Kalkulačka nemocenské. Kolik dostanete, když vás nemoc uvězní doma

V článku se snažíme popsat problematiku pokud možno komplexně, takže pokud vás zajímá jen něco nebo chcete využít pouze kalkulačku, vyberte si v následájícíh odkazech:

Za prvních 14 dní na neschopence náhrada mzdy

Vypadá to jen jako rýmička a možná si vyberete jeden sick day. Tedy den, kdy nepůjdete do práce, ale nemusíte to nijak zvlášť vysvětlovat. Pravděpodobně máte na nějaký nárok, u českých firem je to je jeden z nejběžnějších benefitů.

Jenže den v posteli s litry horkého čaje a seriálem nepomůže. Musíte k doktorovi, aby vám vystavil neschopenku, tedy potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, a zavolat do zaměstnání, že to bude trvat déle.

Na rozdíl od dřívějška není vaše povinnost doručovat do zaměstnání papírovou neschopenku. Musíte sice zaměstnavatele informovat, třeba telefonem nebo mejlem, ale dokumenty mezi doktorem, Českou správou sociálního zabezpečení a zaměstnavatelem už běhají díky vynálezu zvanému eNeschopenka elektronicky.

A ještě důležitá poznámka: vše, co tu píšeme o nemocenské a pracovní neschopnosti, platí i pro případ, kdy doma zůstante nikoli proto, že byste sami byli nemocní, ale protože vám pro kontakt s jiným nemocným byla nařízena karanténa.

Dobrá zpráva je, že za dny na lůžku dostanete nějaké peníze, i když nebudete pracovat. Protože si povinně platíte nemocenské pojištění.

Jenže peníze, co dostanete, nejsou z téhle pojistky. Aspoň ne hned. Dávky nemocenského pojištění, které má pojištěnci vykrýt výpadek příjmů kvůli nemoci, se totiž vyplácejí až od 15. dne nemoci.

Za těch prvních čtrnáct dní, kdy marodíte – a většinu angín a chřipek si člověk odbude za týden – dostávají zaměstnanci náhradu mzdy. Tu, na rozdíl od nemocenské, nevyplácí správa sociálního zabezpečení, ale přímo zaměstnavatel. Přijde tedy v normálním výplatním termínu spolu se mzdou a bude zapsaná na výplatní pásce.

Rozdíl ale není jen v tom, od koho peníze přijdou, ale taky v tom, kolik jich bude a za které dny se vyplácejí.

Náhradu mzdy dostáváte jen za ty dny, kdy byste dostávali mzdu. Tedy za dny, kdy byste – být zdrávi – šli do práce. Dávky nemocenského pojištění se pak vyplácejí za každý prostonaný den, včetně nedělí a svátků.

Jak se počítá náhrada mzdy

Náhrada mzdy se počítá za dny (nebo ještě přesněji za hodiny), které byste odpracovali, kdybyste neonemocněli nebo nešli do karantény.

Vychází se při tom z průměrné mzdy za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém zrovna stonáte. Zní to trošku komplikovaně, ve skutečnosti je to ale jednoduché: kalendářní čtvrtletí jsou leden–březen, duben–červen, červenec–září a říjen–prosinec. Když tedy půjdete na neschopenku teď, v říjnu, náhrada mzdy se vám bude počítat podle průměrné hodinové mzdy v období od července do září.

Mzdová účetní vezme vaše hrubé mzdy za dané měsíce a vydělí je počtem skutečně odpracovaných hodin. Tak dojde k hrubé hodinové mzdě. Tu následně oseká podle předem daných pravidel na takzvaný redukovaný průměrný hodinový výdělek. A z tohohle zbytku pak dostanete jako náhradu mzdy 60 procent.

Ukážeme si rovnou na příkladu pana Šťastného, který bere neuvěřitelných tisíc korun hrubého na hodinu, jak se náhrada mzdy spočítá. Při osekávání průměrného hodinového výdělku na redukovaný průměrný hodinový výdělek se použijou čtyři redukční hranice, které ho rozsekají do čtyř pásem a peníze v každém z nich se krátí jinak

Vypadá to takhle:

Nižší hodinové výdělky jsou pochopitelně redukovány míň. Panu Smolíkovi, který bere 250 korun na hodinu v hrubém, by redukovaný základ vyšel 225 korun, náhrada mzdy pak 235 korun.

