Trump probudil dárcovství ze vzteku. Vyburcoval desetidolarové donory i Billa Gatese

Nedávné volby ve Spojených státech ukázaly, jak blízko má filantropie k politice. Část předních amerických přispěvatelů na dobročinnost patří i mezi významné donátory politických kampaní. Demokratické kandidátce Kamale Harrisové dokonce podle informací médií přispěl i dosud neutrální Bill Gates, jeden z nejštědřejších amerických filantropů. Učinil tak údajně v obavě, že působení nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa negativně dopadne na ty nejzranitelnější. A neziskové organizace po jeho zvolení už mluví o návratu takzvaného rage giving, tedy dárcovství ze vzteku, kdy i méně bohatí otevírají peněženky, aby korigovali oficiální politiku.

Web The Chronicle of Philanthropy uvádí, že štědrými dárci se před letošním hlasováním o obsazení Bílého domu a Kongresu ukázalo být více než čtyři desítky bohatých mecenášů. Zdaleka se přitom nedá říct, že by filantropové stranili pouze demokratům. Mezi nejštědřejší podporovatele kampaní patřil například známý finančník a mecenáš Ken Griffin, který přispěl na republikánské kandidáty do Sněmovny reprezentantů i Senátu.

Podobně investor Paul Singer vyčlenil desítky milionů na republikánské adepty, ale nepodpořil Trumpovu kampaň.  Mezi dárce Harrisové však podle různých zdrojů patří skutečně těžké váhy amerického mecenášství jako Michael Bloomberg, George Soros, Bill Gates a Melinda Frenchová Gatesová. List The New York Times (NYT) napsal, že miliardář a spoluzakladatel Microsoftu Gates, který dekády zdůrazňoval svou nadstranickost, se v soukromí přiznal k padesátimilionovému daru pro demokratku.

Bloomberg a Soros podpořili Harrisovou.|profimedia

Filantrop údajně řekl svým přátelům, že letošní volby jsou odlišné a on se obává druhého Trumpova prezidentství. Bojí se zejména škrtů v globálních zdravotnických programech. Gates sice Harrisovou veřejně nepodpořil, chválil ale práci končící Bidenovy administrativy v oblasti boje proti změně klimatu. Ani svůj dar Gates přímo nepotvrdil, nicméně naznačil, že informace o něm se zřejmě zakládají na pravdě.

Prolínání charity a politiky

„Podporuji kandidáty, kteří prokážou jasné odhodlání zlepšit zdravotní péči, snížit chudobu a bojovat proti změně klimatu v USA a na celém světě,“ sdělil deníku NYT, který ho požádal o vyjádření. „Mám za sebou dlouhou historii spolupráce s lídry napříč politickým spektrem, ale tyto volby jsou jiné, s bezprecedentním významem pro Američany a nejzranitelnější lidi na celém světě,“ vysvětloval. 

Je vysoce pravděpodobné, že v utajení zůstala řada dalších významných darů od známých osobností. Tato praxe, i když může být motivovaná ryze čistými úmysly, se setkává s kritikou. Odborníci upozorňují na to, že nemalá část příspěvků je proto netransparentní a bohatí donátoři zůstávají ve stínu v době, kdy v USA dochází ke stále většímu prolínání charitativní činnosti s politickými cíli. „Mohlo by to být považováno za další důkaz manipulace demokracií a filantropií ze strany oligarchické nadtřídy,“ podotkl pro Chronicle of Philanthropy Michael Hartmann z konzervativní organizace Capital Research Center, jež monitoruje charitativní a politické dárcovství.

Organizace, kde se tyto dvě aktivity prolínají, pak ovlivňují témata voleb a pořádají například kontaktní kampaně přímo u dveří voličů. „Těmto skupinám, které zdánlivě nejsou navrženy tak, aby byly striktně politické nebo se účastnily voleb, je dovoleno v nich utrácet obrovské množství peněz,“ poznamenal Michael Beckel z organizace Issue One, jež se zaměřuje na americkou demokracii a sbližování stran.

Neziskovky loví Trumpovy odpůrce

Trumpovo vítězství každopádně už zalarmovalo charity, které se podobně jako Gates obávají dopadů jeho vlády. „Zatím nevíme, jaké budou priority nastupující administrativy, ale existují nějaké nápady jako Projekt 2025, Trumpovy fiskální politiky a daňová agenda. Takže máme pocit, že některá odvětví, například zdravotnictví, klima a vzdělávání, budou potlačena na úkor jiných, jako jsou technologie, finance a trestní justice,“ uvedli představitelé neziskové organizace 20 Degrees, zaměřené na péči o děti, ale také na pomoc podobným projektům.

