Komu a při jakém zisku se vyplatilo přihlášení k paušální dani?

OSVČ se i letos mohly přihlásit do paušálního režimu a tím si zjednodušit všechny daňové povinnosti pod jednu souhrnnou měsíční platbu. Aby se podnikatel mohl do režimu paušální daně přihlásit, musel mít zjednodušeně řečeno příjmy do dvou miliónů a až na výjimky mít příjmy pouze z podnikání. Komu se vstup do paušálního režimu vyplatil a komu už méně?

V závislosti na výši a druhu vykonávané činnosti platí i letos tři režimy paušální daně. V prvním pásmu platí OSVČ 8 716 korun, ve druhém 16 745 korun a ve třetím potom 27 139 korun. Nejvíce OSVČ využívají právě první paušální pásmo, ve kterém se celková částka skládá z daně z příjmu ve výši 100 korun, zdravotního pojištění odpovídajícího minimální záloze ve výši 3 143 korun a sociálního pojištění odpovídajícího 1,15násobku minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 5 473 korun.

„Vstup do prvního paušálního režimu se tak finančně nevyplatí těm, kteří by bez vstupu zaplatili za rok 2025 na všech přímých daních dohromady méně než 104 592 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Při minimálním zisku se paušální režim nevyplatí

Vstup do dobrovolného paušálního režimu není finančně výhodný pro OSVČ s velmi nízkým ziskem, které by platily pouze minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Například při hrubém ročním zisku 200 tisíc korun za rok 2025 z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka nezaplatí žádnou daň z příjmu, zaplacené minimální zálohy na zdravotní pojištění vyjdou na 37 716 korun a minimální zálohy na sociální pojištění činí 57 108 korun, celkové daně jsou tedy 94 824 korun.

„U OSVČ čerpajících pouze slevu na poplatníka začíná v prvním paušálním pásmu převládat výhoda paušální daně od hrubého zisku nad cca 270 tisíc korun,“ dodává Ivanco.

Daňové odpočty a daňové zvýhodnění na děti posouvají hranici výhodnosti

Pokud OSVČ uplatňuje daňové odpočty a další daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti, tak se hranice hrubého zisku, od kterého začíná převládat výhoda měsíčního daňového paušálu, posouvá nahoru, a to i o statisíce korun. Konkrétní hraniční částka závisí na individuálním propočtu, nejvíce potom na počtu dětí, na které je čerpáno daňové zvýhodnění.

Například podnikatel s ročním hrubým ziskem 500 tisíc korun, který má nárok pouze na slevu na poplatníka, zaplatí v prvním paušálním pásmu za rok na přímých daních necelých 105 tisíc korun a bez vstupu do paušálního režimu by zaplatil přes 162 tisíc korun, a to už je značná daňová úspora.