Účet za rakouský politický chaos zaplatí celá země. Agentura Fitch je připravena srazit Vídni rating
Mezinárodní ratingová agentura Fitch zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Rakouska na negativní ze stabilního. Samotné hodnocení ponechala beze změny na stupni AA+. Zhoršení výhledu nicméně naznačuje, že v budoucnosti by Fitch mohla ratingovou známku Rakouska snížit.
Agentura ve své zprávě uvedla, že rozpočtové i makroekonomické vyhlídky Rakouska se od jejího předchozího hodnocení zhoršily. Upozornila, že rozpočtovou i hospodářskou politiku komplikuje politická nejistota po zářijových parlamentních volbách, od kterých se v zemi stále nepodařilo sestavit vládu.
„Vleklé sestavování vlády a politická roztříštěnost brání realizaci výrazných rozpočtových škrtů a komplikuje snahy o podporu ekonomiky,“ píše se ve zprávě.
Fitch odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v loňském roce snížil o 0,9 procenta. Předpokládá, že letos se HDP zvýší o 0,8 procenta a napřesrok vzroste o 1,2 procenta. „Vyhlídky pro rakouskou ekonomiku zůstávají omezené,“ uvedla agentura.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.
Krok agentury přichází jen pár dnů poté, co agentura APA oznámila, že rakouští lidovci (ÖVP) oficiálně vstupují do koaličních rozhovorů se Svobodnými (FPÖ). V alpské zemi se od zářijových voleb zatím nepodařilo dospět ke vzniku nové vlády. Proti kabinetu za účasti pravicově populistických Svobodných po celém Rakousku podle agentury DPA protestovaly desetitisíce lidí.
To, že spolu obě nejsilnější uskupení na rakouské politické scéně budou jednat, oznámil úřadující šéf lidovců Christian Stocker už ve středu, ve čtvrtek pak informoval o formálním začátku koaličních rozhovorů. Znovu zdůraznil, že jeho straně záleží na liberální demokracii, na členství Rakouska v EU a na odmítnutí ruského vlivu na dění v zemi.
Podle agentury DPA tak narážel na kritický postoj FPÖ vůči EU a na její otevřenost vůči Rusku. I proto je nejisté, jestli se dvojici stran podaří shodnout na vzniku nové koalice, i když na jiné otázky, například migraci, mají velmi podobné názory.
Desítky tisíc lidí v týdnu daly najevo, že si vznik této koalice nepřejí. „Nechceme pravicově extremistické Rakousko“ stálo mimo jiné na plakátech, které někteří demonstranti přinesli do centra Vídně, kde se sešlo 25 tisíc protestujících. Další demonstrace se uskutečnily například v Innsbrucku, Salcburku nebo Štýrském Hradci.
Od listopadu o vládě jednali lidovci, sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS, začátkem ledna ale šéfka NEOS Beate Meinlová-Reisingerová oznámila, že její strana s vyjednáváním končí. Zdůvodnila to především nedostatečnou ochotou partnerů k potřebným reformám.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pak pověřil sestavením vládní koalice lídra Svobodných Herberta Kickla, což dosud odmítal učinit.