Práce na dohodu v roce 2025. Jaké jsou limity a proč je výhodná

Práce na dohodu je typ zaměstnání, který se nejčastěji využívá pro přivýdělky, brigády, práce s kratší než standardní pracovní dobou nebo práce nárazové.

Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jsou u prací na dohodu sice v mnoha směrech odlišné od pracovního poměru s pracovní smlouvou, určuje je ale stejný zákoník práce. A po řadě úprav, které začaly být účinné postupně na podzim roku 2023, během roku 2024 a od začátku roku 2025, se dohody klasickému pracovnímu poměru přiblížily.

Dohodáři teď oproti dřívějšku mají:

právo na dovolenou (po odpracovaní určitého množství hodin),
nárok na příplatky za práci v noci, o víkendu nebo ve svátek,
nárok na příplatek za práci ve ztížených pracovních podmínkách,
nárok na neplacené volno při takzvaných překážkách v práci.

K některým chystaným změnám nakonec nedošlo a nedojde. V přehledu se nebudeme věnovat ani tomu, co je starost jen zaměstnavatelů, tedy povinnosti všechny dohody hlásit správě sociálního zabezpečení.

Novinkou, která může potěšit pracující důchodce, je možnost říct si o slevu na sociálním pojištění. Na druhou stranu u dohod to není úplně to nejzajímavější, protože velmi často se zaměstnavatel i zaměstnanec snaží dosáhnout toho, aby se z dohody pojištění neplatilo vůbec.

A to je další podstatná změna od ledna 2025: mění se limity, do kterých se z dohod nemusí odvádět sociální pojištění nebo zdravotní pojištění. Pokud vás zajímají dopady právě těchhle změn nebo prostě potřebujete vědět, co za to, můžete skočit rovnou na konec článku na kalkulačku DPP a DPČ.

Jinak si vyberte z obsahu podle potřeby nebo čtěte od začátku do konce.

Jaké jsou výhody a nevýhody práce na dohodu?

Práce na dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti jsou zaměstnavateli, ale často i zaměstnanci ceněny pro jednoduchost a rychlost, se kterou se dají uzavírat. Dobré je ale mít na paměti, že stejně jednoduše a rychle se dají také ukončovat.

Zaměstnanec i zaměstnavatel můžou dohodu vypovědět i bez udání důvodu, činí se tak písemně a výpovědní lhůta je 15 dní. Relativně nové pravidlo z října 2023 říká, že na žádost vypovězeného zaměstnance musí zaměstnavatel výpověď písemně zdůvodnit

Další ceněná vlastnost dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou úlevy na odvodech na zdravotní a sociální pojištění, které se na dohody do určité výše měsíčního výdělku vztahují. I tady je dobré zmínit, že to má své ale – teď sice dostanete víc peněz na ruku, ale práce bez sociálního pojištění se nepočítá do důchodu.

Dohodáři oproti lidem v pracovní poměru nemají automaticky nárok na cestovní náhrady; pokud se s nimi ale počítá, dají se se zaměstnavatelem v dohodě sjednat. Podobné je to s nárokem na odstupné, když dohoda skončí z organizačních nebo zdravotních důvodů: automaticky není, ale je možné ho dát do smlouvy.

Dohod se také netýkají předpisy o ochranné době, tedy zákazu výpovědi v určitých situacích, typicky v těhotenství.

Jak je to s tou dovolenou z dohod?

Nárok na dovolenou může vzniknout jak při zaměstnání na dohodu o provedení práce, tak na dohodu o pracovní činnosti. Je k tomu potřeba, aby dohoda v kalendářním roce trvala aspoň čtyři týdny (28 kalendářních dní) a aby na ni zaměstnanec odpracoval minimálně 80 hodin.

Problematice jsme věnovali samostatný článek: Nárok na dovolenou už mají i dohodáři. Jak ji čerpat a kdy se dá proplatit.

Co musí obsahovat dohoda o provedení práce a jak ji sjednat?

Dohodu o provedení práce (DPP) může člověk uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Stejně tak je možné uzavřít víc dohod s jedním zaměstnavatelem. Jediné omezení je, že pro jednoho zaměstnavatele nesmí na dohodu odpracovat víc než 300 hodin ročně.

