Brexit ukázal, jak drahé je být sám za sebe. Platí to i pro unijní konkurenceschopnost

Britská ministryně financí Tulip Siddiqová přiznává, že to nejhorší, co Británii v souvislosti s brexitem čeká, teprve přijde. Řekla to pro britský deník The Independent. Podle odhadů se zatím projevilo pouze 40 procent z celkového vlivu brexitu, který by měl britskou ekonomiku snížit o čtyři procenta. Siddiqová dále uvedla, že obchod Spojeného království bude o 15 procent nižší, než kdyby země v EU zůstala. 

Samozřejmě – a Siddiqová to sama zmiňuje – nejde zcela oddělit dopady brexitu od globálních krizí, jako je pandemie covidu a válka na Ukrajině. Nicméně i pokud je oněch 40 procent dopadů částečně ovlivněno krizemi, zanechává brexit v britské ekonomice dlouhodobé i trvalé následky. A jak Siddiqová upozorňuje, jeho plný dopad teprve přijde. 

Zatímco rychlé ekonomické problémy typu výpadků v dodávkách nebo problémů s obchodními bariérami už nastaly, mnohým dopadům bude země teprve čelit. 

Kritici odchodu, včetně organizací jako Best for Britain, apelují na vládu, aby usilovala o těsnější vztahy s EU, což by zmírnilo obchodní bariéry a problémy s vízy pro pracovníky. Podle Labouristického hnutí pro Evropu bude následujících 18 měsíců zásadních pro vyřešení těchto překážek. Vláda však nadále prosazuje přístup, který staví na nezávislosti Spojeného království s cílem zlepšit obchodní vztahy s EU, ale bez návratu do celní unie či jednotného trhu.

Na zkušenosti spojené s brexitem, který považuji za velmi nešťastné rozhodnutí, bychom neměli zapomínat právě dnes. Na stole jsou důležitá rozhodnutí o tom, jak zvrátit trend poklesu konkurenceschopnosti unijní ekonomiky. Rostoucí protekcionismus, omezování obchodu a celkový pokles vůle ke spolupráci jsou přitom faktory, které situaci zhoršují.

Cesty k posílení evropské ekonomiky obvykle vedou přes větší spolupráci, přičemž hlavní je dokončení společného trhu – a to i v oblastech jako finance nebo energetika. Ne všem to zní lákavě. Pro zájmové skupiny, které těží z fragmentace, je tento krok nevýhodný, a proto snadno mobilizují politiky, kteří systematicky bojují proti „větší spolupráci Evropy“. Přitom třeba dokončení společného trhu a větší harmonizace regulací rozhodně není totéž jako „zrušení států a vytvoření super Evropy“.

Dopady brexitu demonstrují, jak drahé je „být sám za sebe“. I pro zemi, která měla asi nejlepší předpoklady proto, aby náklady nebyly vysoké. Zkusme se z toho poučit. Neschopnost najít společné řešení pro zvýšení evropského ekonomického růstu by vedla k situaci, kdy bude hrát každý „na své triko“. To problém s konkurenceschopností EU jen zhorší. A tratit na tom budeme všichni. My i ty nejbohatší unijní země. Kdo víc, už netřeba dodávat.

Autor je europoslancem za TOP 09.