Kdy můžete do důchodu a kolik dostanete? Kalkulačka a pravidla

Abyste měli nárok na odchod do starobního důchodu, je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a nasbírat potřebnou dobu důchodového pojištění, tedy odpracovat dostatečný počet let.

Pokud jde o důchodový věk, v roce 2025 ho dosáhnou:

• muži a bezdětné ženy narození od začátku listopadu 1960 do konce srpna 1961, 
• ženy narozené v lednu až říjnu 1961, které vychovaly jedno dítě,
• ženy narozené v lednu až říjnu 1962, které vychovaly dvě děti,
• ženy narozené v lednu až říjnu 1963, které vychovaly tři nebo čtyři děti,
• ženy narozené v lednu až říjnu 1964, které vychovaly pět a více dětí.

Důchodový věk zatím roste u mužů a bezdětných žen každým rokem o dva měsíce. Ženám s dětmi roste rychleji: každý rok o šest měsíců. Počínaje ročníky 1973 se důchodový věk sjednotí, a to na 65 letech a osmi měsících jak pro muže, tak pro ženy (s dětmi i bez). Pak už poroste pro všechny stejně: o jeden měsíc pro každý další ročník. Schválená důchodová reforma počítá s tím, že věk odchodu do penze poroste až k nové hranici 67 let. 

Věk odchodu do penze si můžete spočítat na naší kalkulačce.

Kolik let pojištění je potřeba pro nárok na důchod?

Samotné dosažení penzijního věku k přiklepnutí starobního důchodu ještě nestačí. Úředníky ze správy sociálního pojištění, kde se o důchod žádá, bude zajímat, jestli jste se dostatečně dlouho účastnili důchodového pojištění.

To je jednou ze složek sociálního pojištění, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Živnostníci a další podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné) si sociální pojištění hradí sami. K sociálnímu pojištění se lze také dobrovolně přihlásit, i když nejste zaměstnanec, ani podnikatel. Využívají toho například matky pečující o děti starší čtyř let, mladí lidé oddalující vstup na pracovní trh nebo invalidní důchodci v prvním a druhém stupni.

Kdo chce odejít do penze, musí mít na kontě odpracovaných (zaměstnání a podnikání) 30 let. Nebo 35 let důchodového pojištění jako součet práce, podnikání i náhradních dob. 

Náhradní doba je období, kdy člověk sociální pojištění neplatil (nebyl zaměstnaný, ani nepodnikal), přesto na ně důchodový zákon pohlíží jako na odpracované. V praxi jsou náhradními dobami například:

• péče o dítě do čtyř let věku,
• péče o blízkého závislého na péči,
• pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity,
• doba evidence na úřadu práce, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti,
• doba evidence na úřadu práce při probíhající rekvalifikaci,
• doba evidence na úřadu práce, pokud nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo neprobíhala rekvalifikace – maximálně se přiznávají tři roky a z toho do 55 let věku nejvýše jeden rok,
• výkon základní vojenské služby,
• studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 2010, konkrétně prvních šest let studia po dosažení plnoletosti.

Podrobněji jsme o náhradních dobách psali v samostatném článku: Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak. Nově se bude do odpracované doby počítat také úspěšně dokončené první studium doktorského typu.

Většina náhradních dob zároveň funguje jako doba vyloučená. Znamená to, že se s nimi nepočítá pro výpočtový základ. Ve vyloučených dobách je totiž příjem nulový a kdyby se započítával, snižoval by konečnou výši důchodu.

Kdo nezískal potřebné doby pojištění, aby do starobní penze vstoupil při dosažení důchodového věku, může se dočkat později. Tedy pokud má alespoň 15 odpracovaných let (nebo 20 let včetně náhradních dob). Konkrétně pak má na důchod nárok v momentě, kdy dosáhne věku o dva roky vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození. Mírnější podmínky zavedla důchodová reforma. Do konce roku 2024 bylo možné o oddložený důchod požádat až po pěti letech po dosažení důchodového věku muže stejného data narození.

Ministerstvo práce se touto změnou snažilo vyhovět doporučení OECD na zkrácení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod a pomoci lidem, kteří z nějakých důvodů nemohli získat potřebnou dobu pojištění.

Komu chybí k dosažení na důchod třeba jen pár měsíců, měl by se zajímat o možnost zpětného doplacení důchodového pojištění. Doplatit takto lze bez omezení dobu pojištění až rok před podáním žádosti. Ze vzdálenější minulosti lze doplatit jen za období, která jsou přesně daná zákonem. Jde třeba o evidenci na úřadu práce v době, kdy už vám nenáleží podpora. Pro podrobnosti doporučujeme se obrátit na pobočku jakékoliv sociální správy. 

Některé profese ale mohou jít po splnění určitých podmínek do starobního důchodu dřív, a to bez krácení penze. Jde o hasiče, zdravotnické záchranáře a nově také lidi pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4.

Nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců dostanou v případě odpracování 2200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců je možné po odpracování 4400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce. Za každých dalších 74 směn bude náležet další snížení věku vždy o jeden měsíc, a to až do maxima 60 měsíců, tedy pět let.

Zároveň se u těchto profesí postupně zvýší sazba na důchodové pojištění placené zaměstnavatelem – v roce 2025 o dvě procenta.  

Jak vysoký budu mít starobní důchod?

Odpracovaná léta hrají roli také při stanovení výše důchodu. Do výpočtu vstupují předchozí příjmy, přesněji průměr hrubých výdělků za rozhodné období. Pro penze přiznávané v roce 2025 jsou rozhodným obdobím roky 1986 až 2024.

Každý odpracovaný rok má přitom stejnou váhu. Není to tedy tak, že by roky těsně před důchodem byly důležitější. Takže když se někdo celou pracovní kariéru živil jako OSVČ a odváděl jenom minimální sociální pojištění, nezvýší si pak zásadně důchod jednoduše tím, že se před penzí nechá krátce zaměstnat.

Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy, jak ji vyhlašuje ministerstvo práce. Pro rok 2025 dělá základní výměra 4660 korun.

K tomuto základu se pak počítá procentní výměra, která je pro každého důchodce individuální a odvíjí se od jeho kariéry. Minimální zákonem zaručená výše procentní výměry důchodu činí 770 Kč měsíčně. Nejprve je potřeba vypočítat osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční výdělek za celou kariéru. 

Aby vám předchozí příjmy nesebrala inflace a růst průměrné mzdy, přepočítají se výdělky z každého kalendářního roku, které do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují, takzvaným koeficientem nárůstu. Ten se stará o to, aby se nominální výše příjmů v jednotlivých letech co nejvíc blížila reálné hodnotě v roce, kdy vám stát důchod přiznává.

Výsledky za jednotlivé roky se sečtou a následně vydělí celkovým počtem dnů vaší pracovní kariéry. Získaný průměrný výdělek na jeden den vaší pracovní kariéry se pak vynásobí průměrnou délkou měsíce v roce (365/12 = 30,4167 dne).

Takto vypočtený osobní vyměřovací základ se prožene redukčními hranicemi. V roce 2025 je první redukční hranice nastavena na 20 486 korun, druhá redukční hranice na 186 228 korun. Z toho získáme takzvaný výpočtový základ. Z osobního vyměřovacího základu se stanoví tak, že částka do první redukční hranice náleží v plné výši, z částky mezi první a druhou redukční hranicí získá budoucí důchodce 26 procent a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.

První redukční hranice je stanovena na 44 procentech průměrné mzdy, druhá redukční hranice na čtyřnásobku průměrné mzdy. Kdo vydělává víc než ten čtyřnásobek, neodvádí už z těchto příjmů sociální pojištění, proto se příjmy nad touto hranicí do výše důchodu vůbec nezapočítávají.

Zpátky ale k samotnému výpočtu procentní výměry důchodu. Osobní vyměřovací základ jsme tedy očistili přes redukční hranice a máme výpočtový základ. Ten vynásobíme koeficientem za odpracované roky.

Za každý rok získané doby pojištění se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Když tedy lidé dnes do důchodu odcházejí s průměrnou dobou pojištění zhruba v délce 42 let, získají 63 procenta (42×1,5) ze svého výpočtového základu. Od roku 2026 se výše koeficintu nárůstu bude postupně snižovat. V příštím roce se tak důchod zvýší za odpracované roky o 1,495 procenta výpočtového základu.

Pak už jenom sečteme základní a procentní výměru – a máme konečnou výši starobního důchodu.

Protože je to celé komplikované, pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu.

Výchovné k důchodu

Od roku 2023 dostávají starobní důchodci příspěvek za každé vychované dítě – takzvané výchovné. Pro rok 2025 činí výchovné (po valorizaci) 503 korun měsíčně.

Zvyšuje důchod hlavně ženám, které ho mají dlouhodobě podstatně nižší než muži. Kromě jiného je to dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech.

Výchovné je ale pro státní rozpočet bolestivou položkou. Proto důchodová reforma zavádí změny. Výchovné každopádně zůstane lidem, kteří ho už nyní pobírají. Z těch, kteří do důchodu teprve půjdou, na něj dosáhnou jen se třemi a více dětmi. U žen, které mají jedno nebo dvě děti, bude výchovné nahrazeno takzvaným rodinným vyměřovacím základem. Ale až od roku 2027.  

Rodinný vyměřovací základ bude částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), ale při výpočtu procentní výměry důchodu se na ni bude pohlížet, jako by jím byla. Bude to fungovat tak, že žena která bude pečovat o dítě do tří let věku, tak bude za tu dobu péče oceněna tak, jako by vydělávala průměrnou mzdu v ekonomice.

Víc jsme psali v samostatném článku: Výchovné k důchodu zůstane jen pro někoho. Známe podmínky

Zkontrolujte si konto

Aby mohla sociální správa vypočítat důchod správně, musí mít k dispozici všechny potřebné dokumenty: především ty, které prokazují dobu pojištění a výši výdělků, nejčastěji tedy evidenční listy důchodového pojištění. Ty by měl za každého zaměstnance odevzdávat zaměstnavatel, v praxi ale může některý z dokumentů chybět.

Proto se vám vyplatí ověřit, zda mají úředníci na sociálce skutečně kompletní a správné podklady. Můžete požádat o informativní list důchodového pojištění. Formulář najdete na webu České správy sociálního zabezpečení, vytištěnou žádost pošlete na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5.

Kdo má zřízenou bankovní identitu, datovou schránku nebo třeba eObčanku, může si to zjistit online. Může se také přihlásit do aplikace ČSSZ, která mu na základě dat z dosavadní kariéry ukáže odhadovanou výši starobního důchodu.

Orientační výpočet důchodu z vaší současné mzdy či platu si můžete vypočítat také na naší kalkulačce. Myslete však na to, že jde o velmi hrubý výpočet, který kromě jiného předpokládá, že celý svůj dospělý život až do důchodového věku strávíte v zaměstnání.

Jak žádat o starobní důchod?

Pokud splňujete výše uvedené a chcete do penze odejít (jde o vaše právo, nikoli povinnost), musíte o starobní důchod požádat na jakékoliv pobočce ČSSZ nebo online na ePortálu ČSSZ. Elektronicky se můžete ověřit buď prostřednictvím identity občana, tedy například eObčankou, bankovní identitou či mobilním klíčem eGovernmentu, nebo využije své přihlašovací údaje k datové schránce. Pokud žádáte o důchod ze zahraničí, můžete využít identifikační prostředek podle unijního nařízení eIDAS.  

Vyplňování žádosti zabere nějakou dobu a při vyplňování určitých dat můžete tápat. Proto sociální správa nabízí službu „objednání schůzky s pracovníkem ČSSZ online“ s datem a časem podle vašeho výběru. V tento rezervovaný čas se pak přihlásíte do ePortálu, kde vám úředník poradí, jak žádost dokončit, případně jak doložit chybějící dobu pojištění. 

Žádost o starobní důchod můžete podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Pokud půjdete na sociální správu osobně, potřebujete průkaz totožnosti, případně doklady prokazující náhradní doby pojištění – například potvrzení o studiu (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení), vojně (vojenskou knížku) nebo péči o dítě (rodný list).

Při sepisování žádosti byste se také měli rozhodnout, zda si důchod necháte vyplácet v hotovosti, nebo převodem na bankovní účet. Svůj výběr sice můžete později změnit, počítejte ale s tím, že to chvíli potrvá.

Když chcete peníze vyplácet na účet, budete si muset ve vaší bance nechat potvrdit, že je váš. A pokud požádáte o výplatu v hotovosti, počítejte s tím, že vás to každý měsíc bude něco stát. Od února 2025 rovných 78 korun. Je to cena za službu České pošty. Peníze pro pošťáka ale hledat nemusíte, každý měsíc se vám z důchodu automaticky strhnou. Psali jsme víc: Důchod v hotovosti prudce zdraží. Vyplatí se účet, radí úřad

Na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu má ČSSZ devadesát dní. Jestli jste pracovali i v cizině, bude to trvat o něco déle. V mimořádných případech, kdy se podklady shánějí a prošetřují delší čas než zákonných devadesát dní, může ČSSZ vyplatit žadatelům, kteří splňují základní podmínky nároku na důchod, alespoň zálohu, aby nezůstali úplně bez peněz. Musíte o to ale požádat.

O přiznání důchodu zasílá správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. V něm stojí, od jakého data se důchod přiznává a v jaké výši. Přílohou je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, ze kterých se penze vypočetla. Když podmínky nároku na starobní důchod nesplňujete, pošle vám sociálka zamítnutí žádosti i s odůvodněním.

Je možné v důchodovém věku pracovat?

Pro práci – včetně podnikání – v důchodovém věku neplatí žádná omezení. Ta se vztahují jen na lidi, kteří berou předčasný důchod (ti můžou před dosažením řádného důchodového věku vykonávat jenom takovou výdělečnou činnost, ze které se neodvádí sociální pojištění; v praxi jde o menší brigády).

U práce v důchodovém věku platí od ledna 2025 novinka v podobě slevy na sociální pojištění. Sleva 6,5 procenta z vyměřovacího základu zaměstnance v praxi znamená, že pracující důchodci už nemusí platit důchodové pojištění. Díky tomu jim stoupne čistá mzda.

Zaměstnanec s hrubou mzdou 30 tisíc korun získá skoro 2000 korun měsíčně navíc. OSVČ, která platí minimální pojistné, si polepší o víc než tisícovku měsíčně. Zaměstnanci musí o uplatnění slevy požádat svého zaměstnavatele. Přinesli jsme podrobný návod: Pracující důchodci můžou mít tisíce navíc. Jak si říct o novou slevu

Je možné ale zůstat i u původních bonusů za práci v důchodu, ale ty nejsou tak výhodné jako nová sleva na sociální pojištění. Můžete zůstat u drobného zvýšení důchodu za každý odpracovaný rok navíc, což představuje částku v řádech desítek korun. Nebo ještě můžete odložit pobírání starobní penze a dál pracovat, což vám ročně zvýší důchod o stokoruny. 

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO