Dávky v hmotné nouzi 2025. Kdo má nárok a na jaké

Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou něco jako poslední záchrana. Mají zafungovat tehdy, když všechno ostatní selže. Nebo když není čas. Když rodina zaplatí nájem a nezbude na jídlo. Když vám povodeň zničí dům a odnese všechno, ale do výplaty pojistky je daleko. Když vás okradou v cizím městě a nemáte ani na lístek na vlak.

Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou celkem tři:

• příspěvek na živobytí,
• doplatek na bydlení,
• mimořádná okamžitá pomoc.

Připravili jsme pro vás přehled, komu a na co jsou tyto dávky určené, jaké jsou podmínky pro jejich získání a kde o ně požádat.

Co je hmotná nouze? Kdo je v hmotné nouzi?

Řečí zákona je v hmotné nouzi člověk nebo rodina, když nemá dostatečné příjmy na to, aby mohl(a) „uspokojit základní životní potřeby na úrovni ještě přijatelné pro společnost“. To znamená, že ten člověk nebo lidé si nemůžou zajistit rozumné jídlo, oblečení a bydlení, nemají na to peníze a ani si je v danou chvíli nemůžou opatřit třeba prodejem nějakého majetku.

Nemusí tedy jít nutně o chudé lidi, bez prostředků můžou být třeba i jen krátkodobě. Takhle se ve hmotné nouzi může člověk ocitnout třeba kvůli živelné pohromě nebo jako oběť zločinu.

Definice hmotné nouze tedy není zvlášť exaktní a dává úředníkům, kteří posuzují žádosti, relativně velkou možnost zahrnout mezi osoby v hmotné nouzi třeba lidi z ulice, kterým chybějí peníze na pořízení osobních dokladů, lidi, kteří byli propuštění z léčebny nebo vězení, nedávné děti odcházející z dětských domovů nebo z pěstounské péče a podobně.

Kdo není v hmotné nouzi

Podmínkou pro získání pomoci v hmotné nouzi má být snaha žadatele nějak se se situací poprat i vlastním přičiněním. Proto se za osobu ve hmotné nouzi nepovažuje

• kdo se z nouze prokazatelně nesnaží dostat vlastní aktivitou – nepracuje, nezkouší podnikat, není v evidenci úřadu práce,
• kdo je evidenci úřadu práce, ale nabízené zaměstnání, byť aspoň krátkodobé, nechce vzít
• kdo je lékařem uznaný za práce neschopného, ale pracovní neschopnost si přivodil sám a úmyslně,
• kdo už byl nějak postižen za to, že jeho děti nechodí řádně do školy,
• člověk ve vazbě, detenci nebo vězení,
• osoba samostatně výdělečně činná, jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění.

Kdo může žádat o příspěvek na živobytí?

Nárok na příspěvek na živobytí mají osoba nebo rodina (domácnost), pokud příjmy po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosáhnou částky živobytí.

Tahle částka na živobytí se odvozuje od životního minima a existenčního minima. Jak vysoké je životní a existenční minimum v roce 2025, najdete dole pod článkem.

Částka živobytí se stanovuje pro každého člověka zvlášť. Příspěvek na živobytí se ale případně dává celé rodině. Když se při žádosti o příspěvek na živobytí posuzuje oprávněnost nároku pro rodinu nebo domácnost, sčítají se příjmy i částky živobytí jednotlivých jejich členů.

U nezaopatřeného dítěte, starobního důchodce, člověka přes 68 let a invalidy třetího stupně je částka živobytí ve výši životního minima. U jiných lidí je to v základu méně, nejčastěji existenční minimum. Systém je ale plný podmínek, za kterých se částka zvyšuje (zejména s ohledem na zdravotní stav nebo na zapojení do práce organizované Úřadem práce) nebo snižuje.

Jak spočítat příspěvek na živobytí? Kalkulačka příspěvku na živobytí

Pro výpočet příspěvku na živobytí se srovnávají příjmy žadatele, od kterých se odečítají takzvané přiměřené náklady na bydlení, s částkou živobytí. Příspěvek na živobytí by měl dorovnat příjmy žadatele do částky živobytí.

Co jsou přiměřené náklady na bydlení? Do přiměřených nákladů na bydlení se počítá nájemné nebo podobné náklady spojené s bydlením v družstevním nebo ve vlastním, energie a služby, maximálně ale do výše 30 procent příjmu člověka nebo rodiny, která se posuzuje společně. Jen v Praze se počítá s 35 procenty.

Jaké příjmy se posuzují při žádosti o příspěvek na živobytí? Příjmy se nepočítají vždycky všechny stoprocentně: z důchodů a ze mzdy se počítá 70 procent, z náhrady mzdy nebo dávek nemocenského pojištění (to je kromě nemocenské taky mateřská, otcovská nebo ošetřovné) nebo z podpory v nezaměstnanosti 80 procent. Ostatní příjmy, kam spadne třeba rodičovský příspěvek nebo příjmy z pronájmu, se započítávají celé.

Výška příspěvku se u každého liší, ale je tu obecné pravidlo: nevyplácí se méně, než je existenční minimum. Pro rok 2025 je stanovené na 3130 korun. Výše příspěvku se může zvyšovat s ohledem na zdravotní stav, dietní potřeby a další.

Kdo může žádat o doplatek na bydlení?

Existují dvě dávky s podobným názvem. Sociální dávka příspěvek na bydlení a dávka v hmotné nouzi doplatek na bydlení.

Doplatek na bydlení je dávka určená pro ty, kteří ani s příspěvkem na bydlení nedokážou bydlení (nájem, energie, poplatky) zaplatit. Poskytuje se lidem, kteří bydlí v nájmu, ale i podnájmu, ve vlastním, na chatě, ale třeba i na ubytovně. Skoro všichni z tohoto výčtu můžou a mají nejprve žádat o příspěvek na bydlení – kromě posledních jmenovaných: kdo žije na ubytovně, nemůže příspěvek na bydlení dostat.

Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získat nárok na příspěvek na živobytí. Úředníci ale můžou (nemusí) doplatek na bydlení přiznat taky tehdy, když příjem žadatele (a případně rodiny) sice přesáhl částku živobytí (příspěvek na živobytí tedy neostane), ale není víc než její 1,3násobek.

Doplatek na bydlení se počítá tak, aby po zaplacení bydlení zůstala žadateli nebo rodině částka živobytí. Nepočítá se ale vždycky s reálnými náklady na bydlení: úředníci při výpočtu můžou pracovat místo nájemného v nesmyslné výšce, které určil místní obchodník s chudobou, s obvyklým nájemným – tedy s částkou, jaká by se v místě za srovnatelnou nemovitost, jaká se posuzuje, asi obvykle platila.

Kdo a kdy si může zažádat o mimořádnou okamžitou pomoc?

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka. Její výše není přesně stanovená nebo vypočitatelná. Je určená k okamžitému řešení bezodkladných situací. Smysl a opodstatnění jí dává především rychlost, se kterou může být poskytnuta.

Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje lidem:

• kteří nemají peníze, nesplňují nároky pro poskytnutí jiné dávky, a když zůstanou bez peněz, hrozí jim vážná újma na zdraví; dávka má dorovnat příjem do výše existenčního minima (nezaopatřenému dítěti do výše životního minima),
• které zasáhla mimořádná událost – požár nebo živelná pohroma nebo podobně; dávka může být až 15násobek životního minima jednotlivce, v roce 2025 tedy 72 900 korun,
• kteří jsou v důsledku jiné události, kterou nešlo předvídat nebo které nešlo předejít, ohroženi ztrátou bydlení nebo tím, že si nebudou moct zajistit základní potřeby; dávka pak může být až 20násobek životního minima jednotlivce, tj. až 97 200 korun, a to v rámci dvanácti za sebou jdoucích měsíců,
• kteří potřebují jednorázově peníze třeba na pořízení dokladů nebo kteří ztratí peněženku,
• kteří nemají na nákup nebo opravu předmětu dlouhodobé potřeby, třeba lednice nebo pračky; v jednom roce se tak může vyplatit až 10násobek životního minima jednotlivce, tedy 48 600 korun,
• kteří potřebujou peníze na vzdělání nebo zájmovou činnost dětí; v jednom roce se tak může vyplatit až 10násobek životního minima jednotlivce, tedy 48 600 korun,
• kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, například lidem, co se vracejí z vězení, odcházejí z dětského domova nebo pěstounské péče nebo ukončí léčbu chorobné závislosti; dávku ve výši až 1000 korun lze poskytnout opakovaně, v maximální roční výši čtyřnásobku životního minima jednotlivce, tj. 19 440 korun.

Kde a jak žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi?

Žádá se na úřadě práce podle místa bydliště. Formuláře žádostí o jednotlivé dávky najdete níž nebo na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Tam ji můžete vyplnit i online, pokud se přihlásíte s pomocí identity občana (s datovkou, bankovní identitou, mobilním klíčem k e-Governmentu a podobně), některé údaje se předvyplní.  

Kromě samotné žádosti vás ale může čekat i vyplňování příloh k ní, budete muset dokládat příjmy (nebo to, že je nemáte), budete muset vyplnit papír o svých majetkových poměrech, pokud jsou součástí žádající domácnosti děti, bude to chtít potvrzení o studiu.

Jaké je životní a existenční minimum v roce 2025?

Jak se změní příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení?

Poslanci letos projednají návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který má sloučit čtyři různé sociální dávky do jedné „superdávky“. 

Do jediné dávky státní sociální pomoci (DSSP) se mají spojit čtyři dosud samostatné dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. 

O superdávku budou moct žádat lidé, kteří se nevyhýbají práci a jejich finanční možnosti projdou takzvaným majetkovým testem. Zatím není jisté, kdy přesně začne fungovat v praxi.

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO