Spotřeba domácností pomůže dalšímu růstu českého HDP, celý jej ale rozhodně nespasí

Finální odhad českého HDP za třetí loňské čtvrtletí revidoval mezičtvrtletní růst o jednu desetinu nahoru na 0,5 procenta a zároveň potvrdil, že jedním z klíčových faktorů bylo zvyšování spotřeby domácností. Ta je podpořena solidním růstem mezd a zlepšenou náladou mezi domácnostmi, která se mimo jiné opírá i o nižší inflaci. Oba zmíněné faktory i letos podpoří zvyšování útrat, čemuž nasvědčuje i citelné oživení úvěrového apetitu domácností.

Přestože se spotřebitelská nálada ke konci loňského roku výrazně zlepšila, tak míra úspor zůstala zvýšená. V loňském třetím čtvrtletí domácnosti do úspor směrovaly 18 procent disponibilního příjmu. To bylo jen nepatrně méně než ve druhém čtvrtletí a stále vysoko nad úrovní, která se před pandemií v průměru pohybovala kolem 12 procent. Pohledem na bankovní statistiky a útraty domácností nebyl samotný závěr roku zřejmě výjimkou.

Nadměrné úspory mohou být určitou podporou pro spotřebitelské výdaje. Jejich významná část se ovšem může přelít na realitní trh. A k tomu již pravděpodobně částečně dochází, když navzdory zvýšeným úrokovým sazbám nemovitostní trh zažívá silné oživení. Nabídkové ceny bytů byly ke konci loňského roku meziročně vyšší o více než 10 procent.

Index cen nemovitostí, který se zveřejňuje se zpožděním a odráží skutečně realizované ceny prodaných obydlí, ukázal na meziroční růst o 5,8 procenta ve třetím čtvrtletí. Další svižný růst bude zřejmě i letos na popředí společenského diskurzu v domácí ekonomice. Růst nadále podpoří úspory domácností a také pokles hypotečních sazeb, které se již nyní pohybují kolem 4,8 procenta.

Zlepšená nálada, pokračování obnovování kupní síly a zvýšený úvěrový apetit naznačují, že pozvolný růst spotřeby domácností, která loni ve třetím čtvrtletí zaostávala za předpandemickým vrcholem o 4,6 procenta, bude důležitým motorem ekonomiky. Zázraky ale od domácí poptávky čekat nelze. Ani v závěru loňska zřejmě nedošlo k ostrému nárůstu spotřebitelské poptávky, jak nám naznačují předstihové indikátory tržeb v maloobchodě či ve službách.

K přílišnému optimismu nevybízí ani trápící se domácí průmysl. A i proto čekáme, že další růst české ekonomiky bude spíše na slabší straně. Říjnová prognóza Komerční banky počítala s letošním růstem o 1,5 procenta. Odhady na trhu jsou přitom v drtivé většině případů optimističtější a v souhrnu konsenzus indikuje růst přesahující 2,0 procenta. Ostatně i samotná ČNB na podzim předpovídala 2,4 procenta. Poslední indikace se ale podle nás naklánějí k slabšímu výkonu.