Výstava korunovačních klenotů 2024: Termín, doprava a zajímavosti
Termín výstavy: Kdy budete moci spatřit korunovační klenoty?
- 17. až 30. září 2024 (úterý – pondělí)
Výstava korunovačních klenotů bude zahájena v úterý 17. září 2024. O den dřív sedm klíčníků vyzvedne klenoty z Korunní komory. Poslední den, kdy se na korunovační klenoty můžete přijít podívat, bude pondělí 30. září 2024. Poté budou klenoty uloženy zpět do Korunní komory v katedrále sv. Víta.
Téma výstavy korunovačních klenotů 2024
Výstava korunovačních klenotů nese název „Tajemná síla kamenů.“ Podtitul výstavy signalizuje, že hlavním předmětem budou drahokamy.
Ty původně při korunovaci Svatováclavské koruně dominovaly. Avšak v roce 1347 dal Karel IV. těchto celkem třináct zelených smaragdů a šedesát perel z koruny vyjmout a místo toho ji nechal osadit modrými safíry.
Pohled na onu původní podobu koruny zprostředkuje holografická animace. Díky ní návštěvníci poprvé uvidí korunu tak, jak vypadala původně, při korunovaci. Kromě toho budou mít na cestě k vitríně s korunovačními klenoty možnost poznat jednotlivé drahokamy a jejich původ.
Cena: Kolik stojí vstupenka na výstavu?
Výstava korunovačních klenotů je stejně jako v minulých letech zdarma. Návštěvu nelze zarezervovat, vstupenky na výstavu vydávány nebudou.
Otevírací doba výstavy 2024: Kdy zůstat doma?
Výstava korunovačních klenotů potrvá od úterý 17. září do pondělí 30. září 2024. Otevírací doba výstavy korunovačních klenotů bude od 9 do 17 hodin.
Pozor, oba čtvrtky jsou vyhrazeny pro školy:
- ve čtvrtek 19. září se bežní návštěvníci na klenoty nedostanou celý den
- ve čtvrtek 26. září bude výstava pro běžné návštěvníky otevřena od 13 hodin.
Výstava se obvykle pojí s omezením počtu návštěvníků, denně si klenoty mohlo prohlédnout nanejvýš 5000 osob. V roce 2023 si je jen první den přišlo prohlédnout 4196 návštěvníků, v průměru pak 4300 osob denně. Uvidíme, jaký zájem bude letos.
Kde se výstava koná?
Výstava korunovačních klenotů se vrací na své tradiční výstavní místo do Vladislavského sálu Starého královského paláce. Výjimkou byl třeba loňský leden, kdy byly klenoty vystaveny v katedrále svatého Víta.
Kde je vstup na výstavu?
Vstup bude letos nově z Hradčanského náměstí brankou do Jižních zahrad a přes Býčí schodiště na III. nádvoří a do Starého královského paláce. Po cestě mohou návštěvníci využít toalety nebo nankoupit drobné občerstvení. Před vstupem do Vladislavského sálu sálu je pro ně připravena šatna. Po naplnění denní kapacity výstavy uzavřou pořadatelé bránu do Jižních zahrad i samotnou frontu, aby lidé nečekali v daný den zbytečně.
Vstup na výstavu není povolen pro kočárky. nedostanou se do Vladislavského sálu a ani čekací zóna není bezbariérová.
Návštěvníci na invalidním vozíku (při prokázání se platným průkazem ZTP či ZTP/P, s jednou osobou doprovodu) se na výstavu mohou dostat přímo ze III. nádvoří.
Rezervace a vstup pro školy
Vstup na výstavu korunovačních klenotů přímo ze III. nádvoří je určen i pro školní skupiny, jejichž návštěva je ale podmíněna předchozí rezervací přes web Hradu.
Uzavírky před výstavou
- Starý královský palác má být od úterý 10. září do pondělí 16. září uzavřen, kvůli probíhajícím přípravám výstavy korunovačních klenotů
- Druhá uzavírka bude následovat po skončení výstavy, v úterý 1. října.
- Katedrála svatého Víta bude pro turisty uzavřena v den vyjmutí korunovačních klenotů, tedy v pondělí 16. září.
Vladislavský sál
Vladislavský sál je největší slavnostní prostor středověké části Pražského hradu a je součástí Starého královského paláce, který se nachází v jižním křídle Pražského hradu. Sál vznikl v rámci přestavby paláce v roce 1483 na pokyn krále Vladislava Jagellonského. Po něm také nese své jméno.
S Vladislavským sálem sousedí Sněmovna a z jihozápadního rohu Vladislavského sálu vede portál do Ludvíkova křídla s místnostmi České kanceláře. Z vyhlídkové pavlače při jižní stěně sálu se otvírá krásný výhled do zahrady Na Valech a na Prahu. Z Vladislavského sálu se vychází po Jezdeckých schodech, vystavěných původně pro příjezd rytířů na koních přímo do sálu k turnajům.
Doprava
A jak se na Pražský hrad nejjednodušeji dostanete?
Městskou hromadnou dopravou
Okolo hradu je k dispozici několik zastávek metra a tramvaje. Můžete si tak dojet k Hradu prostřednictvím veřejné dopravy. Konkrétně se jedná o tyto zastávky:
- Pražský hrad – tramvaj 22 a 23, 8 minut pěšky
- Pohořelec – tramvaj 22 a 23, 15 minut pěšky
- Královský letohrádek – tramvaj 22 a 23, 14 minut pěšky
- Malostranská – metro A, 10 minut pěšky
Korunovační klenoty: Výstava v září 2024|
Autem
Parkovací kapacita v okolí Pražského hradu je opravdu omezená a vyhrazená místním rezidentům, proto se rozhodně nedoporučuje zajíždět do areálu autem.
Návštěvníci ale mohou využít nedaleká parkoviště v okolí. Například:
- Parkoviště Hradčanská – nonstop parkování v ulici Václavkova. K Pražskému hradu pak dojdete zhruba za čtvrt hodiny.
- Garáže Letná – nacházejí se u výjezdu z tunelu Blanka a na Pražský hrad dojdete přes Letenské pláně zhruba za dvacet minut. Za hodinu parkování zaplatíte 40 korun.
- Garáže Prašný most – nacházejí se také hned u výjezdu z tunelu a za parkování zde zaplatíte 50 korun. Pěšky do Vladislavského sálu dojdete za 13 minut.
České korunovační klenoty
Korunovační klenoty tvoří koruna, žezlo a jablko a jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta, roucho je uchováváno ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve sbírkách Pražského hradu. Součástí výstavy bývá také často zlatý relikviářový kříž zvaný Korunovační a obřadní korunovační meč zvaný Svatováclavský.
Jejich vystavení je opravdu výjimečné, protože po zbytek času jsou schované za dveřmi v pancéřové skříni a k jejich otevření je potřeba sedm klíčů. Jejich držiteli jsou prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.
Korunovační klenoty na výstavě v minulosti|
Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna je snad nejvýraznějším klenotem se sbírky a zároveň nejstarší. Je zhotovená ze zlata vysoké ryzosti (21–22 karátů), zdobená drahými kameny a perlami. Při výstavě se můžete kochat jen očima, ale kdybyste si ji měli nasadit na hlavu, cítili byste dva a půl kilogramu její váhy.
S křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm. Dal ji zhotovit ke své korunovaci v roce 1347 Karel IV. a poté ji věnoval patronovi země sv. Václavovi a zanechal ji jako korunu státní ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůně.
Na každém ze čtyř vrcholů koruny se nachází velká lilie. Díly jsou nahoře propojené dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby staršího šperku (čelenky nebo pásu). Na vrcholu koruny, kde se oblouky kříží, je umístěn zlatý křížek se safírovou kamejí, drahokamem zdobeným rytinou. Na koruně je celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.
Královské jablko
Královské jablko vzniklo až mnohem později, a to až v 16. století. Je zhotoveno opět ze zlata vysoké ryzosti (18 karátů), váží 780 gramů a je vysoké 22 cm. Má podobu dvou polokoulí, které spojuje prstenec vykládaný drahými kameny a perlami. Na vrcholu se vyjímá velký kříž zdobený červenými spinely a modrými safíry.
Při pozorování jablka si můžete všimnout hned několika detailů. Třeba podnož kříže tvoří drobné postavičky šesti sfing. Plochu obou hemisfér pokrývá precizní tepaný reliéf s figurálními výjevy. Na horní polokouli jsou scény z historie Davidovy – Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem, na dolní polokouli výjevy z Geneze znázorňující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání.
Možná vás také zaujme nápis na kruhu pod křížem říkající „Domine in virtute tua letabitur rex et super salutare tuam exultabit“. V češtině to znamená „Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá“.
Korunovační klenoty na výstavě v minulosti|
Královské žezlo
Žezlo ze zlata je dlouhé 67 cm a váží 1013 gramů. Vzniklo v polovině 16. století a nahradilo to původní z doby Karla IV. Zdobí ho čtyři safíry, pět spinelů a šedesát dva perel. Plochu královského žezla pokrývá jemný dekor s motivem lístků a květů.
Korunovační plášť
Korunovační plášť oblékl poprvé při korunovaci Ferdinand II. v roce 1617. Posledním byl Ferdinand V. v roce 1836. Je ušitý z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Od krčního výstřihu do konce vlečky je dlouhý 236 cm a po celém obvodu je lemován hermelínem, což je zimní bílá kožešina hranostaje.
Korunovační klenoty na výstavě v Chrámu svatého Víta (2023)|
Další zajímavosti
A na závěr pár zajímavostí. Svatováclavská koruna patří k nejstarším korunovačním klenotům evropských panovníků. Starší je nejspíše jen lombardská železná koruna, která sloužila ke korunovaci římských králů při cestě k císařské korunovaci do Říma.
Jak je uvedeno výše, žezlo i korunovační jablko pocházejí až ze 16. století. Původní karlovské klenoty jsou k vidění ve Vídni a oproti novějším verzím jsou mnohem jednodušší, méně zdobené a bez drahokamů.
O výstavě korunovačních klenotů rozhoduje vždy prezident. Od letošního roku se má výstava konat každý rok v návaznosti na zářijový termín státního svátku. Od založení samostatné České republiky byly korunovační klenoty vystavovány zatím sedmkrát:
- 17. až 24. ledna 2023 u příležitosti 30. výročí založení České republiky
- 16. až 23. ledna 2018 na oslavu 100 let od vzniku Československa a 25 let od založení České republiky
- 10. až 19. května 2013 u příležitosti zvolení nového prezidenta Miloše Zemana
- 19. až 29. dubna 2008 u příležitosti znovuzvolení prezidenta Václava Klause
- 3. až 13. července 2003 u příležitosti zvolení nového prezidenta Václava Klause
- 24. října až 1. listopadu 1998 na oslavu 80. výročí vzniku Československa
- 29. ledna až 7. února 1993 na oslavu založení České republiky