Za deset let bude na péči o seniory chybět až 70 miliard ročně. Můžou nám pomoci technologie

Česko se blíží do bodu, kdy nebude schopné se dostatečně postarat o své seniory. Už dnes se potýkáme s nedostatkem míst v domovech pro seniory i pečujícího personálu. Za deset let však bude podle analýzy, kterou Boston Consulting Group (BCG) zpracovalo s ministerstvem práce a sociálních věcí, chybět dalších přibližně 15 tisíc lůžek v domovech pro seniory a 16 tisíc pečovatelů. Zároveň bude ve státním rozpočtu chybět 70 miliard korun ročně na zajištění chodu potřebných služeb. To jinými slovy znamená, že pokud nezačneme situaci hned řešit, budeme se muset v budoucnu připravit buď na ještě vyšší rozpočtové schodky, nebo skousnout vyšší daně. Včasné řešení celého problému přitom nejen ušetří kumulativně stovky miliard korun, ale především zlepší kvalitu života českých seniorů.

Celý problém je přitom o to palčivější, že přichází postupně, a tak nemusí být na první pohled zřejmé, jak je vážný. Jeho řešení zároveň vyžaduje komplexní změnu uvažování a bude trvat řadu let. Česku tedy reálně hrozí, že se dostane do pověstné pozice vařené žáby. Ve chvíli, kdy už bude všem jasné, že stát nedokáže seniorům zajistit důstojnou péči, bude řešení problému velmi drahé a zdlouhavé. 

Současné technologie nám můžou ročně ušetřit přes 30 miliard korun

Jedním ze způsobů, jak výrazně snížit blížící se nedostatek kapacit a peněz, je plošné využití dnes známých a využívaných technologií. Díky tomu můžeme v roce 2035 každoročně ušetřit až 31 miliard korun v dnešních cenách. Zároveň je možné snížit nedostatek lůžek o 10 tisíc a nedostatek pečovatelů o 11 tisíc. Především ale prodloužíme délku dožití ve zdraví a výrazně zlepšíme kvalitu života seniorů, což by měla být naše přirozená a dlouhodobá ambice. Česko je sice vyspělá země, má však nadprůměrně nemocné seniory. Průměrný Čech má dnes v 65 letech před sebou ještě téměř 17 let života, ale pouze necelých osm let ve zdraví. Průměrný Evropan se může těšit na deset let ve zdraví a Švédy čeká téměř patnáct let.

Jak nám tedy můžou pomoci dnešní technologie? Nejvyšší náklady jsou přirozeně spojené s pobytem seniorů v pečovatelských domech a dalších zařízeních. Hlavní přínos využití dostupných technologií tedy spočívá v tom, že umožní seniorům zůstat déle zdraví a samostatní, a tedy oddálit okamžik, kdy budou muset využít služeb pobytových zařízení. 

VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, jak se prezentuje. Práci na švarc nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW.

• e15

Nositelná zařízení pro monitorování zdraví, senzory v domácnostech seniorů či přístroje na domácí diagnostiku a telemedicína umožní včasné zachycení zdravotních komplikací, efektivnější prevenci a včasnou léčbu nemocí, což se projeví jak ve snížení počtu hospitalizací a související potřebě intenzivní péče, tak právě v prodloužení zdravé délky života o přibližně čtyři měsíce.

Podobně technologie podporující soběstačnost a bezpečnost seniorů v domácnostech, jako jsou SOS tlačítka a multifunkční ochranná zařízení, mohou zásadně přispět ke snížení nákladů na akutní zdravotní zásahy a potřebu neodkladné hospitalizace. Zároveň sníží strach seniorů zůstat delší dobu v domácí prostředí. Speciální tablety a další komunikační technologie potom zase umožní lidem zůstat v kontaktu se svým okolím. Všechny tyto technologie jsou již dnes dostupné a v zemích jako Finsko, Dánsko nebo Singapur se ukázaly jako velmi efektivní.

Využijme miliardy z EU, za pár let nebudou k dispozici

Široké zavedení v měřítku, které přinese skutečné úspory, zabere řadu let, proto je potřeba začít s přípravami hned. Bude třeba změna legislativy, vytvoření jasných a transparentních pravidel pro výběr technologií a dodavatelů a také vytvoření týmu, který bude mít celý proces na starosti a který se bude soustředit na odstraňování překážek, které dnes systematickému nasazování technologií brání.

Kromě naléhavosti celé problematiky a její složitosti je zde ještě jeden nezanedbatelný důvod, kvůli němuž bychom měli začít s přípravami hned. Česko může v rámci Národního plánu obnovy a programu ESF+ (European Social Fund Plus) využít do roku 2027 až 14 miliard korun a další miliardy z programu IROP 2021–2027. Pokud ale nezačneme s přípravou včas, o tyto peníze jednoduše přijdeme. A bohužel můžeme předpokládat, že ochota platit přípravu celého systému z národních zdrojů bude výrazně nižší než v případě, že nám s tím pomůže Evropská unie.

Abychom nezůstali pouze u obecných apelů, doporučujeme v naší analýze konkrétní technologie (nikoli výrobce) a sadu 21 konkrétních kroků, které jsou k úspěchu celého projektu potřeba. Na státu nyní je, zda a jak tato doporučení uvede v život. A na nás všech je, abychom toto téma v zájmu nás všech měli na paměti a nenechali ho ve veřejné debatě usnout. Protože až se do ní jednou probije samo, bude to znamenat, že na řešení je už pozdě.

Autor je řídící partner společnosti Boston Consulting Group (BCG).