Mléko nedokážeme zpracovat, vyvážíme ho do Německa a zpět vozíme sýry, říká šéf zemědělského svazu
Ještě před pětadvaceti lety chovali zemědělci v Česku téměř půl milionu dojných krav, loni už to bylo jen 350 tisíc. Česká produkce mléka přitom dlouhodobě roste, což je dáno především zvyšující se dojivostí díky robotizaci v zemědělství. „Česko patří mezi světovou špičku v tomto ukazateli, což je důkazem kvalitní práce našich chovatelů,“ uvedl šéf zemědělského svazu Martin Pýcha na letošní největší evropské konferenci o automatizaci chovu skotu Mléko 2025. Kritizoval také subdodavatelskou povahu českého exportu mléka.
Jedním z odvětví, které má v České republice významný potenciál, je produkce mléka. Mléko je po obilí druhou nejdůležitější komoditou z hlediska tržeb a v některých letech, kdy ceny obilí klesají, se dokonce stává komoditou nejvýznamnější. Podle Evropské komise má střední a východní Evropa, včetně Česka, velký potenciál pro růst produkce mléka.
Zatímco ve starých členských zemích se očekává pokles stavů dojnic o 11 procent a stagnace produkce, střední a východní Evropa by měla do roku 2035 zvýšit svůj podíl na evropské produkci mléka na 33 procent. Tento trend je podpořen rostoucí světovou poptávkou po mléčných produktech, zejména v asijských zemích, jako jsou Indie, Čína a Pákistán, ale také v některých afrických státech.
„Evropa jako celek čelí výzvě, zda si udrží svou pozici hlavního světového vývozce mléčných produktů, nebo uvolní místo zemím s rostoucími kapacitami produkce. To vyžaduje nejen inovace v zemědělských technologiích, ale také efektivní strategie pro podporu zemědělců a zlepšení jejich postavení na trhu,“ tvrdí Pýcha.
Česko aktuálně vyváží dvacet procent surového mléka, ale dováží až padesát procent zpracovaných mléčných produktů, jako je třeba máslo nebo sýry. Čeští chovatelé totiž dostanou v německé mlékárně vyšší výkupní cenu. Ta v posledním roce v Česku neroste tolik, jako činí průměr EU. „Umíme mléko vyrobit, ale už ho neumíme dobře zpracovat a prodat z něj mléčné výrobky. Jedním z hlavních problémů je nedostatečná podpora ze strany státu a nejasná strategie rozvoje. Například ministerstvo zemědělství konstatuje, že české potravinářství není dostatečně konkurenceschopné, ale nenabízí konkrétní opatření, jak tuto situaci zlepšit,“ říká Pýcha.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha|
Inspirací podle něj může být Polsko, které díky jasné strategii dokázalo během několika let zvýšit produkci jablek a stát se jejich největším producentem v Evropské unii. „Česko má podobný potenciál, ale musí se zaměřit na podporu investic, zlepšení podmínek pro zemědělce a efektivní využití evropských dotací,“ vysvětluje šéf zemědělského svazu.
Jednou z cest, jak zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství, je zavádění moderních technologií. Digitalizace umožňuje přesnější sledování produkčních procesů, efektivnější využívání zdrojů a snížení ztrát. Robotizace pak zvyšuje produktivitu a snižuje závislost na lidské práci, což je v kontextu nedostatku pracovní síly v zemědělství klíčové.
Například automatizované dojení, senzory pro sledování zdraví zvířat nebo systémy pro řízení krmných dávek jsou technologie, které již dnes zvyšují efektivitu a kvalitu produkce. Tyto technologie však vyžadují vysoké počáteční investice, což může být pro menší zemědělce problém.