🎧 Kde udělali Němci chybu? K jádru už se nevrátí, říká hlavní ekonom ČEZ
Německo se dlouhodobě snaží o přechod na obnovitelné zdroje, ale zároveň čelí rostoucím cenám energií a kritice své energetické politiky. Dostala se největší evropská ekonomika do energetické slepé uličky, nebo prochází jen přechodným obdobím? Do podcastu Business Club na toto téma budeme zvát odborníky z různých stran názorového spektra. Prvním z nich je hlavní ekonom Skupiny ČEZ Pavel Řežábek.
„Německo před dvaceti lety vědomě zvolilo cestu inovací a vývoje technologií, které byly na počátku extrémně drahé,“ říká Řežábek. Solární panely byly tehdy technologií využívanou hlavně v kosmickém průmyslu, a Němci se rozhodli z ní udělat standardní průmyslový zdroj. To si vyžádalo obrovskou finanční podporu, kterou ve svých fakturách splácí doteď.
Regulované složky cen, které zahrnují poplatky na podporu obnovitelných zdrojů a modernizaci sítě, dnes proto patří v Německu k nejvyšším v Evropě. Podle Řežábka se ale jejich podíl na cenách pro spotřebitele bude postupně snižovat. „Podpora tam byla, stejně jako u nás, nastavena na dvacet let. V současnosti už ty nejdražší vypadávají ze hry, a německý příspěvek na obnovitelné zdroje se tak bude postupně snižovat.“
Proč je v Německu tak drahá elektřina?
Nejvíce kritiky se snáší na odstavení jaderných elektráren, které byly v dobrém technickém stavu a mohly dnes udržet stabilnější ceny. „Byla to obrovská škoda. Zavření jaderných elektráren bylo ideologické rozhodnutí, kterého dnes Německo velmi lituje,“ říká Řežábek.
Zároveň však říká, že cesta k obnovitelným zdrojům má svůj smysl. Řadu problémů podle něj přineslo spíš tempo a způsob realizace. „Kdyby Německo dokončilo všechny své plány na obnovitelné zdroje dřív, dnes by ceny elektřiny byly úplně jinde,“ dodává.
Jak jsou na tom s bezpečností dodávek?
Kvůli rozkolísanému výkonu obnovitelných zdrojů se Německo zejména v zimě částečně spoléhá na dovoz elektřiny, což vyvolává obavy o jeho energetickou bezpečnost. Podle Řežábka ale nejde o kritickou závislost. „Němci mají dostatek kapacit na pokrytí své spotřeby, ale často se mu vyplatí dovézt elektřinu, zkrátka proto, že je to pro ně ekonomicky výhodné,“ vysvětluje.
Přesto Německo plánuje posílit plynové elektrárny, a zvýšit tím domácí výrobu. Plánují postavit 12 až 24 GW nových plynových zdrojů.
Jak se mění vývoj veřejného mínění?
Podpora Energiewende (energetické transformace) byla v minulosti velmi vysoká, ale v poslední době sílí odpor k některým jejím aspektům. Objevují se hlasy podporující návrat jádra a sílí odpor k větrným elektrárnám, zejména v souvislosti s krajně pravicovou stranou AfD.
Nadcházející německé volby tak mohou do energetické politiky přinést změny. Sám Řežábek ale zásadní obrat nečeká. „CDU už přiznává, že jaderné elektrárny jsou nenávratně ztracené. Na stole zůstává možnost malých modulárních reaktorů, ale ta je zatím daleko,“ dodává.
Čeká Němce zlevňování?
Řežábek očekává, že v následujících letech velkoobchodní ceny elektřiny klesnou, zejména díky levnějšímu plynu. „Trumpova administrativa podporuje těžbu plynu a výstavbu nových terminálů, což zvýší nabídku a sníží cenu. Do roku 2030 by plyn mohl zlevnit až na 20 eur za MWh, což stáhne dolů i cenu elektřiny,“ vysvětluje.
Regulované ceny pro domácnosti a firmy však budou ovlivněny náklady na modernizaci infrastruktury. „V Česku máme investice do sítí ještě před sebou, zatímco Německo je už z velké části realizovalo. Je otázka, jak rychle se to projeví na konečných cenách,“ dodává Řežábek.
Jak dlouho bude Německo dotovat obnovitelné zdroje? Může si náš západní soused dovolit pokračovat v dekarbonizaci? Jaké dopady bude mít německá energetická politika na Česko? A jak je to doopravdy s mařiči energií? Odpovědi na tyto otázky si poslechněte v podcastu Business Club s Pavlem Řežábkem.