V povolební nejistotě doporučují ostatním připravit se na všechny možné scénáře. Charity by podle nich měly bedlivě sledovat i vývoj americké ekonomiky a inflace, aby zachytily sentiment dárců. Některé již nyní hlásí, že Trumpovo zvolení už dokázalo pozměnit filantropické chování Američanů, a to ne poprvé. Na scéně je opět fenomén „rage giving“, poprvé popsaný v roce 2016 po tehdejším vítězství republikána.

Přispěvatelé se v rámci něj snaží více podpořit skupiny, jejichž mise pravděpodobně budou během nové vlády ohroženy. „Je to jen pár dní, ale v dárcovství jsme zaznamenali výrazný nárůst,“ uvedla například Abbie Dillenová z Earthjustice, neziskové organizace zaměřené na právní záležitosti, týkající se životního prostředí. Earthjustice také nechce nechat nic náhodě. Hned den po volbách vydala prohlášení, v němž lidi vyzývá k posílání příspěvků. „Trump je tentokrát více připraven. Ale my také,“ píše.

Podobně reagovala například i organizace National Immigration Law Center, zabývající se obranou práv imigrantů. „Dříve jsme úspěšně bojovali s Donaldem Trumpem a budeme to dělat znovu. V nadcházejících měsících je v sázce příliš mnoho na to, abychom propadli zoufalství,“ objevilo se na jejích stránkách v povolební den. Sdružení už zaznamenalo zvýšení darů i nárůst zájmu o jeho příspěvky na sociálních sítích.

A bojovného ducha projevila i řada dalších. „Trumpova bigotnost, mizogynie, antiklimatický fanatismus, to vše bude poraženo,“ sliboval v e-mailu potenciálním dárcům Kieran Suckling z ekologické organizace Center for Biological Diversity.

Trumpem znepokojení zástupci ekologických organizací Kieran Suckling a Abbie Dillenová.|Profimedia

Zlost za deset dolarů

Spoluautorka knihy Rage Giving Jennifer Taylorová, která tento jev podrobně zkoumá, není vývojem překvapená. Podotýká, že tito dárci skutečně konají na základě silných emocí a hněvu, částečně spontánně, zčásti na výzvu neziskového sektoru. „Jejich cíle jsou dvojí: zaprvé tyto pocity zmírnit – nasměrovat je funkčním způsobem do něčeho produktivního a konstruktivního. Druhým cílem je, aby lidé skutečně vnímali drobné dary jako životaschopnou formu občanské angažovanosti,“ řekla Chronicle of Philanthropy.

Schopnost charit na tuto situaci okamžitě reagovat a tyto lidi si podchytit je podle ní klíčová. V tuto chvíli je samozřejmě ještě brzy na odhady, jak velká a jak dlouhá vlna darů od naštvaných odpůrců Trumpa bude. Ale historie ukazuje, že může být významná, i když tito lidé svou zlost ventilují často jen malými sumami ve výši pěti až deseti dolarů. Údaje z období po jeho prvním zvolení se sice liší, podle jedné studie však tehdy liberální charity zaznamenaly nárůst příspěvků o 155 procent. A průzkum mezi čtrnácti tisíci dárci, který provedla firma Cygnus Applied Research na začátku roku 2017, zjistil, že třetina z nich kvůli výsledkům voleb zvýšila svou pomoc charitativním organizacím.

Nárůst „rage giverů“ poznaly neziskové organizace také v roce 2022 v souvislosti se zrušením rozsudku Roeová versus Wade, který od roku 1973 garantoval federální právo na interrupce. Letos si však spolky, jež platí ženám cestu za potraty do liberálních amerických států, stěžovaly, že přívody peněz vysychají.  Odborníci nyní radí neziskovému sektoru, aby u dárců vytvořil rozumná očekávání a vysvětlil jim, že nemohou změnit politickou realitu.

V minulé Trumpově éře představitelé levicově orientovaných organizací často patřili mezi těžší soupeře prezidenta než demokratičtí politici. Blokovali jeho klimatické a imigrační politiky žalobami a protesty. Komentátoři ale míní, že tentokrát bude boj pro jeho odpůrce těžší, protože se Trump poučil z minulých chyb a vyhne se procedurálním chybám, které usnadnily napadení jeho pravidel. A na soudech nyní působí také více jemu nakloněného personálu.