Právo na digitální komunikaci s úřady se blíží. Stát se lekl, chce nový termín
Státní správa by měla zdigitalizovat celkem devět tisíc svých služeb, z toho šest tisíc pro veřejnost. Jenže nestíhá. Ačkoliv zákon o právu na digitalizaci platí už přes čtyři roky, zatím je zdigitalizováno minimum z nich.
Proto jsou z termínu, který zákon stanovuje – tedy února 2025 – úřady nervózní. Od tohoto data by totiž mohli lidé digitální služby vyžadovat. A pokud by je nedostali, mohli by žádat finanční kompenzace a další služby navíc.
„Pokud po uplynutí doby dle zákona nebude mít konkrétní úřad své služby stále digitalizované, občan bude moci po úřadu žádat, aby za něj sám doplnil do žádosti údaje, které o něm ve svých systémech již vede, potvrdil mu podání žádosti, případně sám odeslal hotový formulář i na jiné úřady, pokud by to bylo potřeba. Tím by narostla výrazně pracnost při zpracování žádostí,“ říká tiskový mluvčí Digitální a informační agentury (DIA) Jan Hainz.
Zároveň by se lidé mohli domáhat náhrad škody, která jim vznikla, pokud by jim nebylo umožněno digitální podání a oni museli na daný úřad například dojet osobně. Mohli by žádat třeba o proplacení jízdného nebo náhradu ušlé mzdy.
Strach z kolapsu úřadů kvůli novým povinnostem a finančním kompenzacím proto vedl k sepsání návrhu, který právo na digitalizaci posouvá o další dva roky. A teď tento vládní návrh poslanecká sněmovna schválila formou pozměňovací návrhu k zákonu o elektronických komunikacích. Pokud ho schválí i Senát a podepíše prezident, posune se právo na digitalizaci až na únor 2027.
To, že povinnost úřadů obsloužit občana digitálně není v mnoha oblastech dosud splněna, je podle ředitele DIA Martin Mesršmída velká chyba a ostuda. Uvedl to v rozhovoru pro časopis Statistika a My.
Podle vyjádření tiskového mluvčí Hainze jsou ale práce na digitalizaci formulářů k jednotlivým službám na všech resortech velmi intenzivní. „Nejprve je nutno všechny služby popsat v katalogu služeb, což by se mohlo do února 2025 stihnout. Následně je však nutné služby zdigitalizovat, tedy připravit digitální formuláře a portály, přes které budou uživatelé k jednotlivým službám přistupovat,“ uvádí Hainz.
A právě příprava formulářů značně zaostává, je jich připraveno zatím jen asi 10 procent.
Zákon vychází z předpokladu, že „obíhat úřady mají data, nikoli občan“. Pro lidi bude vyřizování požadavků se státní správou přes digitální službu výhodné, šetří totiž čas.
„Digitální služba znamená, že úřad musí uživateli nabídnout vhodný nástroj na podání žádosti, tedy elektronický formulář, který se po ztotožnění uživatele automaticky předvyplní všemi údaji, které úřad o uživateli již vede, a který provede uživatele celým procesem zadání žádosti včetně kontroly dat. Uživatel má také právo na potvrzení podání jeho žádosti, autorizaci provedeného úkonu a jeho zpětné ověření a odeslání hotového formuláře na příslušný úřad zodpovědný za vyřízení žádosti,“ popisuje Hainz.
Zákon o právu na digitální služby se týká celé státní správy. Některá portálová řešení už nyní fungují – jde například o Portál veřejné správy, Portál dopravy, Portál občana nebo portál Jenda pro žádosti o sociální dávky.
Podle DIA je možné připravenost jednotlivých resortů na digitalizaci služeb sledovat v reálném čase na webu ZoPDS – Zákon o právu na digitální službu, který spravuje DIA.
„Odhadujeme, že implementace portálových řešení ve všech resortech ještě zabere minimálně jeden až dva roky. Digitalizace celé státní správy však nebude dokončena nikdy, protože požadavky na služby poskytované státní správou se neustále vyvíjejí. Tudíž některé služby například v důsledku jejich nevyužívání nakonec nebudou digitalizovány vůbec,“ dopňuje Hainz.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO
