kterých byla i jejich ODS,“ tvrdí Jančura. Naráží na dosud soudně nedořešené prodeje budov a pozemků drah do majetku správy.

Současný šéf drah Michal Krapinec v minulosti pro e15 naznačil, že by vedle prodeje pozemků bylo možné celou záležitost vyřešit jejich trvalým pronájmem. Ten by podle něj nezatížil státní rozpočet jednorázovým nákladem, dráhy by zároveň z časově neomezeného pronájmu inkasovaly celkově více.

Mluvčí Evropské komise Lea Zuber

„Obecně je na členských státech, aby se rozhodly, zda chtějí podpořit konkrétní společnost nebo odvětví. Pokud se tak rozhodnou, je na členských státech, aby navrhly opatření v souladu s právem EU a politickými cíli členských států a posoudily, zda opatření zahrnuje státní podporu. Pokud opatření představuje státní podporu ve smyslu práva EU, musí jej příslušný členský stát oznámit Komisi, aby jej posoudila, a to před každým poskytnutím podpory příjemcům, pokud se na ni nevztahují blokové výjimky.“

Zdroj Zde