Invalidní důchod 2025. Kdo má nárok a kolik dostane

Když kvůli špatnému zdravotnímu stavu nemůžete vykonávat dosavadní zaměstnání, pomůže se zabezpečením příjmu (aspoň částečně) invalidní důchod. Nedobré zdraví ale k jeho přiklepnutí nestačí.

Kdo chce invalidní důchod pobírat, musí:

• být uznán invalidním (v prvním až třetím stupni invalidity)
• splnit potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění (podmínku plnit nemusí, pokud je invalidní následkem pracovního úrazu)
• být mladší 65 let.

Správa sociálního zabezpečení přizná invalidní důchod jenom tomu, kdo nesplňuje podmínky pro přiznání starobního důchodu.

Přiznaný stupeň invalidity

Základním předpokladem pro přiznání invalidního důchodu je, že vás posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení uzná invalidním v jednom ze tří stupňů. O konkrétním stupni invalidity vždycky rozhoduje pokles pracovní schopnosti, tedy schopnosti vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným a duševním možnostem, vzdělání, zkušenostem a znalostem.

Sociální správa vás uzná invalidním, jestliže vaše pracovní schopnost poklesne přinejmenším o 35 procent. Když je pokles pracovní schopnosti vyšší, přiřknou vám úředníci vyšší stupeň invalidity. Konkrétně:

• invalidita 1. stupně: pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 procent
• invalidita 2. stupně: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 procent
• invalidita 3. stupně: pokles pracovní schopnosti o 70 a víc procent

Účast na důchodovém pojištění nutná

Ani pokles pracovních schopností o 35 procent a víc ale nestačí, pokud člověk nesplní další z podmínek: dostatečně dlouhou účast na důchodovém pojištění. Výjimku z pravidla má ten, kdo se stane invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání – doby pojištění se v jeho případě nezkoumají.

Důchodové pojištění představuje jednu ze složek sociálního pojištění, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci a další podnikatelé) si sociální pojištění platí samy. V praxi je tedy pro přiznání invalidní penze potřeba odpracovat dostatečný počet let. Kolik přesně, závisí na věku:

U osob starších 28 let se navíc zkoumá, jestli potřebných pět let doby pojištění nasbíraly během posledních deseti let před vznikem invalidity. Komu je víc než 38 let a nezískal v posledních deseti letech pět let pojištění, může splnit ještě alternativní podmínku: že v období posledních dvaceti let před vznikem invalidity má deset let pojištění.

Zároveň lze do limitu potřebného pro přiznání důchodu započíst také náhradní doby pojištění. Jde o období, kdy za vás sociální pojištění neodváděl zaměstnavatel (nepracovali jste) nebo jste si ho jako OSVČ nehradily samy, přesto se na ně zákon dívá jako na odpracované. Jde například o:

• péči o dítě do čtyř let věku,
• péči o blízkého závislého na péči,
• pobírání invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity,
• doba evidence na úřadu práce, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti,
• doba evidence na úřadu práce při probíhající rekvalifikaci,
• doba evidence na úřadu práce, pokud nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo neprobíhala rekvalifikace – maximálně se přiznávají tři roky a z toho do 55 let věku nejvýše jeden rok,
• výkon základní vojenské služby,
• studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 2010, konkrétně prvních šest let studia po dosažení plnoletosti.

Zákon pamatuje i na toho, kdo se stane invalidním před osmnáctými narozeninami, a proto nemůže doby pojištění splnit. Jde o takzvanou invaliditu z mládí: nárok na invalidní důchod z mládí vznikne pouze osobám invalidním ve třetím stupni starším osmnácti let.

Jak se počítá invalidní důchod?

Vedle počtu odpracovaných let rozhodne o výši invalidního důchodu takzvaná dopočtená doba. Dopočtenou dobou se myslí období od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku. Tedy roky, které by člověk odpracoval, kdyby se nestal invalidním.

Ovšem pozor: při výpočtu dopočtené doby neberou úřednicí v potaz váš důchodový věk. Počítá se s věkem platným pro bezdětné ženy stejného data narození – napoví naše kalkulačka věku odchodu do důchodu.

Vzhledem k tomu, že schválená důchodová reforma počítá s posunem hranice věku odchodu do důchodu až na 67 let, ovlivní nová pravidla i výpočet invalidního důchodu. 