Zdroj: Shutterstock

Když zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele odpracuje během 12 měsíců odpracuje 180 dní, může ho požádat o uzavření regulérní pracovní smlouvy. Když mu zaměstnavatel nebude chtít vyhovět, musí to zdůvodnit písemně.

Dohoda o provedení práce má být vždycky písemná. Musí v ní být určena doba, na kterou se uzavírá, a práce, kterou má zaměstnanec pro zaměstnavatele provádět, jakož i odměna, která mu za to náleží.

Za práci na dohody musíte dostat aspoň minimální mzdu. Ta je pro rok 2025 stanovená na 20 800 korun hrubého měsíčně, v přepočtu na hodiny jde o 124 korun a 40 haléřů.

Kromě toho ještě musí zaměstnavatel splnit informační povinnost vůči zaměstnanci, to znamená, že součástí buď samotné dohody, nebo přílohy k ní musí být informace nejen o povaze práce samotné, ale i o všem, co vyplývá z právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Dohoda o provedení práce. Jak je to s daní z příjmů?

Příjmy z práce na dohodu o provedení práce za určitých okolností nemusíte přiznávat. To ale znamená, jenom to, že nebudete podávat daňové přiznání, ne že z nich nebudete automaticky platit daně. Podání daňového přiznání se vám ale může vyplatit.

Pokud máte uzavřených víc dohod s různými zaměstnavateli, uvažujte vždy o každém zvlášť. Pokud byste měli v jednom měsíci víc dohod u stejného zaměstnavatele, výdělky z nich naopak sčítejte.

Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nedosáhne 11 500 korun, můžete si vybrat ze dvou variant danění.

Toto je novinka roku 2025. Dlouhé roky byl limit 10 tisíc korun, nově je tenhle limit stanovený jako čtvrtina určené průměrné mzdy pro daný rok. Limit se tedy bude každý rok posouvat. Pro jistotu zdůrazňujeme, že limitu se nemá dosáhnout. Vybírat ze dvou variant danění tedy můžete do 11 499 korun včetně, od 11 500 už taková možnost není a zaměstnavatel automaticky z vašeho výdělku odvádí 15 procent jako zálohu na daň z příjmů.

Jinak jsou tu ale tyto dvě varianty:

Varianta 1: Nepodepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů). Pak vám zaměstnavatel z příjmu srazí patnáctiprocentní daň z příjmů (proto se jí říká srážková daň) a tím byste v podstatě mohli mít hotovo: daň byla odvedena a vy ji můžete pustit z hlavy. Nedělejte to ale hned.

Pokud budete mít za celý rok nižší příjmy, pravděpodobně se vám vyplatí zanést do daňového přiznání i ten z dohody o provedení práce. Budete mít vyšší daňový základ a to vám umožní důkladněji využít daňové slevy a odpočty od základu daně. Myslete na to a řekněte si o potvrzení o příjmu. Zaměstnavatel vám vydá, abyste ho mohli použít jako přílohu daňového přiznání.

Jestli jste celý rok byli v běžném pracovním poměru a přes dohody si jen přivyděláváte, daňové slevy už za vás pravděpodobně uplatnil váš hlavní zaměstnavatel, výhodu proto nevyužijete. Jestli jste ale byli zaměstnaní jen část roku, určitě se to vyplatí.

Varianta dvě: Podepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani. Pak zaměstnavatel z vaší odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Jestli že máte paralelně víc dohod, podepisujte prohlášení u toho, kde si vyděláte nejvíc.

Pokud mluvíme o přivýdělku k zaměstnání, tahle možnost není moc pravděpodobná: prohlášení můžete mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele, tedy u toho prvního. Slevy za vás uplatní on.

Když je v roce 2025 měsíční odměna (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než 11 500 korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždy.

Dohoda o provedení práce. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Záleží na tom, kolik si na dohodu vyděláte. Pozor: limit se od ledna mění, z dřívějších 10 tisíc korun se pro rok 2025 zvýšil na 11 500 korun a v příštím roce to bude zase jinak: limit je nově nastavený jako čtvrtina úředně stanovené průměrné mzdy pro daný rok.

Příjmy od každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. A víc příjmů od téhož zaměstnavatele se sčítá. Pokud váš měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele nedosáhne zmíněných 11 500 korun, potom z něj zdravotní pojištění ani sociální pojištění odvádět nemusíte.

Když ale měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele 11 500 korun dosáhne, už se z něj musí platit odvody na zálohy na sociální pojištění (na straně zaměstnance je to 7,1 procenta hrubého výdělku) a zdravotní pojištění (4,5 procenta hrubého výdělku). Paradoxně tak vyšší výdělek může znamenat míň peněz na ruku.

Pozor taky, kdyby se z přivýdělku stala vaše jediná práce. Pak byste museli i při práci na dohodu s výdělkem pod limitem platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2025 to je 2808 korun.

Alternativa je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Jenže státním pojištěncem se nestanete jen tak:

Co musí obsahovat dohoda o pracovní činnosti a jak ji sjednat?

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se uzavírá jedině písemně. Musí obsahovat popis sjednané práce, rozsah pracovní doby, výši odměny a také dobu, na kterou se uzavírá. Kromě toho musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat – přímo v dohodě nebo v příloze k ní – o všem, co z jejich vzájemného právního vztahu plyne.

Dohodu o pracovní činnosti můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u žádného byste neměli v průměru pracovat víc než 20 hodin týdně; průměr se počítá buď za rok, nebo za dobu trvání dohody, pokud je kratší.

Dohoda o pracovní činnosti. Jak je to s daní z příjmů?

Přivýdělek z DPČ se daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru: zaměstnavatel strhne patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů), sníží zálohu o slevy na dani, na které máte nárok. Pokud už ale máte prohlášení k dani podepsané v jiném zaměstnání, v rámci přivýdělku to znova nepůjde.

Daňová sleva na poplatníka je v roce 2025 stejně jako v předchozím roce 30 840 korun ročně, tedy 2570 korun měsíčně. K dalším daňovým slevám, které lze uplatnit patří sleva na vyživované dítě, případně sleva na manžela či manželku. Přehled daňových slev vidíte v rámečku výš.

Dohoda o pracovní činnosti. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Z dohod o pracovní činnosti se odvádí sociální a zdravotní pojištění, jen když váš výdělek u jednoho zaměstnavatele dosáhne aspoň 4500 korun měsíčně. Z částky nižší než 4500 korun se neplatí. Tento limit je novinka od ledna 2025, v předchozích dvou letech byl 4000 korun.

Když máte dohod víc, výdělky u jednoho zaměstnavatele se sčítají, u různých zaměstnavatelů se počítají zvlášť.

Mezi odvody na zdravotní a sociální pojištění je ale u dohody o pracovní činnosti jeden praktický rozdíl.

U zdravotního pojištění se počítá s výdělkem, jaký je napsaný ve smlouvě. U sociálního ale s výdělkem reálným. Pokud tedy například ze sjednaného množství hodin jeden měsíc odpracujete víc a měsíční odměna vám stoupne přes limit, i když podle smlouvy byste se do něj vešli, sociální pojištění budete muset zaplatit.

Alternativou je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Státním pojištěncem se ovšem stanete jen při splnění určitých podmínek – konkrétní přehled jsme popsali výš v rámečku Zdravotní pojištění na státní útraty.

Můžu kombinovat práci na dohodu a zaměstnání? Udělají mi v práci daně?

Když během roku pracujete (stačí i jediný měsíc) současně pro dva zaměstnavatele a některý z příjmů není zdaněný srážkovou daní, pak musíte další rok sami (nebo s daňovým poradcem) podat daňové přiznání.

Pozor: zaměstnavatel není jen ten, u koho vstoupíte do pracovního poměru, ale i ten, s kým podepisujete některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Totéž platí, když vedle zaměstnání podnikáte. Zaměstnavatelé vám po konci roku na požádání vydají potvrzení o příjmech, které do daňového přiznání zanesete.

Gabriel Pleska