Doplatek na bydlení 2025: Kdo na něj dosáhne a jak o něj žádat?

Doplatek na bydlení je jednou ze tří dávek v hmotné nouzi, zbylé dvě jsou příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc. Pro přiznání takové dávky je rozhodující, jestli je člověk v hmotné nouzi. To znamená, jestli jeho sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb aspoň na nejnižší úrovni.

Kdo je a kdo není v hmotné nouzi, se dočtete podrobněji v našem článku věnovaný souhrnně dávkám v hmotné nouzi: Co je hmotná nouze? Kdo je v hmotné nouzi?

Konkrétně doplatek na bydlení je určený pro lidi, kterým po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí. Velice hezky to formulují na webu úřadu práce, podle kterého má doplatek na bydlení sloužit k úhradě nákladů na bydlení tomu, kdo „není ani přes maximálně úsporný způsob života schopen tyto náklady hradit z vlastních zdrojů“.

Existuje ještě jedna sociální dávka s podobným názvem. Je dobré si je neplést. Vedle doplatku na bydlení existuje také příspěvek na bydlení. Nárok na něj mají lidé s nízkými příjmy, v hmotné nouzi ale být nemusejí. Podrobněji o něm píšeme tady: Kdo dostane příspěvek na bydlení v roce 2025. Přehled a kalkulačka.

Pokud patříte mezi ty, kteří můžou žádat o příspěvek na bydlení, měli byste vždy nejdřív žádat o právě o něj. A zažádat o něj můžete, ať bydlíte prakticky kdekoli, ovšem s výjimkou nebytových prostor, ubytoven a sociálních zařízení, typicky domova důchodců. Pokud tedy bydlíte takhle nebo vám ani s příspěvkem na bydlení peníze nebudou peníze stačit, zažádáte si o doplatek na bydlení.

Kdo má nárok na doplatek na bydlení?

V první řadě takový člověk musí mít bydlení. Konkrétní druhy bydlení vymezuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Jde o:

• Vlastní byt nebo rodinný dům.
• Byt na základě nájemní či podnájemní smlouvy: případně smlouvy o výpůjčce, rozhodnutí nebo jiného právního titulu, například služební byt.
• Byt ve vlastnictví manžela či manželky, když doplatek na bydlení nečerpá on nebo ona.
• Vlastní stavbu pro individuální nebo rodinnou rekreaci: stavba musí splňovat standardy kvality bydlení – samostatně vymezený uzamykatelný prostor, minimálně jednu pobytovou místnost, neomezený přístup k pitné vodě a další. Kontrolu standardů provádí na žádost úřadu práce stavební úřad.
• Jiný než obytný prostor, který není zkolaudovaný jako byt: pokud v něm bydlíte na základě vlastnického práva, smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu. Prostor musí splňovat standardy kvality bydlení a zároveň musí úřad práce určit, že jde o případ hodný zvláštního zřetele. Úředníci se proto budou zajímat, zda máte důvod se v dané obci zdržovat (jste s ní spjatí) – pracujete zde, jste evidovaní na pracáku nebo žijete s rodinou a vychováváte děti. Roli hraje i to, jestli jste bez vážných důvodů neopustili předchozí bydlení v bytě.
• Ubytovací zařízení (například ubytovnu): pokud zařízení splňuje hygienické standardy (požadavky zákona o ochraně veřejného zdraví) a bydlíte zde na základě smlouvy o ubytování. Další podmínka – úřad práce určí, že jde o případ hodný zvláštního zřetele.
• Zařízení sociálních služeb: domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením, azylový dům, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení, dům na půli cesty nebo terapeutická komunita.

Je nutné prokázat, že jde o bydlení legální. K tomu potřebujete třeba nájemní smlouvu, rozhodnutí nebo jiný dokument, na základě kterého bydlení užíváte. Kdo bydlí v ubytovně nebo jiném než obytném prostoru, má povinnost hledat si přiměřené standardní bydlení (nejlépe nájemní) za pomoci sociálních pracovníků obce. Když obec přiměřené bydlení nabídne a vy ho bez vážného důvodu odmítnete, ztratíte na doplatek na bydlení nárok.

Kromě toho jednotlivec, rodina nebo obecně „okruh společně posuzovaných osob“ (řekněme domácnost) musí být v hmotné nouzi a musí už mít příspěvek na živobytí.

Úředníci mají právo doplatek na bydlení přiznat, i když nárok na příspěvek na živobytí nemáte, váš příjem je na to příliš vysoký, ale celkově je příjem vaší rodiny/domácnosti menší než 1,3násobek částky živobytí.

Jak se počítá doplatek na bydlení?

Výše doplatku na bydlení stanoví potom úřad tak, aby vám po zaplacení nájmu a energií – takzvaných příměřených nákladů na bydlení – zůstala aspoň částka živobytí.

Kolik přesně vám úředníci na doplatku na bydlení vyplatí, závisí na vašich příjmech a odůvodněných nákladech na bydlení. Odůvodněnými náklady na bydlení se myslí:

• Nájemné (maximálně v místně obvyklé výši, kterou určí úřad práce) nebo obdobné náklady, když byste dávku rádi pobírali na pokrytí nákladů za vlastní a družstevní byt, stavbu určenou k rekreaci nebo zařízení sociálních služeb.
• Nezbytné výdaje na energie (ve výši, která je místně obvyklá podle dodavatelů energií).
• Úhrady spojené s užíváním bytu (maximálně v místně obvyklé výši) jako platby za svoz komunálního odpadu, osvětlení společných prostor a další.

Přiměřené náklady na bydlení pro výpočet doplatku se z nich stanou jednoduše: přiměřené náklady na bydlení jsou 30 procent nákladů odůvodněných, v Praze 35 procent.

Jestliže bydlíte na ubytovně nebo v jiném než obytném prostoru, počítají se do nákladů na bydlení úhrady za služby a energie, nejvýš ale 80 procent normativních nákladů na nájemní bydlení. Pokud bydlíte ve vlastním nebo družstevním bytě či domě, představují horní hranici normativní náklady na bydlení ve vlastním. Když bydlíte ve vlastní budově určené pro rekreaci, je horní hranicí 90 procent normativních nákladů na bydlení ve vlastním. Když žijete v zařízení sociální péče, jsou stropem normativní náklady na bydlení v nájemním.

Výše doplatku závisí ale i na příjmech žadatele. Příjmy ze zaměstnání se do výpočtu zahrnou 70 procenty. Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a důchody z 80 procent a další příjmy se započítají v plné výši.

Samotný doplatek vypočte úřad práce následovně:

• Od odůvodněných nákladů na bydlení se odečte příspěvek na bydlení, který jste dostali v předchozím měsíci, pokud ho dostáváte.
• Od příjmu navýšeného o příspěvek na živobytí se odečte částka živobytí (respektive částka živobytí rodiny/domácnosti).
• Rozdíl mezi náklady na bydlení a příjmem (po uvedených úpravách) úřad práce dorovná doplatkem na bydlení. Když je výsledek v záporných číslech, na doplatek na bydlení nárok nemáte.

Co je částka živobytí a jak se stanoví?

Částka živobytí je individuální, musí se minimálně rovnat existenčnímu minimu (v roce 2025 je existenční minimum 3130 korun), může ale dosáhnout i výše životního minima. Pokud chcete znát výši životního minima své domácnosti, použijte naši kalkulačku životního minima.

Je ale potřeba splnit určité podmínky. Především musíte prokázat, že se sami snažíte svoji špatnou finanční situaci nějak řešit. Třeba tak, že zkusíte zpeněžit nějaký majetek nebo si prostřednictvím úřadu práce hledáte nové zaměstnání.

Evidence na pracáku ovšem k vyšší částce živobytí pomáhá jen šest měsíců. Pokud čerpáte příspěvek na živobytí – a ten je podmínkou doplatku na bydlení – přes půl roku, klesne částka živobytí na výši existenčního minima. Výjimku má ten, kdo:

Naopak na zvýšení částky živobytí na úroveň životního minima musíte zapomenout, jestliže:

• dlužíte za alimenty na nezletilé dítě víc než trojnásobek měsíční splátky,
• jste v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti měsících před žádostí o dávku jste dostali výpověď kvůli zvlášť hrubému porušení povinností,
• jste byli celý kalendářní měsíc v péči zdravotnického zařízení.

Bez dalších podmínek mají částku živobytí na úrovni životního minima:

• starobní důchodce a člověk přes 68 let věku,
• rodič pečující o dítě do 10 let závislé na péči,
• osoba pobírající příspěvek na péči,
• člověk invalidní v 3. stupni,
• nezaopatřené dítě.

Částka živobytí se zvyšuje, když vám lékař potvrdí nutnost dietního stravování.

Kde a jak podat žádost o doplatek na bydlení?

I o doplatek na bydlení už se dneska dá žádat elektronicky, a to z webu ministerstva práce a sociálních věcí. Je potřeba mít některou z elektronických identit občana – bankovní identitu, eObčanku, NIA ID nebo mobilní klíč eGovernmentu. Využít můžete i datovou schránku či e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Když se přihlásíte s jejich pomocí, něco málo se vám do formuláře vyplní automaticky.

Jinak se žádost o doplatek podává na úřadu práce podle místa bydliště. Tedy ne podle trvalého bydliště, co má člověk v občance, ale podle toho, kde skutečně bydlí. Formulář (spolu s dalšími papíry k vyplnění) najdete kromě webu ministerstva práce i v naší galerii formulářů:

Vyplněný se pak podává:

• osobně na podatelně úřadu práce,
• poštou na adresu příslušného úřadu práce (posílejte doporučeně),
• e-mailem s elektronickým podpisem,
• datovou schránkou do datové schránky příslušného pracoviště úřadu práce.

Nebo využijte už zmíněnou možnost podat žádost přímo prostřednictvím webu MPSV s některou s elektronických identit.

Kromě vyplněných formulářů (krom vlastní žádosti je to vždy tiskopis Informace o užívaném bytu/obývaném prostoru), byste měli předložit tyto doklady:

• průkaz totožnosti pro každou ze společně posuzovaných osob
• rodné listy dětí do 15 let
• potvrzení o studiu u starších nezaopatřených dětí nebo potvrzení o tom, že se ze zdravotních důvodů nemůžou dál vzdělávat nebo pracovat
• nájemní smlouva, smlouva o ubytování, smlouva o poskytování sociálních služeb apod.
• evidenční list k bytu
• doklad o zálohách na elektřinu a plyn stanovených dodavatelem elektřiny a plynu
• faktury za elektřinu a plyn a ostatní paliva
• tiskopis Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech pro každou z okruhu společně posuzovaných osob
• tiskopis Doklad o výši měsíčních příjmů za tři kalendářní měsíce předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém je podávána žádost o přiznání dávky, pro každou z okruhu společně posuzovaných osob
• výpis z bankovního účtu od každé ze společně posuzovaných osob, pokud ho má
• doklad o přiznání starobního důchodu, pokud ho některá z posuzovaných osob bere
• průkaz ZTP/P, pokud ho někdo z posuzovaných osob má
• potvrzení o zdravotním stavu vydané ošetřujícím lékařem, pokud je mezi posuzovanými osobami dlouhodobě nemocný
• doklad o přiznání stupně invalidity, pokud je mezi posuzovanými osobami
• potvrzení o nutnosti dietního stravování, pokud je u některé z posuzovaných osob nutné
• prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění, pokud někdo platí alimenty jinam než do posuzované domácnosti
• neschopenku nebo tiskopis Potvrzení o zdravotním stavu vydané ošetřujícím lékařem, pokud je mezi posuzovanými osoba dočasně práce neschopná
• doklad o pobírání mateřské nebo vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, pokud je někdo v domácnosti pobírá
• rozhodnutí o soudně stanoveném výživném, pokud je v domácnosti nezaopatřené dítě, kterému byly takto alimenty přiznány

Kdy a jak se vyplácí doplatek na bydlení?

Doplatek na bydlení se vyplácí v měsíci, na který náleží, tedy například v lednu za leden. Žadatel si sic v žádosti o doplatek na bydlení zvolí jeden ze způsobů výplaty dávky – tedy jestli chce peníze na účet, nebo složenkou – ale o způsobu výplaty rozhoduje vždy úřad práce. Je také možné, že úřadníci rozhodnou, že doplatek nebo jeho část pošlou rovnou pronajímateli nemovitosti nebo poskytovali služeb nebo energií.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO