Levnější energie a víc peněz na umělou inteligenci. Jaký směr ukazuje kompas, který má zabránit úpadku Evropské unie?
Evropská unie čelí stagnaci produktivity a v pokročilých technologiích stále více zaostává za Spojenými státy nebo Čínou. Trápí ji vysoké ceny energií, byrokracie nebo závislost na dodavatelských řetězcích. Evropská komise nyní představila plán, jak úpadku na světovém trhu zabránit. Co zásadního přináší takzvaný kompas konkurenceschopnosti?
„Evropa má vše, co potřebuje k úspěchu v závodě na vrchol. Zároveň však musíme odstranit naše slabiny, abychom znovu získali konkurenceschopnost. Competitiveness Compass přetváří vynikající doporučení Draghiho zprávy do konkrétního plánu,“ komentovala téměř třicetistránkový dokument předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Svět na nás nečeká,“ dodala.
Jaké jsou tři hlavní kroky?
Mezi hlavní cíle Evropské unie má podle kompasu konkurenceschopnosti patřit odstraňování rozdílů v oblastí inovací a vytvoření prostředí, kde budou moci startupy a výzkumná centra lépe spolupracovat s firmami, které jsou v oborech již zavedené. Komise proto připravuje iniciativy, jako je „gigafactory umělé inteligence“. Součástí plánu má být trénink rozsáhlých modelů AI, které umožní fungování klíčových unijních ekosystémů. Dohoda rovněž stanoví minimální kritéria pro cloudové služby nabízené v Evropě a návrhy na podporu výrobu pokročilých čipů v unijních zemích. Součástí plánu jsou i strategie pro kvantové, robotické nebo vesmírné technologie.
Další klíčovou prioritou je dekarbonizace a energetická bezpečnost, kde hlavním problémem zůstávají vysoké a nestabilní ceny energií. Nová dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) má zajistit konkurenceschopný přechod na nízkouhlíkové hospodářství a podpoří čisté technologie nebo cirkularitu.
Co je kompas konkurenceschopnosti?
Takzvaný kompas konkurenceschopnosti je akční plán Evropské komise, který vychází ze zprávy bývalého italského premiéra a exprezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Ten nekompromisně popsal, jak Evropské unii ujíždí vlak za Spojenými státy a Čínou. Brusel proto přišel s 26stránkovým návodem, jak zvýšit unijní produktivitu EU ve všech odvětvích. Dokument bude zároveň sloužit jako strategický rámec pro práci Komise během tohoto mandátu.
Komise, které chce zvrátit zaostávání Evropské unie za USA a Čínou, navazuje na pilíře Draghiho zprávy, jimiž jsou inovace, dekarbonizace a bezpečnost. Chce se stát „místem, kde se budou vynalézat, vyrábět a uvádět na trh budoucí technologie, služby a čisté výrobky, a zároveň prvním kontinentem, který bude klimaticky neutrální“.
V akčním plánu uvádí, že toho chce dosáhnout pomocí pěti stěžejních nástrojů:
- zjednodušení regulační a administrativní zátěže
- snižování překážek na jednotném trhu
- financování konkurenceschopnosti
- podpora dovedností a kvalitních pracovních míst
- lepší koordinace politik na národní a celounijní úrovni
V kompasu Komise také představila seznam kroků a plán iniciativ, které zveřejní, včetně dohody o čistém průmyslu nebo akční plán pro cenově dostupnou energii.
EU dál chystá strategii, jak zlepšit dostupnost obnovitelných zdrojů. Iniciativa s názvem Industrial Decarbonisation Accelerator Act urychlí povolovací procesy pro průmyslové transformace. Specifická podpora je připravena pro energeticky náročná odvětví, jako je ocelářství, hutnictví a chemický průmysl, která jsou v této fázi nejzranitelnější.
V nové strategii se objevuje i důraz na bezpečnost. Evropská unie dál plánuje snižovat nadměrnou závislost členských států na některých strategických surovinách a revidovat pravidla pro veřejné zakázky. Ta by měla v klíčových bezpečnostních sektorech více zvýhodňovat evropské technologické firmy.