Dopočtená doba vždy ovlivní jen výpočet důchodu, nemá vliv na získání potřebných dob pojištění. Dopočtená doba se nehodnotí vůbec, pokud:

• invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit
• poškození zdraví pojištěnce vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

Samotný invalidní důchod se pak skládá ze dvou složek: základní a procentní výměry. Zatímco základní výměra je pro všechny stejná – v roce 2025 dělá 4660 korun (v roce 2024 byla 4400 korun), procentní výměra závisí na počtu odpracovaných let, průměru hrubých výdělků za rozhodné období (v roce 2025 je to rozmezí let 1986 až 2024) a stupni invalidity. Konkrétně:

• 0,5 % výpočtového základu pro invaliditu 1. stupně
• 0,75 % výpočtového základu pro invaliditu 2. stupně
• 1,5 % výpočtového základu pro invaliditu 3. stupně

Invalidní důchod může člověk pobírat maximálně do 65 let. Pokud následně splní určité podmínky, naváže na něj starobní důchod. A pokud vám vyjde starobní důchod nižší, navýší se na úroveň dosavadního invalidního důchodu.

Zvýšení a změna invalidního důchodu

V průběhu pobírání invalidního důchodu se jeho výše mění jednak o každoroční pravidelnou valorizaci, která se týká všech typů důchodů. Dále se výše invalidní penze může výrazně měnit při změně zdravotního stavu.

Když se podle posudku lékaře změní stupeň invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu pomocí předem daných koeficientů:

• Když se dostanete z 1. do 2. stupně, zvýší se procentní výměra o 1,5násobek.
• Když se dostanete z 2. do 3. stupně, roste procentní výměra o dvojnásobek.
• Když se zdravotní stav výrazně zhorší a dostanete se z 1. stupně invalidity rovnou do 3., zvyšuje se procentní výměra o trojnásobek.

Postupuje se výhradně podle koeficientů, v procentní výměře už se tedy nezohledňuje výše vašich výdělků v době, kdy už jste invalidní důchod v 1. nebo 2. stupni pobírali.

Koeficienty jsou stanoveny i pro situaci, kdy se zdravotní stav naopak zlepší a vy můžete více pracovat:

• Když jdete z 2. stupně do 1., sníží se vám procentní výměra na dvě třetiny původní výše (koeficient je 0,6667).
• Když jdete z 3. stupně do 2., sníží se procentní výměra na polovinu (koeficient je 0,5).
• A pokud byste skočili z 3. rovnou do 1. stupně, klesne vaše procentní výměra na třetinu původní částky (koeficient 0,3333).

Můžu při invalidním důchodu pracovat?

Pokud jde o přivýdělek k invalidnímu důchodu, je dobré pamatovat na několik pravidel. Předně: rozsah pracovní aktivity by měl odpovídat snížené pracovní schopnosti. Obecně se doporučuje pracovat na zkrácený, tedy poloviční nebo čtvrtinový úvazek. Plné pracovní nasazení by mohlo vést ke snížení stupně invalidity. Pokud jde o výši výdělku, žádný limit neplatí.

Pro osoby invalidní v 1. a 2. stupni je zaměstnání žádoucí. Doba pobírání invalidního důchodu se jim totiž na rozdíl od osob invalidních ve 3. stupni nepočítá jako náhradní doba pojištění potřebná pro pozdější nárok na starobní penzi. Vhodné zaměstnání můžete hledat s pomocí úřadu práce, nadto jde evidenci na pracáku započítat jako náhradní dobu pojištění (v zákonem omezeném rozsahu).

Jak žádat o invalidní důchod?

Žádost o invalidní důchod se podává na okresní správě sociálního zabezpečení. Správa doporučuje, aby se lidé objednali prostřednictvím systému ČSSZ přímo na určitý termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon.

Pokud se vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu nemůžete dostavit osobně, lze žádost sepsat s rodinným příslušníkem. Ten se ale vedle vašeho písemného souhlasu neobejde bez lékařského potvrzení, kterým doloží, že váš zdravotní stav návštěvu sociální správy neumožňuje.

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line), a to prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (například datová schránka, bankovní identita).

K sepsání žádosti budete potřebovat občanský průkaz. A pokud chcete započíst náhradní doby pojištění, musíte doložit dokumenty, které je prokazují. V praxi jde třeba o rodný list dítěte, jestliže se má započítat péče o dítě do čtyř let věku, nebo potvrzení o studiu či vojenskou knížku.

Pokud sociálka přiznání invalidního důchodu zamítne nebo přiklepne stupeň invalidity, se kterým nesouhlasíte, můžete proti rozhodnutí podat námitku do 30 dní od jeho vydání. Námitky směřujte na Českou správu sociálního zabezpečení, která věc přezkoumá a vydá další rozhodnutí. Když ani tentokrát nesouhlasíte, obraťte se s žalobou ke krajskému soudu. Řízení ve věcech důchodového pojištění je osvobozené od správních poplatků, a to i tehdy, když soud rozhodne ve váš neprospěch.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO