Hlavně klid a zhluboka dýchat. Panika z čínského DeepSeek není na místě

Akciové trhy včera zažily celkem krvavou lázeň, když třeba největší veřejně obchodovaná firma světa – Nvidia – odmazala během jediného dne 600 miliard dolarů tržní kapitalizace, klesla o 17 procent a stala se až třetí největší veřejně obchodovanou firmou na světě. A začaly se objevovat titulky, že „AI bublina splaskla“ a podobně.

Důvodem je DeepSeek, AI model původem z Číny, u kterého se ukazuje, že s velmi velkou pravděpodobností vyžaduje na učení i provoz významně nižší výpočetní výkon, což znamená významnou úsporu nákladů. A pochopitelně z toho vyplývá i potenciálně nižší poptávka po nejvýkonnějších procesorech od Nvidie a nutnost stavby nových obřích datacenter. Výsledkem je „rudé moře“ na Nasdaqu.

Panika ale rozhodně není na místě, naopak. Dobré je se zhluboka nadechnout a podívat se na to, co se děje, s nadhledem. Pokles o 17 procent vypadá samozřejmě strašidelně, dokud nepůjdeme trochu dále do minulosti a nezjistíme, že bylo odkud klesat – cena akcií Nvidie za poslední rok vzrostla o asi 150 procent. Takže trh pořád věří v to, že pro AI jsou potřeba ty nejmodernější a nejvýkonnější čipy, akorát o něco méně a o něco opatrněji.

Dobré je také podívat se, které firmy klesaly a které ne. Kromě Nvidie totiž největší pokles zaznamenaly ty společnosti, které se specializují na dodávky energií (Vistra a Constellation Energy) nebo dodávky vybavení datacenter (Arista, Eaton). Kdysi za kalifornské a aljašské zlaté horečky platilo rčení, že kdo na ní chce opravdu vydělat, nerýžuje zlato, ale prodává krumpáče a lopaty a provozuje bary a nevěstince. Včerejšek ukázal, že investoři nevěří už tak stoprocentně příběhu, že k trénování a provozování velkých jazykových modelů je potřeba enormní výpočetní výkon a obří přísun energie. Tedy že nebude potřeba dnešní obdoby „krumpáčů a lopat“.

Naopak, neklesly akcie Microsoftu, Mety, Applu ani Amazonu, tedy firem, které na technologickém pokroku, jež DeepSeek může přinést, vydělají. Apple vyvíjí čipy, které jsou v mnoha ohledech slabší než ty od Nvidie, ale na modely parametrů, které deklaruje DeepSeek, stačí. Obchodní model Mety stojí na AI (čím lépe se podaří cílit algoritmy na nabízení reklamy, tím lépe pro její „klíčový byznys“). Dobrá zpráva je to i pro Microsoft – pokud na inferenční procesy, tedy provoz modelů v praxi, bude muset utratit méně peněz, je to pro akcionáře zcela jistě pozitivní.

Ale hlavně – parametry a výsledky DeepSeeku vypadají dobře a pokud se potvrdí – tedy že – hrubě odhaduto – je možné provozovat modely o stejné kvalitě jako ChatGPT o1 s asi padesátinovými náklady – bude to znamenat významnou demokratizaci ve využívání AI. Sníží se finanční bariéra vstupu do odvětví, což přiláká nové hráče a nové zajímavé nápady. Důraz je ale na to „pokud se to potvrdí“ – určitě by bylo dobré počkat pár dní na další nezávislé analýzy, které prozkoumají, jak DeepSeek funguje a zda v tom není nějaký háček. Zlí jazykové tvrdí, že s onou úsporností to není tak horké a že čínská společnost využila při učení nejmodernější čipy od Nvidie, jen to kvůli sankcím pochopitelně nesmí přiznat.

Nezaměňujme dobré zprávy za ty špatné

Hlavně pokud se náklady na AI modely sníží, jejich nároky na výpočetní výkon se sníží a jejich zásadní dopad na životní prostředí se tím také sníží, což jsou to dobré zprávy a nikoli špatné zprávy, ať už je důvodem DeepSeek nebo jiný model (kdyby na něco podobného přišli studenti někde v Montaně nebo v Hamburku, tak jsou teď oslavováni jako hrdinové, ne jako hrozba národní bezpečnosti).

Technologický pokrok a zvýšení efektivity znamená často vyšší poptávku po dané technologii a vyšší spotřebu (jde o takzvaný Jevonsův paradox) a je pravděpodobné, že tomu tak bude i v případě AI. A to znamená vyšší produktivitu a lepší služby pro koncové spotřebitele, což je výhra pro všechny.

Efektivita je na řadě

Dá se totiž předpokládat, že po rozpitvání posledních písmenek kódu DeepSeeku a po pečlivé analýze americké (a snad i evropské, jestli tu nějaké máme) společnosti budou daleko více investovat nikoli do nákupu nových čipů, datacenter a energie, ale do efektivity svých modelů.

Zatím se neziskovky jako OpenAI, Anthropic a další věnovaly hlavně tomu, aby získávaly od investorů nové a nové peníze na datacentra, hardware a výpočetní kapacitu. Nikoli tolik na to, jak moc náročné na tuto kapacitu modely jsou, protože k tomu nebyl důvod – když do nich chtěl každý lít peníze, aby nezůstal pozadu v AI revoluci. Pokud bude výsledkem DeepSeeku tohle, bude to naprosto skvělé.

Možná největší obětí bude Trumpův infrastrukturní megaprojekt na stavbu datových center Stargate, do kterého slíbily firmy jako Softbank, Oracle nebo OpenAI vložit až 500 miliard dolarů a který trochu nešťastně ohlásil minulý týden. Gigantické investice tohoto typu určitě projdou nějakou revizí, pokud se neukáže, že jsou potřeba a že mají rozumnou návratnost.

No a samozřejmě největší obětí je Evropa, kterou bohužel všechny debaty o efektivitě velkých jazykových modelů a jejich náročnosti zcela míjí, protože tu sice máme novou regulaci v podobě Aktu o umělé inteligenci, ale nějak chybí ty regulované subjekty, které by byly ochotné se byrokratickému peklu, které z něj vychází, podrobit.