Přeplatek za energie nemusí být vždycky pozitivní zpráva, upozorňuje odborník

První výraznější ochlazení jsme si odžili v září. A zima se blíží. Je Česko připraveno, respektive mají dodavatelé energií nakoupeno všechno potřebné?

Obecně se dá říct, že elektřiny je dost, plné jsou i plynové zásobníky. V tuto chvíli by nás tedy nic trápit nemělo – nemáme odstavenou žádnou významnou elektrárnu ani plynovod, i když se politici stále baví o tom, že bychom se konečně měli odstřihnout od ruského plynu a přestat ho fakticky dovážet. Myslím ale, že se to stane až ve chvíli, kdy se podaří propojit naši plynovou soustavu s tou, která je na jihu Evropy.

Počítá se ale s nějakými průměrnými teplotami. Pokud by dorazily dlouhotrvající výrazné mrazy, byl by to nejspíš problém. Zasahují nás ale spíš výjimečně a pouze krátkodobě.

Kdyby ale vytrvalejší mrazy přece jenom dorazily?

Kdyby přišla opravdu krutá zima, případně kdyby někde vypadl důležitý zdroj – ať už plynu, nebo elektřiny – a energií by najednou bylo málo, tak se omezí dodávky třeba velkým průmyslovým podnikům. Průmysl má největší spotřebu, nikoliv domácnosti. Naopak garantovanou dodávku mají například nemocnice či armáda.

Kolik zákazník za energie zaplatí?

Dodavatelé pomalu, ale jistě zdražují. Nejprve šlo pouze o plyn, ale v září už se objevily první ceníky s navýšenými částkami za elektřinu. Mluvím ovšem o zdražování akvizičních ceníků, jejichž cílem je získat co nejvíce nových klientů. Trochu jiná situace panuje u dodavatelů s dlouhodobými zákazníky, kteří naopak hlásají, že zlevňují nebo brzy budou. Byl bych ale velmi opatrný, určitě se nejedná o výrazné snížení, které by konkurovalo cenám akvizičním.

V konkrétních číslech platí stávající klienti za elektřinu lehce pod 4000 korun bez DPH a dodavatelé jim slibují snížení na přibližně 3600 korun. Akviziční ceny pro nové zákazníky se ale pohybují kolem 2600 korun za elektřinu. U plynu došlo u akvizičních cen k mírnému nárůstu přibližně na 1200 korun bez DPH, zatímco průměrná cena vychází na 1700–2000 korun za jedna megawatthodinu bez daně. Proto zákazníci, kteří mají pocit, jak se o ně stávající dodavatel postaral, když jim zlevnil, by se měli podívat na to, kolik i po tomto zlevnění dál přeplácejí.

Je vhodné na akviziční ceny reagovat a případně měnit dodavatele i krátce před zimním obdobím?

Určitě ano. A také nás to čeká. Právě v měsících září, říjen a listopad je největší špička, co se týká změn dodavatelů. Většina zákazníků se cenou energií začne zabývat až ve chvíli, kdy otočí kohoutkem topení nebo pustí kotel. My se spotřebitelům stále snažíme vysvětlovat dvě věci: že není důležité, kdy jim končí smlouva, důležité je vědět, kdy je nejlepší předpřipravit smlouvu novou; a že vždy je vhodnější změna v létě než v zimě, kdy jde spotřeba nahoru a na burze se výrazně zdražuje.

Určitě tedy doporučuju, aby se každý zákazník podíval na svou fakturu, spojil se s odborníkem, který věci rozumí a třeba mu vysvětlí, že přeplatek na jeho faktuře není až tak pozitivní zpráva, protože má jen nastavené zbytečně vysoké zálohy. Každopádně přejít k jinému dodavateli není vůbec nic složitého.

Jak odhadujete vývoj cen v roce 2025?

Pravděpodobný scénář je ten, že elektřina i plyn budou zdražovat, ale doufejme, že ne skokově. Bude záležet na dvou, možná třech faktorech. Zaprvé půjde o rozhodnutí výrobců elektřiny z uhlí. Jestli začnou vypínat provozy, bude zapotřebí elektřinu nahrazovat a všechno ostatní se zdraží. Situaci budou dál ovlivňovat válečné konflikty. Hrozí velké riziko, že dojde k nějakému poškození v místech, kde proplouvají lodě s plynem. A svou roli může hrát politika, tedy případné rozhodnutí o konečném odstřižení ruského plynu, což by prodražilo jak plyn, tak elektřinu. A stejně jako letos dojde k navýšení distribučních poplatků, protože se budou muset posílit distribuční sítě.

Podporuje nějak český stát domácnosti, pokud jde o energie?