Od 15. dne nemoci dávky nemocenského pojištění

Ačkoli tedy většinou říkáme, že jsme doma na nemocenské při jakékoli nemoci, dávky nemocenského pojištění – někdy se říká taky dávky nemocenské, dávky nemocenského nebo jenom nemocenskou – dostáváme, až když naše dočasná neschopnost trvá déle, od 15. dne nemoci. Vyplácí se pak za každý kalendářní den včetně sobot, nedělí a svátků.

Takzvaná podpůrčí doba, tedy doba, po kterou můžete nemocenskou pobírat, je stanovená na 380 dní. Kdyby vaše pracovní neschopnost trvala takhle dlouho, jsou pak v zásadě dvě možnosti. Buď vám váš zdravotní stav pravděpodobně už návrat do práce neumožní a pak je na místě zažádat si o invalidní důchod. Nebo doktor usoudí, že to třeba nakonec ještě půjde a doporučí dočasnou pracovní neschopnost a nemocenskou ještě prodloužit.

Žádost o prodloužení posuzuje posudkový lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu (od letoška posudkoví lékaři nespadají přímo pod sociálku). Pracovní neschopnost jde prodloužit několikrát: celkem až na 350 dní, vždycky maximálně o 30 dní a pak znovu.

Jak se počítá nemocenská: kalkulačka nemocenské 2024

Na kalkulačce se počítá snadno.

Bez kalkulačky hůř:

Dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu. To by měl být váš denní příjem za uplynulý rok. Kdybyste šli na nemocenskou teď, počítalo by se s příjmy od loňského října včetně až do letošního září. Součet příjmů se vydělí pracovními dny a denní vyměřovací základ je na světě.

A pak se oseká. Zase k tomu slouží tři redukční hranice, ale úplně jiné. A zredukovaný základ se pak zase dál krátí. Podle toho, jak dlouho pracovní neschopnost trvá. Ze začátku člověk dostává míň, jak se nemoc protahuje, dávky nemocenského mírně stoupají.

Rovnou si to ukážeme na paní Štastné, která je tak šťastná, že vydělává 5000 korun denně.

Znovu platí, že pokud někdo bere míň, vyměřovací základ se mu taky míň zredukuje. Řekněme, že paní Smolíková bere 200 korun na hodinu, tedy 1600 korun za den. Většina jejího příjmu se vejde pod první redukční hranici, její redukovaný vyměřovací základ bude 1400 korun a denní dávka nemocenského pojištění pak 840 korun do 30. dne, 924 korun do 60. dne a 1008 korun od 61. dne pracovní neschopnosti.

OSVČ a nemocenská: kdy se vyplatí

Kromě zaměstnanců dávky nemocenské dostávají taky osoby samostatně výdělečně činné. Ovšem jen tehdy, pokud jsou účastny nemocenského pojištění.

Zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni povinně. Samostatně výdělečně činné osoby si ho platit můžou, pokud chtějí. Není to mezi nimi úplně zvykem. Zejména proto, že se nemocenská platí až od 15. dne pracovní neschopnosti a prvních 14 dní marodění jim nikdo nic nedá – neberou od nikoho mzdu, není tedy ani nikoho, kdo by jim platil její náhradu.

Každý si ale na našich kalkulačkách může spočítat hned dvě věci: kolik by na nemocenském dostal, kdyby si ho platil, nebo možná ještě šikovněji: kolik by si musel platit, kdyby chtěl na nemocenském dostat určitou sumu. Tu druhou vám sem vložíme. A na tu první přidáme odkaz: Kalkulačka nemocenské pro OSVČ.

Je dost možné, že si po chvíli strávené s oběma kalkulačkami řeknete, že je možná lepší si přikoupit nějaké komerční připojištění pro případ dlouhodobějšího výpadku příjmu, zvlášť pokud už si platíte nějaké životní pojištění.

Je ale potřeba říct, že jedné skupině podnikatelů se pravděpodobně nemocenské pojištění vyplatí. Z nemocenského pojištění se totiž neplatí jenom v případě nemoci. Pojistnou událostí je stejně tak i událost radostná, tedy narození dítěte – z nemocenského pojištění se platí taky peněžitá pomoc v mateřství (zvaná mateřská) a dávky otcovské poporodní péče (zvané otcovská).

Jste-li tedy dva, ve správném věku a dokážete-li rodičovství plánovat, zahrňte do svých propočtů právě i nemocenské pojištění.

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO