Nvidia slibuje revoluci za volantem obdobnou jako ChatGPT

Stejnou silou, jakou přede dvěma roky šokovala svět vyspělost chatbotů, zatřese umělá inteligence také s automobily. Nastává „ChatGPT moment pro robotiku“, prohlásil na právě probíhajícím veletrhu spotřební elektroniky CES v Las Vegas šéf amerického výrobce čipů Nvidia. Cestou k plně samořízeným vozům má být dle Jen-Hsun Huanga nová platforma Cosmos, která je určená pro vývoj autonomních systémů. Nvidia už na technologii spolupracuje s řadou velkých automobilek a očekává „enormní zrychlení tempa vývoje autonomních vozů“. Na autonomních systémech řízení se pracuje i v Česku, k významnějšímu proniknutí do masivním potenciálem opředeného a finančně náročného byznysu ale chybí peníze i odvaha.

Tvrzení, že se v posledních letech z aut staly počítače na čtyřech kolech, brzy dostane nový rozměr. Právě plně samostatná vozidla, která nevyžadují vůbec žádné zásahy člověka do řízení, se podle Huanga stanou prvním robotickým průmyslem v hodnotě bilionů dolarů.

Nvidia proto vyvinula novou platformu Cosmos, která umožňuje rozvíjet autonomní systémy na bázi umělé inteligence. V platformě lze simulovat podmínky z reálného světa a na nich učit umělou inteligenci. „Mozek“, jenž má řídit automobil místo člověka, se tak může učit bez toho, aby vyrazil na silnice mezi běžné účastníky dopravního provozu.

„Podobně jako velké jazykové modely jsou i modely WFM (world foundation models, modely AI, které simulují podmínky v reálném světě, pozn. aut.) klíčové pro pokrok ve vývoji robotů a autonomního řízení. Nicméně ne všichni vývojáři mají odborné znalosti a zdroje na trénování vlastních,“ vysvětlil Huang. „Vytvořili jsme Cosmos, abychom demokratizovali WFM a poskytli obecnou robotiku na dosah každému vývojáři. Revoluce autonomních vozidel právě dorazila,“ prohlásil sebevědomě Huang.

Do jaké míry se ale na pokroku a investicích do něj sveze i Česko, je  nejasné. K většímu zapojení tuzemských univerzit či firem totiž brání celá řada překážek, upozorňuje Tomáš Haniš z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

📣 Announcing: #NVIDIACosmos

The world foundation model development platform for advancing physical #AI systems such as autonomous vehicles and robots.

Learn more 👉 https://t.co/mdVjUykfj4pic.twitter.com/TkhWTx0Syo

— NVIDIA AI (@NVIDIAAI) January 7, 2025

„Autonomní řízení je obrovská příležitost, navíc v Praze je výzkum umělé inteligence poměrně silný. Chybí ale podpora státu, což je zásadní. Protože potřebujete významný výpočetní výkon a datová centra, tedy finančně mimořádně náročné kapacity. Těžko potom můžeme držet tempo, natož konkurovat gigantům typu Nvidia,“ říká Haniš.

Provoz datových nebo výpočetních center prodražuje mimo jiné vysoká energetická náročnost. Pro představu: Google loni v říjnu oznámil, že bude svá datacentra nezbytná pro fungování umělé inteligence napájet elektřinou z malých modulárních jaderných reaktorů. Ty pro něj postaví společnost Kairos Power, jež předloni dostala první povolení za posledních padesát let k výstavbě nového typu reaktoru. Výši investic firmy nesdělily, odhady nicméně hovoří o miliardách dolarů. První demonstrační reaktor už vzniká v americkém Tennessee.

„Tyto investice si mohou dovolit jen velké nadnárodní společnosti. Problém je, že je patrně nebudou realizovat v Česku potažmo v Evropě, když jsou ceny energií ve Spojených státech násobně levnější,“ potvrzuje ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. I on očekává výrazné zrychlení tempa, jakým bude pronikat umělá inteligence za volant.

