Vánoční prvorepublikovou pochoutku zakázal režim. Jak se dnes daří českým šnečím farmám?
Že jsou šneci dietní a zároveň chuťově podceňovaná pochoutka, věděla už kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová. Doporučovala je s kyselým křenem, nadívané nebo s vinnou omáčkou. Největší oblibě se šneci těšili za první republiky, kdy byli tradičním vánočním pokrmem. Během komunistického režimu se ale stali nežádaným znakem buržoazie a z českých stolů na 40 let téměř zmizeli. Dnes se šneci na talíř pomalu vrací – čeští producenti jich loni do zahraničí vyvezli více než 220 tun.
Většina exportovaných českých hlemýžďů skončila na talířích labužníků ve Francii, baště šnečí gastronomie. Vývoz živých a různě upravených šneků dosáhl rekordní hodnoty téměř 90 milionů korun.
Vývoz šneků z produkce tuzemských farem ale zatím zaostává za importem těchto plžů ze zahraničí, který loni obnášel takřka 426 tun a jeho finanční hodnota činila 46 milionů korun. Šneci z tuzemska jsou díky své kvalitě prodáváni v zahraničí za vyšší cenu, dovážení šneci jsou naopak zpravidla levnější.
Zdroj: ČSÚ
Šneky v Česku chová několik farem. Největší z nich v okrajové části Prahy ročně vyprodukuje 30 tun šneků, což odpovídá přibližně 12 milionům jedinců. Rostoucí dovoz levných šneků ze zahraničí letos v Česku nepříznivě ovlivnil poptávku po tuzemských šnecích dodávaných do restaurací a prodejen. Pokles zájmu zákazníků eviduje například šnečí farma v Nahošovicích na Přerovsku, která ročně může vyrobit až deset tun hotových produktů ze šnečího masa.
„Před Vánocemi poptávka ve srovnání s předchozími roky klesla zhruba o 30 procent a podobné to bylo i po celý rok. Přisuzujeme to tomu, že na tuzemském trhu jsou letos ve větší míře k dostání dovážené produkty ze šnečího masa, které mají nižší cenu a bohužel také kvalitu,“ řekl ČTK jednatel farmy Vlastimil Čevela.
Šneci v Zdenek´s Oyster Bar|
Nejvíc šneků míří do Francie
Farma v Nahošovicích má vnitřní a venkovní chov severoafrických šneků Helix aspersa Maxima i zpracovatelkou část. Svými produkty zásobuje špičkové restaurace po republice, především v Praze. Na šnečím masu z Nahošovic si pochutnávají například hosté restaurace v Tančícím domě či zámeckého hotelu Chateau St. Havel.
Část produkce míří do českých obchodů, část farma exportuje, a to zejména do Francie. Kuchyňská úprava syrového šnečího masa v domácích podmínkách je podle Čevely velmi zdlouhavý proces.
Nejoblíbenější? S bylinkovým máslem
Před vánočními svátky je podle Čevely největší poptávka po šnecích s bylinkovým máslem, z nichž lze v restauraci či doma rychle a snadno připravit šnečí delikatesu. „Jako novinku jsme zavedli hluboce zamrazené šneky s bylinkovým máslem. Jednáme se společností Makro o dodávkách tohoto výrobku do sítě jejich velkoobchodních prodejen. Měly by tam být k dostání příští rok,“ řekl Čevela.
Šnečí maso je spojováno hlavně s francouzskou gastronomií, tradici má ale i v české kuchyni. „Za první republiky, kdy byl patrný francouzský vliv na kuchyni mnohých předních českých hotelů, nebyly šnečí pokrmy ničím výjimečným. Většinou se ale jednalo o šneky zahradní sbírané v přírodě,“ uvedl Čevela. Tradici v roce 1948 na 40 let přerušil nástup komunistů k moci. „Komunisté ze šneků udělali buržoazní jídlo a dělník je nesměl jíst. Přitom oni sami organizovali sběry a šneky vyváželi do Francie. Češi na šneky za 40 let zapomněli a teď jim zas začínají chutnat,“ řekl Čevela.
