Brell-out: Pobaltí se za pár dní odřízne od ruské elektrické soustavy. Obává se odvety v podobě sabotáží

K nejnovějšímu poškození kabelu v Baltském moři došlo jen krátce před historickým krokem, který hodlají učinit pobaltské země. Na 8. února je naplánováno jejich odpojení od elektrické přenosové soustavy Ruska a Běloruska (BRELL) a následně nájezd na na evropský kontinentální systém UCTE. Politici i experti dopředu varovali, že tentok krok nejspíš budou provázet sabotáže. Každý incident v regionu tak zvyšuje nervozitu Litvy, Lotyšska a Estonska.   

Pobaltské státy se od počátku války na Ukrajině usilovně snaží odpoutat se od závislosti na Rusku a Bělorusku, kterou jim způsobilo infrastrukturní dědictví z dob Sovětského svazu. Mimo jiné zastavily dovoz elektřiny od těchto sousedů. Odříznutí se od jejich elektrické soustavy pro ně bude velkým milníkem, do něhož každá ze zemí investovala stovky milionů eur, většinou z unijních fondů.  

„Integrace Lotyšska do evropského energetického systému, stejně jako integrace do Evropské unie a NATO, je zásadní a logický další krok k plné energetické nezávislosti,“ uvedl podle lotyšské televize LSM šéf představenstva provozovatele přenosové soustavy AST Rolands Irklis.

Hrozí údajně jen malé výpadky elektřiny

Proces začne v Litvě a skončí v Estonsku. Pobaltí se dočasně stane ostrovem, jenž se bude muset spoléhat pouze na domácí zdroje, země však hodlají spolupracovat ve výměně elektřiny. Večer 9. února by měla být Litva napojena na polskou síť. Estonsko má k tomu podmořské spojení s Finskem a Litva se Švédskem.

Odborníci uklidňují, že se vše zvládne bez větších výpadků. „Představte si soukromý dům připojený k síti, vybavený solárními panely a bateriemi. Odpojíme ho od sítě a pokusíme se den a půl až dva dny hospodařit pouze se solárními panely a bateriemi,“ vysvětloval estonské stanici ERR Jako Kilter z Tallinnské technické univerzity (TalTech).  

„Existuje velmi malá pravděpodobnost, že v určitých oblastech budou potřeba krátkodobá omezení spotřeby elektřiny, aby byla zachována rovnováha mezi výrobou a spotřebou v rámci energetického systému,“ tvrdí provozovatel estonské soustavy Elering.

Někteří komentátoři a politici se ale domnívají, že v souvislosti s tímto krokem hrozí pobaltským zemím spíše jiná rizika, protože Moskva jejich odchod těžce nese. Tvrdí, že ve hře jsou tak různé sabotáže, které mají přechod znesnadnit, jak je to jen možné.

„Ve skutečnosti mnozí spojují nedávné škody na podmořských kabelech pod Baltským mořem právě s tímto úsilím,“ napsal ve svém newsletteru v půlce ledna litevský novinář Justinas Šuliokas. „Moskva se snaží ukázat, že Pobaltí není připraveno na přechod ze sítě sovětské éry,“ řekl webu Euractiv Jason Moyer z amerického think tanku Wilson Center.

Poškození kabelů Pobaltí znervóznělo

V mělkém Baltu už došlo k několika podobným událostem a vždy je těžké určit, zda jde o nehodu nebo nepřátelský akt. O Vánocích byl na dně moře poškozen kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem EstLink 2 a telekomunikační kabely. Následující den finská pohraniční stráž vstoupila na palubu plavidla Eagle S a odplula s ním do finských vod.

Finské úřady mají podezření, že posádka lodi vedení narušila záměrně kotvou, kterou za sebou táhla. Tanker plující z Ruska pod vlajkou Cookových ostrovů je zřejmě součástí stínové flotily, kterou Moskva využívá k převážení ropy. Finští vyšetřovatelé také tvrdí, že posádka plavidla měla v úmyslu poničit i další kabely.

Oprava EastLink 2 nejspíše potrvá sedm měsíců. Po vánočním incidentu v pobaltských zemích výrazně vzrostla cena elektřiny, i když sváteční období nejspíš přispělo k tomu, že vzestup nebyl ještě vyšší. Euractiv uvedl, že přerušení vedení EstLink 2 znervóznělo pobaltské země, které proto zvažovaly, že přechod na evropský systém budou muset provést omezeným způsobem.

Země zvyšují ochranu infrastruktury

Tuto neděli zadržela švédská pobřežní stráž podezřelou loď kvůli dalšímu poškození podmořského optického kabelu, který vede mezi lotyšským přístavem Ventspils a švédským ostrovem Gotland. Plavidlo je bulharské. Jeho majitel podle Reuters připouští, že škodu mohla způsobit jeho loď Vežen poté, co na rozbouřeném moři spustila kotvu. Ujištuje však, že nešlo o zlý úmysl.

NATO posiluje ostrahu Baltského moře a země u jeho břehů se snaží ochránit infrastrukturu na souši. Litva ujišťuje, že dobře chráněné bude i nové elektrické napojení na Polsko. „Posuzují se všechny možné verze určitých sabotáží a narušení, od kybernetické bezpečnosti po určité fyzické akce. K tomuto účelu je využívána Služba veřejné bezpečnosti (VST), která má s ochranou takto kritických objektů největší zkušenosti,“ sdělil litevský premiér Gintautas Paluckas.

Pobaltí se v posledních letech snaží vyřešit i další infrastrukturní problém, a to železniční. Za sovětských časů se v Litvě, Lotyšsku a Estonsku stavěly tratě tak, aby propojovaly vnitrozemí SSSR s baltskými přístavy, tedy z východu na západ. Efektivní severojižní trasa dosud nevznikla a komplikované tak zůstává i cestování mezi hlavními městy oblasti. Nedostatečné napojení na západní evropské spojence a tamní široký rozchod kolejí by komplikovaly obranu těchto třech zranitelných zemí.

Strategické koleje mají stavět jen spojenci

„Železniční infrastruktura pobaltských států zahrnuje vážnou strategickou zranitelnost, která může brzdit vojenskou logistiku NATO v regionu,“ konstatovala už dříve Justina Budginaiteová-Froehlyová z organizace Globsec. Situaci má vyřešit pobaltský „projekt století“ Rail Baltica, který propojí polskou Varšavu s estonským Tallinnem.

Provázejí ho však zdržení a obava o finanční zdroje. Od roku 2017 se totiž očekávané náklady kvůli pandemii, válce a inflaci zečtyřnásobily na 23,8 miliard eur. Jako předchůdce ambiciózního projektu však od počátku ledna funguje linka, která pasažérům poprvé umožňuje cestovat mezi hlavními městy pobaltských zemí v rozmezí jednoho dne. Polsko také tento měsíc vyhlásilo obří tendr na modernizace úseku, který bude součastí Rail Baltica, v hodnotě 1,4 miliardy eur.

Do tendru se v době stoupajícího geopolitického napětí mezi EU a Ruskem a Čínou mohou zapojit pouze západní země. „Poprvé se nemohou zúčastnit dodavatelé se sídlem mimo EU, EHP a subjekty ze zemí, na které se nevztahuje Dohoda WTO o vládních zakázkách. Toto je naše rozhodnutí a reakce na nedávno oznámený rozsudek Soudního dvora Evropské unie,“ uvedl Piotr Wyborski z polské železniční společnosti PKP Polskie Linie Kolejowe. Odkazuje se na verdikt, podle něhož se dodavatelé z těchto třetích zemí nemohou v EU dovolávat rovného zacházení.