Nižší administrativní zátěž a nové finanční produkty
Evropská unie chce snížit administrativní zátěž malých podniků alespoň o čtvrtinu, v případě malých a středních podniků pak minimálně o 35 procent. Podle zveřejněné zprávy chybí v EU účinný kapitálový trh, který by přeměňoval úspory na investice – Evropská komise proto plánuje představit takzvanou Unii úspor a investic s cílem vytvořit nové finanční produkty a poskytnout tak pobídky pro rizikový kapitál.
Dál připravuje takzvanou Unii dovedností, která se zaměří na investice do vzdělávání dospělých, celoživotní učení a tvorbu dovedností odpovídajících budoucím potřebám trhu práce. Součástí iniciativy bude podpora mobility pracovníků, přilákání talentů ze zahraničí a uznávání odborné přípravy, což umožní snadnější zaměstnávání napříč členskými státy. Cílem je zajistit, aby evropská pracovní síla zůstala konkurenceschopná v rychle se měnícím hospodářském prostředí.
Umělá inteligence, vesmír a kvantová strategie
Součástí strategie je takzvaný European Innovation Act, který chce zjednodušit přístup inovativních firem k evropských výzkumným centrům a zrychlit tak testování a nasazení nových technologií. Testování chce zjednodušit zavedením speciálního režimu, pro který by neplatila obvyklá administrativní zátěž. Podle plánu by mělo dojít k vytvoření TechEU investičního programu s financováním od Evropské investiční banky (EIB) a soukromých investorů na podporu škálování inovativních firem.
Evropská legislativa se více zaměří i na vesmírné programy nebo umělou inteligenci. Přijde s kvantovým aktem (Quantum Act), jenž má podpořit výzkum a rozvoj kvantových technologií s cílem transformovat oblasti šifrování, obrany, zdravotnictví a financí, čímž navazuje na akt o čipech z roku 2022. Biotechnologický akt (Biotech Act) se soustředí na inovace v biotechnologiích napříč odvětvími, od farmacie po potravinářství, s důrazem na biovýrobu, zdravotní technologie a dekarbonizaci. Vesmírný akt (Space Act) má za úkol urychlit růst evropského vesmírného průmyslu, harmonizovat legislativu a podpořit start-upy.
Evropský fond pro konkurenceschopnost
European Competitiveness Fund má podpořit investice do strategických technologií, včetně umělé inteligence, biotechnologií, vesmírného průmyslu a čistých technologií. Fond má zlepšit koordinaci a efektivitu stávajících programů tím, že propojí různé finanční mechanismy a zaměří se na podporu výzkumu, inovací a klíčových průmyslových projektů IPCEI (Důležité projekty společného evropského zájmu). Hlavním cílem je přilákat více soukromého kapitálu a snížit investiční rizika. Klíčovou roli sehraje Evropská investiční banka (EIB), která bude usnadňovat financování a rozšíří záruky financované z rozpočtu EU.
Podpora členských států je nezbytná
„Růst se sice vrací, ale stále čelíme zásadním výzvám – technologickému zaostávání, křehkosti dodavatelských řetězců a bezpečnostním rizikům. Navíc některé části Evropy, včetně Německa, tahouna evropské ekonomiky, čelí hrozbě dlouhodobé recese,“ uvedla pirátská europoslankyně z frakce Zelených Markéta Gregorová.
„Pozitivní je, že Komise tyto problémy přiznává a zdůrazňuje, že musíme podpořit inovace, zvýšit produktivitu a zajistit silný jednotný trh. Co ale dokumentu chybí, je jasná představa o tom, odkud na všechny tyto ambiciózní cíle vezmeme finanční prostředky a jak získáme podporu členských států. Komise může nastavit směr, ale pokud za ní nebudou stát vlády jednotlivých zemí a dostatečný rozpočet, zůstane kompas jen seznamem přání, zatímco svět nám uteče,“ dodala europoslankyně.
„Problém vidíme v tom, že Brusel namísto jedné strategie předkládá více než deset různých strategií, akčních plánů a iniciativ, což může ztěžovat koordinaci a podnikatelům komplikovat sledování změn,“ okomentovanl strategii prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.