Mercedes-Benz v krizi. Ztrácí bohaté čínské zákazníky i vysoké marže. Škrty začínají
Německo nevzkvétá, a už vůbec ne jeho tradiční chlouba, automobilový průmysl. Vážné potíže zažívá nejen automobilka Volkswagen či přední němečtí dodavatelé jako Bosch, Continental nebo ZF, ale i prémiový Mercedes-Benz. Prodeje i marže povážlivě klesají, rychlý zvrat se navíc jeví jako nepravděpodobný. Výrobce ze Stuttgartu proto avizuje škrty v řádu miliard eur, které se mohou týkat nejen zkrocení investic, ale také německých továren.
Mercedes-Benz dlouhé roky patřil spíše k těm brandům, které se v době slabší ekonomické kondice na trzích mohly opřít o odolnou peněženku bohatšího zákazníka. To nyní neplatí. Automobilka setrvale strádá na klíčovém čínském trhu, kde byla zvyklá prodávat více než jinde. Stejně jako další německé značky tam ztrácí tržní podíl i přes to, že tamní obchod s novými automobily roste.
V řeči čísel to znamená, že prodeje Mercedes-Benz v Číně klesly ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně o deset procent na 512 tisíc vozů. Pro srovnání: v Česku se za celý loňský rok udalo 8061 nových osobních aut Mercedes, a i v tomto případě se jednalo asi o sedmiprocentní pokles.
V celé Evropě si gigant ze Stuttgartu pohoršil o tři procenta. Byl to ale především ochabující zájem zákazníků v Pekingu, Šanghaji nebo Čcheng-tu, jenž se stal hlavní příčinou masivního propadu zisku firmy. Ten se ve třetím čtvrtletí snížil o více než polovinu na 1,72 miliardy eur. Výsledky za poslední tři měsíce loňského roku by měla společnost o 170 tisících zaměstnancích zveřejnit v druhé polovině února.
Rychlost, jakou se Mercedes-Benz dostal z relativně klidných vod do vážných potíží, ilustruje například i studie výzkumného institutu Center of automotive management, zveřejněná loni v květnu. Mercedes-Benz a BMW v ní figurovaly jako příklady úspěšných firem, které zvládají náročné časy bravurně s 11procentními maržemi.
Na dvoucifernou ziskovost, jejíž dlouhodobé vykazování sliboval generální ředitel Ola Källenius, však musí automobilka alespoň prozatím zapomenout. Ve třetím čtvrtletí klesla na 4,7 procenta. Z reportu navíc vyplývá, že nově získávaných objednávek v Číně ubylo, a to dokonce o více než čtyřicet procent.
Velmi podobný příběh píší i zbylé dvě automobilky z tria těch největších německých, tedy BMW a Volkswagen. Prvně jmenovaná ve třetím čtvrtletí nepotěšila investory hned 84procentním propadem zisku na 476 milionů eur a dvouprocentní marží. Koncernu Volkswagen propadl provozní zisk ve stejném období o 42 procent na 2,86 miliardy eur, provozní marže spadla na 3,6 procenta, nejníže za poslední čtyři roky.
„Rok 2024 byl celosvětově obtížným rokem se slabou ekonomikou, politickými problémy a silnou konkurencí – zejména v Číně,“ prohlásil šéf prodeje značky VW Martin Sander. K tomu je však nutné dodat, že prodeje německých automobilek v Číně klesaly v době, kdy tamní trh jako celek dál rostl.
Zákazníci, kterých je přes 1,4 miliardy, tam totiž loni nakoupili přes 23 milionů nových osobních vozů, meziročně o pět procent více. „Poptávku táhl hlavně rekordní zájem o čistě elektrické a hybridní vozy,“ uvedla čínská asociace osobních vozů.
Konkrétně segment elektromobilů a hybridů loni vzrostl o necelých 41 procent na rekordních téměř jedenáct milionů prodaných aut. Takřka každé druhé tak bylo elektrifikované – zcela, nebo alespoň částečně. Pro srovnání: v Evropské unii byl v listopadu elektrifikovaný vůz „jen“ každý čtvrtý.
Přestože management nejen Mercedesu dělá kroky k nápravě, přinejmenším v Číně bude výraznější zlepšení čísel velmi náročně. Bude to jak kvůli sílící konkurenci – daří se například čínským značkám BYD a Geely –, tak kvůli očekávanému zpomalení čínského trhu. Prodej osobních aut má letos zpomalit a zvýšit se pouze o dvě procenta, očekává čínská asociace.
Ola Källenius proto ordinuje Mercedesu nekompromisní odtučňovací kúru. Mluvčí automobilky Susanne Lenzová už sdělila listu Handelsblatt, že se plánuje snížení nákladů o miliardy eur ročně. Podle zdrojů listu se má jednat konkrétně asi o pět miliard eur, škrtat se bude především v oblasti investic.
Jednu z oblastí, ve které lze také najít úspory, odhalila analýza agentury Bloomberg z loňského roku. Mimo jiné z ní vyplývá, že Mercedes-Benz, BMW a Volkswagen nevyužívají své německé továrny ani z poloviny jejich možné kapacity. Svou bruselskou továrnu už musela zavřít například značka Audi z koncernu VW. Kde konkrétně bude Mercedes-Benz šetřit, nicméně ukážou až příští týdny a měsíce.
Mluvčí firmy nevyloučila ani možné propouštění, rozhodně se ale počítá se snižováním počtu pracovních míst. O práci ve vedení firmy už přišli personální ředitelka, právní ředitelka a šéf pro čínský trh. Poslední zmíněnou významnou pozici nově obsadil Oliver Thöne, podle Handelsblattu velký spojenec generálního ředitele a výrazný manažerský talent.
Tlak na úspory je nezbytný. Nedaří se na klíčovém trhu v Číně, ve Spojených státech hrozí zvolený prezident Donald Trump dovozními cly, náklady na výrobu aut v Evropě povážlivě stoupají, a i na starém kontinentě se postupně etabluje konkurence z řad čínských automobilek. Výraznou komplikací, jsou nejen pro Mercedes-Benz, i výrazně přísnější emisní limity, určené Evropskou komisí.
Aby se automobilka vyhnula placení drahých pokut už v letošním roce, nakoupí emisní povolenky na emise oxidu uhličitého od automobilky Polestar, která vyrábí výhradně elektromobily, uvedla agentura Reuters. Například Tesla, z jejíchž linek sjíždí rovněž pouze elektrické vozy, prodejem nevyužitých povolenek od loňského ledna do září vytvořila tři procenta ze svých celkových výnosů ve výši 72 miliard dolarů.
