Rozpočtové plány vlády odnesla voda. Hlavním viníkem není živel, ale nízké daně

Přibližně sto miliard korun zaplatí Česko za odstranění škod po katastrofálních povodních, odhaduje v prvním oficiálním nástřelu vládní pracovní skupina. Z toho stát poskytne letos a v příštím roce až 40 miliard, zbytek půjde na vrub krajských a místních samospráv. Těm ale část peněz vrátí například pojišťovny nebo veřejné sbírky. Jen pojišťovny mají obcím a lidem vyplatit téměř dvě desítky miliard. Pomoc země očekává také od Evropské unie.

Z důvodu nedostatku prostředků ve státní pokladně musí kabinet urychleně novelizovat zákon o státním rozpočtu platný pro letošek. A upraví také finanční plán na příští rok. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) to ale pro veřejné finance zásadní problém nebude. Mnohem větší díru způsobují nižší inkasa daně z příjmů fyzických osob, tedy zrušení takzvané superhrubé mzdy schválené minulou vládou s podporou tehdejší opozice.

Že bude potřeba sáhnout ke změně rozpočtu, avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v minulých dnech. Nyní má přesnější čísla. Schválený deficit ve výši 252 miliard korun vzroste o třicet miliard. A dalších deset miliard pak bude připraveno pro rok 2025. I v tomto případě nabobtná deficit, a to z nedávno Stanjurou navržených 230 miliard o deset miliard.  

„Není možné čekat na to, až se všechny škody sečtou. Rozpočtovou novelu i upravený návrh rozpočtu na příští rok by měla vláda schválit příští týden,“ řekl šéf státní pokladny po prvním jednání pracovní skupiny, která začala sčítat škody a dohlíží na využívání všech národních a evropských zdrojů pro postižené z řad veřejných subjektů, firem i domácností.

VIDEO: Odklad voleb by nahrál konspirátorům, už teď si myslí, že si vláda povodně objednala, říká politolog Just 

• e15

Třicet miliard korun navíc z finančního plánu v letošním roce považuje ministr za horní hranici odhadu. Pokud budou nakonec škody nižší, schodek se úměrně sníží. 

Podíl státu na sanaci škod je podle předsedy NRR Mojmíra Hampla přiměřený. Srovnatelné sumy uvolňovaly i předchozí kabinety při minulých záplavách. „Nižší desítky miliard korun tomu nyní odpovídají. Odstraňování škod ale nebude řešit jen státní rozpočet. Samosprávy mají velké zůstatky na účtech, měly by je použít,“ uvedl Hamp. Jak plyne z údajů NRR, kraje a obce měly ke konci loňska v bankách skoro 410 miliard korun.   

Přibližně 17 miliard korun má dosáhnout výše pojištěných škod, odhaduje Česká asociace pojišťoven. Letošní řádění vodního živlu tak bude z tohoto pohledu třetí nejničivější. První příčku se 72 miliardami korun v dnešních cenách vedou povodně z roku 2002, druhou s 25 miliardami ty z roku 1997.    

Vláda se podle Stanjury zároveň obrátí na Evropskou komisi. Peníze zřejmě poskytne Fond solidarity EU, kde je rezort financí za Českou republiku gestorem. Za více než dvacet let své existence už fond podpořil unijní země částkou přes 8,2 miliardy eur, zhruba 205 miliard korun, po více než 130 mimořádných událostech.

Rozložení finanční zátěže na více beder tedy veřejným financím uleví a neměly by být podle NRR nijak zásadně ohroženy, byť se letošní deficit státního rozpočtu prohloubí. Podle člena rady Jana Pavla nejsou hlavní příčinou rostoucího zadlužení Česka krizové situace a s nimi spojené jednorázové výdaje. „Dominantním problémem je od roku 2021 zrušení zdaňování superhrubé mzdy a daně z nabytí nemovitých věcí. Jen letos připraví veřejné rozpočty o 130 až 140 miliard,“ vyčíslil Pavel.    

Zvyšování daní je však citlivé téma, zvlášť před nadcházejícími krajskými a senátními volbami a zejména před volbami do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Stanjura vylučuje zavedení i speciální povodňové daně.

Peníze získá dodatečným vydáním dluhopisů. Ministr financí dodal, že jedná s opozicí o schválení novely zákona o letošním rozpočtu ve stavu legislativní nouze. Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová se jednání nebrání.