Obrana tlačí na největšího zbrojaře planety. Chce slíbené zakázky českým firmám do F-35
Výměnou za 150miliardový nákup nezíská Česko „pouze“ 24 letounů F-35, ale také zakázky pro domácí průmyslové firmy. Přestože se k jejich vyjednání zavázali američtí výrobci Lockheed Martin, z jehož linek sjíždí hotové „efpětatřicítky“, a Pratt & Whitney, producent leteckých motorů, s naplněním závazku nespěchají. Od stvrzení historicky nejdražšího nákupu pro českou armádu z loňského ledna uplynul rok, ze čtrnácti slíbených projektů zatím američtí giganti stvrdili podpisem s českými podniky jen pět. „Musíme vyvinout mnohem větší tlak hlavně na Pratt & Whitney,“ říká pro e15 Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany.
Z oné pětice již podepsaných projektů těží například státní podnik LOM Praha, který bude v pardubickém středisku trénovat české i zahraniční piloty, aby mohli usednout do kokpitu F-35. Konsorcium českých firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE se zase podílí na vývoji a výrobě nové technologie části palivového systému F-35.
Závod Honeywellu v Hlubočkách pak bude spolupracovat na výrobě záložní energetické jednotky pro tento stroj. Dohodu s Lockheedem Martin už má také výzkumné centrum HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR nebo konsorcium Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu a Českého vysokého učení technického.
Ministerstvo s odkazem na obchodní tajemství komerčních subjektů neupřesňuje hodnotu již sjednaných projektů, potvrzuje ale, že celková hodnota všech čtrnácti má přesáhnout patnáct miliard korun. Stále však zbývá uzavřít šest projektů s Lockheed Martin a tři s Pratt & Whitney. „Předpokládáme, že podpis dalších dohod oznámíme v květnu na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky,“ říká Konderlová. Do konce tohoto roku by podle ní měly být uzavřené všechny projetky.
F-35 jako zdroj zakázek pro český průmysl
Mezi české podniky, se kterými americké protějšky zatím bezvýsledně jednají, patří například Aero Vodochody, Vysoké učení technické v Brně, Vrgineers, Ray Service nebo VR Group. Ministerstvo podle Konderlové zvyšuje tlak jak na Lockheed Martin, tak – především – na Pratt & Whitney. Zatímco první jmenovaný dosud uzavřel pět z jedenácti „slíbených“ projektů, druhý ani jeden ze tří.
„Lockheed je kótovaný na světových burzách, takže nepředpokládám, že by byla jakákoliv negativní zmínka z pohledu jeho reputačního hlediska výhodná. Mnohem větší tlak ale musíme vyvinout hlavně na Pratt & Whitney, jednání s českými podniky nicméně už probíhají,“ tvrdí Konderlová.
Ze spolupráce s americkým výrobcem leteckých motorů by mohla těžit například PBS Velká Bíteš, jediný český producent proudových motorů, který by se mohl podílet na přípravě pomocných pohonných jednotek. Zapojit by se mohli také výrobci dílů do leteckých motorů Aerotech Czech a Seko Aerospace & Power.
Vyjednavači Lockheed Martin i Pratt & Whitney objíždejí Česko
Přestože se zasmluvňování projektů oproti původním předpokladům ministerstva protahuje, v konečném důsledku mohou tuzemské podniky získat více zakázek, než s kolika se počítalo. Důvodem jsou mimo jiné i výrazně narušené globální dodavatelské řetězce, na jejichž funkčnosti a rychlosti závisí jak továrny zhotovující nové F-35 pro armády NATO, tak i továrny Airbusu či Boeingu, zhotovující běžná dopravní letadla.
Vyjednavači Lockheedu proto objíždí mimo jiné i Česko a vytipovávají další podniky nad rámec dohodnuté spolupráce. Takové, které by jim mohly zajistit potřebnou dodavatelskou kapacitu, ať už výrobní, nebo například know-how výzkumného centra. „Taková jednání už také probíhají, více ale zatím sdělit nemohu,“ uvádí Konderlová.
Význam jednotlivých projektů spočívá jednak v jejich celkové hodnotě o více než patnácti miliardách korun, ale také v dlouhodobém přínosu pro český průmysl. Pro firmy z leteckého a kosmického průmyslu, výzkumu, podniky z oblasti kyberbezpečnosti či umělé inteligence. Pokud prokážou své schopnosti v rámci sjednaných projektů, může se jim otevřít cesta k řadě dalších, k nimž už nebudou potřebovat pomoc státu.