Brownfield v pražských Bubnech by se mohl odblokovat už letos. Vyrůst tu má čtvrť pro desetitisíce lidí
Na více než stohektarovém rozvojovém území v pražských Bubnech-Zátorech by se mohlo začít brzy stavět. Ačkoli byla před pár lety představena územní studie nové čtvrtě pro 25 tisíc obyvatel s bytovými domy, kancelářemi, obchodním domem, školami a školkami i s novým podlouhlým parkem, další projednání od té doby zůstalo na mrtvém bodě. Nyní by chtěl magistrát vypořádat připomínky ke studii a ještě letos iniciovat změnu územního plánu, která umožní developerům začít na území skutečně pracovat.
Původně se mělo na ohrazeném a neprostupném brownfieldu, který rozděluje Prahu 7 na dvě části, začít stavět už letos s plánovaným dokončením v roce 2040. Stále zde však platí stavební uzávěra, město totiž dalo přednost řešení jiných území. Konkrétně loni dokončil magistrát koupi historického objektu na Nákladovém nádraží Žižkov a letos na jaře hodlá přistoupit k dlouho očekávaným změnám územního plánu, které umožní developerům stavět na okolních pozemcích. Pak mají přijít na řadu Bubny-Zátory.
„Pro tento brownfield se nyní chystá územní studie, která bude podkladem pro změnu územního plánu. Hned jak vyřídíme Nákladové nádraží Žižkov, tak se pustíme do smluv v Bubnech,“ řekl v podcastu REcast pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček, podle kterého by se vše mohlo stihnout už letos. „To území má několik specifik. Je tam menší množství poměrně významných vlastníků, se kterými bude potřeba vše dohodnout. A je tam poměrně sebevědomá městská část, která má také svou představu.“ Radnice Prahy 7 kritizovala v minulosti třeba výškovou hladinu plánovaných budov nebo nedostatek zeleně.
Hlavním investorem v území je společnost CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, pro kterého jsou Bubny vedle brněnského projektu Nová Zbrojovka hlavním předmětem jeho developerského zájmu. Dalším velkým vlastníkem je EP Real Estate, který patří pod Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského (pozn. red. – Daniel Křetínský je majitelem vydavatele e15).
GALERIE:Praha chystá kompletní přestavbu hlavního nádraží
„Stále počítáme s tím, že opakované veřejné projednání změny územního plánu proběhne co nejdříve a budou pokračovat veškeré potřebné kroky vedoucí ke schválení této změny, ideálně do konce letošního roku,“ řekl za developera CPI mluvčí Jakub Velen s tím, že nyní je vše v rukou hlavního města. „Následně bude možné navázat, zahájit všechny projektové práce, povolovací procesy a začít s realizací rozvoje území.“ Výstavba nové čtvrti by podle dřívějších informací mohla trvat patnáct až dvacet let a investory vyjít na stovky miliard korun.
Ve středu území se má podle studie nacházet velký šestihektarový centrální park, kolem kterého budou obytné domy. Okolo Argentinské ulice budou převážně administrativní budovy a obchodní centrum. U nádraží Bubny a Holešovice vzniknou náměstí, zachovány zůstanou historické budovy nádraží, vodárny nebo elektrárny. Novou čtvrtí povede železnice – mimo jiné i pro vlaky z letiště, kterou zde aktuálně staví Správa železnic. Loni se díky této probíhající výstavbě podařilo vybudovat skrz neprostupný brownfield novou dočasnou ulici Nicholase Wintona pro pěší a cyklisty, která od září propojuje Letnou s Holešovicemi. Pěší stezka vede v místě budoucího bulváru, po kterém budou jezdit po dokončení čtvrtě tramvaje.
„Ale pro město to není jenom o urbanismu, o školách a školkách nebo o parku, ale i hodně o technické infrastruktuře,“ upozornil Hlaváček. „Pro to, aby se mohlo v Bubnech zásadně stavět, bude muset Praha provést zásadní investici, konkrétně vybudovat stoku, která bude odvádět kanalizaci. Velkým tématem, které také řešíme na magistrátu, je zásobování teplem. Jedna z možností je totiž přivedení tepla z energocentra, které bude vedle Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči,“ přiblížil náměstek.
Praha kromě toho pracuje na dominantě celé nové čtvrti, kterou se má stát nová Vltavská filharmonie. Město již dokončilo podrobnou architektonickou studii filharmonie podle návrhu dánského studia BIG a nyní připravuje podklady pro získání všech povolení. Stavba za odhadovaných dvanáct miliard korun by se na vltavském nábřeží mohla začít stavět už za dva roky, první koncerty by se zde mohly odehrát v roce 2033. Město se snaží pro stavbu získat finance i od státu a soukromníků. Současně se bude rekonstruovat Hlávkův most a musí se také přeložit zdejší tramvajová trať, což způsobí dopravní omezení v oblasti Vltavské.