Trump chce Panamský průplav kvůli Číně. Jak velký vliv Peking na vodní cestu má?

Nový americký prezident Donald Trump v inauguračním projevu zopakoval, že si USA vezmou zpět Panamský průplav. A zdůraznil, že je to kvůli tomu, že nad kanálem má v současnosti kontrolu Čína. To je sice přehnané tvrzení, role Pekingu v zemi je ale skutečně nezanedbatelná. Není také jasné, jak si chce Trump průplav přivlastnit. Už dříve nevyloučil užití vojenského a ekonomického tlaku. To druhé je pravděpodobnější, prezident se může například pokusit snížit poplatky pro americký obchod.

Více než sto let po vybudování inženýrského zázraku, který propojil Atlantik a Tichý oceán, a čtvrtstoletí poté, co ho Spojené státy předaly Panamě, se tato strategická vodní cesta dostala do centra světové politiky. Trump opakovaně hovoří o tom, že by měla být v americkém vlastnictví.

„Nedali jsme ho Číně. Dali jsme to Panamě a bereme si ho zpět,“ prohlásil během pondělního ceremoniálu. Panamský prezident José Raúl Mulino se vzápětí proti výroku ohradil a prohlásil, že kanál zůstane v rukou Panamy.

VIDEO: Přísaha Donalda Trumpa: Opomněl dát ruku na bibli, kterou držela Melania

Jakou roli hraje průplav ve světovém obchodu a proč je pro Trumpa důležitý?

Panamský průplav je vzhledem ke své poloze důležitou součástí námořního obchodu mezi východem Ameriky a Asií a také pro regionální výměnu. Vozí se tudy kupříkladu ekvádorské banány a chilské víno do velkých měst na východním pobřeží USA. Zhruba tři čtvrtiny nákladu, který prochází Panamským kanálem, pochází z USA nebo tam směřují.

Proplouvají tudy nejen kontejnerové lodě, ale také tankery s americkou ropou a plynem. Celkově tudy procházejí zhruba čtyři procenta světového obchodu. Pro srovnání, v případě „konkurenčního“ Suezského průplavu je to dvanáct procent.

Kanál tak Panamě generuje nemalý zisk, ročně jde o přibližně pět miliard dolarů. Celkově je zhruba čtvrtina panamských příjmů spojována s výnosy z kanálu a od společností, které provozují související byznys. I když kanál na přelomu 19. století budovali Francouzi a posléze Američané, Panama v tomto tisíciletí investovala do modernizace vodní cesty, rozšířila ji a vybudovala nové plavební komory.

Tato zdymadla umožnila proplouvání lodím s velkou tonáží, což rozšířilo možnosti využívání průplavu a přineslo tím pádem investice i americkým přístavům, které jsou nyní rušnější. Panama podotýká, že větší část současných zisků pochází z panamských investic v moderní éře, nikoli z historického amerického vkladu.

Je kanál skutečně pod kontrolou Číny?

Trump neustále hovoří o tom, že kanál ovládla Čína. To jsou sice nadsazená prohlášení, jeho obava z rozpínání čínského námořního vlivu i na západní hemisféru je však oprávněná. Čínské námořnictvo se rozrůstá, kapacity země pro stavbu lodí jsou v porovnání se Spojenými státy obrovské a i Evropa je svědkem toho, že se Peking snaží ovládnout její důležité přístavy.

Tento trend se projevuje i v Panamě. I když samotný kanál kontroluje Správa panamského průplavu, čínské společnosti jako Landbridge Group a hongkongská CK Hutchison Holdings nyní provozují přístavy na obou koncích vodní cesty a patrně tak shromažďují důležitá data. Čína se účastní v Panamě i dalších projektů, například mostu přes kanál, nové linky metra, terminálu výletních lodí, kongresového centra a větrné farmy. USA přesto v zemi zůstávají mnohem větším investorem.

Provoz v Panamském průplavu | Profimedia

Někteří západní experti se domnívají, že jde jen o předvoj vojenských aktivit. „Nic z toho, co Čína dělá, není nikdy čistě komerční,“ řekl The Wall Street Journal vysloužilý americký generál Wesley Clark. „Panama je ale blízko a my to dobře víme. Pokud by tam Čína hledala vojenskou výhodu, mohli bychom podniknout rychlé a rozhodné kroky,“ dodal. Americké vojenské lodě v kanálu v současnosti mají přednostní zacházení.  

Peking také v minulosti ovlivnil panamskou zahraniční politiku, když země v roce 2017 přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala ostrov za součást Číny.

Jak si Trump chce vodní cestu vzít?

To není v tuto chvíli zcela jasné. Panama jednoznačně odmítá, že by se nějakým způsobem kanálu vzdala. Z výše uvedeného je zřejmé, že by tím značně utrpěla její ekonomika. Trump tak nemá žádné legální prostředky, jak průplav dostat pod kontrolu, už dříve však odmítl vyloučit, že k získání vodní cesty použije vojenské či ekonomické aktivity.

Smlouva z roku 1977, kterou za USA uzavřel prezident Jimmy Carter, garantuje kanálu neutralitu a otevřenost pro všechny země. Zábor kanálu by vzhledem k neexistenci panamské armády patrně nebyl pro USA složitý. Byl by však aktem agrese, což by kontrastovalo s Trumpovým ujišťováním, že se Spojené státy za něj nebudou účastnit válek. Experti proto vesměs míní, že prezident svá silná slova chce využít k vyjednávání.

Provoz v Panamském průplavu | Profimedia

„Nepředpokládám, že by tam šli američtí vojáci znovu převzít průplav. Ale musíte myslet na to, že se tam teď někdo škrábe na hlavě a říká si: Je Donald Trump dost šílený, aby udělal něco takového?“ uvedl podle The New York Times bývalý Trumpův personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney.

Co může být výsledkem Trumpova tlaku?

Nabízí se možnost, že Trump by rád vyjednal pro Spojené státy nižší poplatky za využívání průplavu. Kromě čínské hrozby totiž mluvil o tom, že Panama účtuje Američanům navzdory jejich dřívější štědrosti přemrštěné ceny. Ani snížení sazeb jen pro USA však nebude vzhledem ke smlouvě o neutralitě snadné. Poplatky se navíc v poslední době zvyšovaly v důsledku sucha v Panamě, tedy objektivních potíží. 

Problém je i v tom, že americký obchod sice hraje v byznysu kanálu velkou roli, zákazníci kanálu jsou ale vlastníci a provozovatelé lodí, tudíž často neamerické společnosti. Americká obchodní flotila je velmi malá a není jasné, jak by správa kanálu poskytovala slevu americkému obchodu.

Hojně se hovoří o tom, že Trump by mohl získat větší vliv na kanál tím, že by do něj a souvisejících služeb Spojené státy ještě více investovaly. Odborníci také zdůrazňují, že Mulino je proamerický a ochotný s Trumpem spolupracovat například v oblasti potírání ilegální imigrace a obchodu s drogami. Prozatím panamské úřady v reakci na Trumpovy hrozby zahájily audit společnosti Panama Ports, která je dceřinou firmou společnosti CK Hutchison Holdings.