Mladí Číňané houfně utíkají. Trpí deziluzí z budoucnosti a nedostatkem kvalifikované práce
„Rùn“ zní jako anglické „run“ a také podobně vypadá. Je to ale jen přepis čínského znaku 润, který při vyslovení zní podobně jako anglický výraz pro běh či utíkání. A v Číně to skutečně začíná na velký útěk vypadat. Na útěk mladých Číňanů na Západ.
V roce 2022 si toho všiml časopis The Economist a „rùn“ se stal termínem, který nám ještě nejspíš dlouhou dobu zůstane jako označení pro jistou deziluzi mladých Číňanů ze života, a především z budoucnosti ve své vlasti a pro snahu jí uniknout odchodem do zahraničí. „Rùn“ se zatím neměří a novináři a společenští vědci se mu věnují spíše anekdoticky, ale určitý obrázek se z něj už dá udělat.
Čínská populace stárne a mediánový věk už překročil 40 let. Nezaměstnanost mladých ještě nedávno atakovala 20 procent. Jen pro představu, mediánový věk v České republice je už jen o necelé čtyři roky vyšší a nezaměstnanost mladých u nás je dlouho nejnižší v Evropské unii, naposledy za rok 2023 na úrovni 2,3 procenta. Na druhé straně vždy byly země jako Řecko a Španělsko, kde to bývala i třetina.
Miliony Číňanů bez práce
Ze zhruba 100 milionů mladých Číňanů představuje taková nezaměstnanost těžko představitelné miliony lidí v nejlepším věku bez práce. Sami Číňané to ale nesvádějí jen na nedostatek práce, ostatně volná pracovní místa jsou a celková nezaměstnanost není v Číně vysoká a drží se kolem pěti procent. Mladí Číňané se ale cítí být na dostupnou práci překvalifikovaní a také jsou. Po náročném a dlouhém vzdělání jim často zůstane například možnost rozvážet potraviny, což dle nich starší generace může vítat, ale ta mladší to nepovažuje za adekvátní svému vzdělání.
Jsou to ale i osobní a kulturní důvody. Tlak na vyšší počet dětí nebo alespoň pořízení si vůbec nějakých dětí, silná konkurence mezi ostatními mladými, nedostupné bydlení, boj proti rozvodům, který v roce 2020 zpečetil nový občanský zákoník, ale mluví se také o převažující diskriminaci, a to zejména mladých žen. Důvodů je zkrátka celá řada a začaly se stupňovat během krizových událostí. Asi nepřekvapí, že když se podíváme na množství vyhledávání termínu „rùn“ v Číně, uvidíme velký skok vzhůru vždy během pandemických lockdownů.
Nakonec i volba samotného slova je zajímavá. Číňané nemluví o emigraci, částečně i ze strachu z digitální cenzury, ani o odcházení do zahraničí, pro které mají také samostatné slovo. „Rùn“ je elegantní termín pro elegantní odcházení. Často to není útěk, který bychom si možná jako země s totalitní minulostí mohli představovat pod emigrací, ale spíše cesta ven do jiné společnosti pomocí dobrého vzdělání a zajímavé práce.
Nikdo nechce do Číny
Ekonomicky je to důležitý fenomén, ke kterému se bude muset obří země postavit čelem, přestože na datech zatím výrazný podíl utíkajících mladých nevidí. Z velké části je to pro ně jen sen, k jehož uskutečnění nemají dostatečnou příležitost. I tak ale Čína dobře ví, že pouze 0,1 procenta obyvatel má ze zahraničí, což je nejmenší podíl ze všech zemí na světě, snad možná s výjimkou Severní Koreje. A to se mezi migranty počítají i obyvatelé z Hongkongu.
VIDEO: Americkým akciím se daří. USA utíká Evropě a bude to pokračovat, říká portfolio manažer Pfeiler v pořadu FLOW
• e15
Demografové dlouho mluví o tom, že čínský sociální systém už nemá šanci zachránit prodlužování odchodu věku do důchodu, ale pouze migrace ze zahraničí. V zemi, kde se rodí méně dětí, než kolik lidí umírá, tak bublá vedle klesající populace ještě jeden další problém. Mladým se chce utíkat.