Stát dnes lidi motivuje k pořízení fotovoltaiky nebo v přechodu na tepelná čerpadla. Sám jsem novým vlastníkem tepelného čerpadla a musím říct, že rozdíl ve spotřebě je obrovský. U mě je to skoro 70 procent. Pokud si to člověk nechá dobře spočítat a nastavit, tak čerpadlo vřele doporučuji. V budoucnu ale bude daleko důležitější hledat podobná řešení pro průmyslové spotřebitele, kteří té elektřiny berou naprostou většinu a jejichž spotřeba je hrozně vysoká.

Budoucnost bez uhlí

Ve výrobě elektřiny jsme dost soběstační. Shrňte prosím, z jakých zdrojů pochází.

Většinu elektřiny stále vyrábíme z uhlí. Narostla i výroba z fotovoltaických a větrných elektráren, což je určitě pozitivní. Co se naopak nezlepšuje, je výroba elektřiny z vody – vodními nebo přečerpávacími elektrárnami. Ale blýská se snad na lepší časy, neboť se objevily nové lokality vhodné pro přečerpávací elektrárny, které jsou skvělé pro doplnění energetického mixu. Ve vzdálené budoucnosti bude důležitá výroba z jádra. Prozatím se ale žádný nový jaderný blok nepostavil, takže bude trvat dlouho, než se rozšíření výroby z jádra do našeho energetického mixu nějak promítne.

Co se bude dít, až uhlí vypne?

Zavázali jsme se přestat používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla ve velkém do roku 2033. Otázka ale je, kdy se přestane výroba vyplácet. Situace například s emisními povolenkami může být pro výrobce tak složitá, že jim výroba elektřiny z uhlí přestane dávat smysl dřív. A pokud se Česko do té doby nepřipraví, tak se bude muset elektřina dovážet. Nebo se bude muset dovézt víc plynu. Náhradou samozřejmě může být výroba elektřiny z plynu, ale plynové elektrárny se zatím staví jen pomalu. Přechod z plynu na vodík, o němž se mluví jako o zeleném palivu a palivu budoucnosti, je zas neuvěřitelně drahý a energeticky náročný.

A pak je tu ještě jedna zásadní otázka: jak to uděláme s teplem, které se dnes z uhlí vyrábí? Teplo si totiž ze zahraničí nedovezeme, musíme si ho umět vyrobit sami a zatím není nic, co by v tomto směru uhlí nahradilo.

Jak moc se odrazí vypnutí uhlí a případný import elektřiny na cenách?

To bude záležet na tom, jaká bude situace ve zbytku Evropy. Pokud se vypne uhlí jen u nás, cena elektřiny, kterou si místo výroby budeme muset dovézt ze zahraničí, vzroste spíš mírně. V Unii jsou ale i jiné země. Německo, které spotřebovává elektřiny výrazně víc než my, Polsko, které má skoro 70 procent elektřiny z uhlí. Kdyby současně od uhlí ustoupily i tyhle země a začaly výrazně víc nakupovat na burze, ceny by šly nahoru a naše pozice malého nákupčího by byla mnohem složitější. To ale nyní predikovat nejde.

Co se stane se skupinou ČEZ nebo Sev.en, když zavřou uhelné elektrárny?

ČEZu to podle mě paradoxně pomůže. Když to zjednoduším, tak ČEZ má několik divizí: výrobu elektřiny, přepravu elektřiny, dodávku elektřiny, a to stejné pro plyn (kromě té výroby). Pro něj to tedy bude znamenat jen to, že v divizi, kde se vyrábí elektřina, se sníží výroba z uhlí, ale dá se očekávat, že ji nahradí výroba z plynu. Právě proto pravděpodobně ČEZ nedávno nakupoval plynovody. Myslím, že bude předělávat své elektrárny z uhelných na plynové. A samozřejmě navýší zmíněné distribuční poplatky.

Naproti tomu u skupiny Sev.en, která je našim největším výrobcem elektřiny z uhlí, si další vývoj odhadovat netroufnu a sám jsem zvědavý.

Výrobci plynových elektráren říkají, že velkou plynovou elektrárnu, kterou si představují jako náhradu za stávající uhelné, budou schopni dodat přibližně za 5 let od objednání. To se už ovšem nacházíme v době, kdy mají být první uhelné elektrárny dávno odstaveny.

Můžeme být do budoucna nezávislí, i co se týká plynu?

Plně ne. Máme sice nějaká naleziště plynu na Moravě, ale v porovnání s naší spotřebou je to minimum. Česko bohužel není vhodnou lokalitou pro těžbu plynu, ta surovina tady chybí. Plyn budeme muset dovážet vždy.

Nezávislosti bychom dosáhli jen tehdy, pokud bychom ho přestali používat. Nyní ale plánujeme nahradit uhelné elektrárny plynovými, takže o ukončování spotřeby plynu nemůže být vůbec řeč.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO