Když čtvrtina mzdy navíc nestačí. Hněv odborářů Boeingu se hromadil roky

Z vývoje v letecké dopravě a v letectví obecně by se v posledních letech jednomu zamotala hlava. Aerolinky nejdřív vyčerpal covid, nyní se pro změnu jejich zaměstnanci moc nevyspí, když se vypořádávají s přílivem obnovené poptávky. A mnohé investory, kteří před lety vsadili na výrobce dopravních letadel, teď asi trápí nepěkné žaludeční obtíže. I takové symptomy má pásmová nemoc neboli jet lag. Nyní souhrnně v newsletteru ze světa letecké dopravy na e15.

TÉMA

🛩️ Boeing čelí odhodlaným odborářům

Nárůst mezd o 25 procent, to zní skvěle, ne? Mechanici zaměstnaní Boeingu byli jiného názoru a vstoupili do stávky. Požadují mnohem více. Důvody k první stávce ve společnosti za 16 let ale zdaleka nejsou jen finanční. 

„Je to nejlepší dohoda, které jsme ve své historii dosáhli,“ prohlásil před týdnem místní šéf odborové organizace IAM Jon Holden. Pro 33 tisíc jím zastupovaných zaměstnanců ve výrobě Boeingu dosáhl čtvrtinového růstu mezd během následujících čtyř let. Získal závazek, byť pouze po dobu čtyřleté platnosti dohody, že Boeing své příští nové letadlo bude opět vyrábět v Seattlu nebo v jeho okolí a zachová tak v regionu kvalifikovaná pracovní místa.

  Jenže řadoví členové odborů to viděli jinak. Do jednání s Boeingem šli jejich zástupci s požadavkem čtyřicetiprocentního růstu mezd během tří let, kterého se nedočkali. A nepodařilo se ani prosadit návrat před lety platného penzijního plánu podporovaného Boeingem, který zajišťoval výplatu pevně dané sumy až do konce života bývalého zaměstnance.  V hlasování o dohodě ji 94,6 procenta členů odborů odmítlo a především se následně 96 procent z nich vyslovilo pro stávku. Ta začala v pátek a zastavila všechny závody Boeingu ve státech Washington, Oregon a Kalifornie. Stojí tak výroba všech dopravních letadel Boeing s výjimkou letounů řady 787, které vznikají v závodu North Charleston v Jižní Karolíně.