Nvidia generuje většinu tržeb z prodeje vyspělých čipů, do budoucna chce ale podstatně navýšit i tržby z autoprůmyslu a robotiky. Ve třetím čtvrtletí loňského roku v této oblasti utržila 449 milionů dolarů, meziročně o 72 procent více. A rychlý růst si chce udržet, například díky spolupráci s automobilkami na nových projektech.

Jedním z nich je nové dlouhodobé strategické partnerství firmy s německým dodavatelem dílů Continental, Toyotou a Aurorou. Poslední jmenovaná firma se zaměřuje na vývoj hlavně nákladních autonomních vozidel. Spolupráce má přivést nákladní vozy bez řidičů na silnice ve velkém měřítku, oznámil Huang ve Vegas. Nad rámec tohoto partnerství navíc bude Toyota odebírat výpočetní techniku a umělou inteligenci Nvidia pro své nové vozy.

O nové spolupráci jedná výrobce čipů také s Uberem. Ten by jí mohl poskytovat data získávaná z jednotlivých jízd. Z nich by se pak umělá inteligence Nvidia učila řešit dopravní situace.

„Umělou inteligenci v autech potřebujeme především pro ty okamžiky, kdy je lidský řidič pod největším stresem. Například když ve městě průběžně vyhodnocuje, zda řidič ve vedlejším pruhu přejede do mého pruhu, zda napůl automaticky řízená Tesla náhle nečekaně zostra nepřibrzdí, zda chodec náhle nevkročí do vozovky, a podobně,“ uvádí příklady Haniš.

Právě to jsou příklady situací, k jejichž správnému vyřešení jsou klíčová data, která může Nvidii dodat Uber. „Aktivněji se zapojit do těchto projektů je ale v Evropě takřka nemožné kvůli ochraně dat GDPR. I proto jsou USA a Čína v tomto ohledu napřed, na bezpečnost dat tolik nehledí a mají přístup k jejich obrovskému množství,“ říká Haniš.

Nvidia a třeba automobilka Tesla stejně jako kdokoliv další navíc musejí při vytváření autonomního řidiče počítat s tím, že se chování lidí za volanty výrazně liší napříč regiony. „Když porovnáte statistiky nehodovosti, zjistíte, že v Evropě dochází k mnohem méně nehodám než například v arabském světě, kde je ťuklý nárazník na denním pořádku. Když ale dojde v Evropě k nehodě, je statisticky mnohonásobně závažnější,“ varuje Haniš.

Legislativa, která řeší provoz autonomních automobilů a případných nehod, je však na starém kontinentu roztříštěná a v každém státu odlišná. Společná regulace by mohla začít platit až od roku 2026, pokud členské státy naleznou shodu.

„V masivnějším měřítku vyjedou plně autonomní vozy nejdříve v USA a Číně. Je tam nejen volnější regulace, ale také větší ochota byznysu zariskovat hrozící reputační rizika spojená s případnými nehodami,“ míní Petzl. Má-li se Evropa svézt na vlně investic do umělé inteligenci na silnicích, potřebuje zjednodušit a zkrátit schvalovací procesy, které investorům prodražují projekty, shodují se odborníci.

Potenciál českých firem svézt se na vlně umělé inteligence přitom může být do budoucna značný. „V Česku máme spoustu chytrých lidí, kteří se umělé inteligenci věnují do velké hloubky. V Digiteq Automotive například spolupracujeme s dalšími kolegy z koncernu Volkswagen na vývoji neuronových sítí pro automatické řízení ve vysokých i nízkých rychlostech. Vyvíjíme funkcionality pro specializované manévrování, ať už samostatného automobilu nebo vozu s přívěsem,“ popisuje Jan Futera z Digitequ.

Přestože řadu překážek – například vysoké ceny energií – musí řešit Evropa primárně jako celek, některými kroky může podpořit průmysl autonomních vozidel i stát. „Například by bylo užitečné, kdyby nastavil podmínky tak, aby lákal zahraniční firmy věnující se autonomnímu řízení k umisťování svých vědeckých pracovišť nebo testovacích polygonů v Česku,“ říká Futera. Další oblastí mohou být investice do polovodičového průmyslu, případně větší podpora vědeckého výzkumu a investice do spolupráce akademických prostředí s průmyslem.