Každé třetí továrně ZF v Německu hrozí zánik. Jeden z největších dodavatelů automobilek, jenž působí i v Česku, čelí krizi
Automobilový průmysl se otřásá v základech a nyní to obzvláště silně pociťuje jeden z největších světových dodavatelů automobilek, ZF Friedrichshafen. Vážné problémy nutí společnost k velkým škrtům. V Německu by mohla zavřít třetinu ze svých 35 závodů v Německu, řekl šéf podnikové rady zaměstnanců Achim Dietrich listu Handelsblatt. Skupina podniká také v Česku, kde má vývoj i výrobu.
ZF, kterou většinově vlastní Zeppelin-Stiftung, nadace založená v roce 1947 na podporu vývoje zeppelinů a dalších vzducholodí, patří k největším firmám ve svém oboru. Působí ve třicítce zemí a ve zhruba 160 podnicích zaměstnává kolem 169 tisíc lidí. Nyní se ale potýká s vážnou krizí.
„Existuje seznam závodů, které mají být co nejrychleji uzavřeny,“ potvrdil Dietrich, který je také členem dozorčí rady. Konkrétní pobočky nejmenoval. Mluvčí společnosti na dotaz Handelsblattu sdělil, že ZF aktuálně zkoumá všechny německé závody, aby zajistila jejich konkurenceschopnost: „Jsou lokality, které nedosahují potřebných výsledků. Musíme zavést opatření, která konkurenceschopnost zvýší.“
Velké propady, nebývalé škrty
Vážné potíže ZF lze vyčíst z finančních výkazů. Zatímco v původním výhledu podnik v letošním roce počítal s tržbami v rozmezí 42,5 až 43,5 miliardy eur, realita se bude pohybovat mezi 40 až 42 miliardami. To by samo o sobě nebylo tak vážné, problémem jsou propadající se marže, a zejména cash flow.
V původní prognóze ZF počítala s marží v rozmezí 4,9 až 5,4 procenta. Ve skutečnosti bude oscilovat mezi třemi a čtyřmi procenty, v pásmu, které může sotva stačit na pokrytí budoucích investic. Ani zdaleka se také nenaplňují představy o míře letošní peněžní hotovosti. Podle plánu mělo cash flow přesáhnout osm set milionů eur, ve skutečnosti ale přesáhlo jen sto milionů.
„V první řadě jde o to, abychom si společně se zástupci zaměstnanců odpověděli na otázku, co můžeme udělat pro to, aby se závody vrátily na cestu k ekonomickému úspěchu a aby byla dlouhodobě zajištěna pracovní místa s udržitelnými produkty,“ uvedlo tiskové oddělení ZF. Pokud podnik, kterému ohledně úsporných opatření radí společnost McKinsey, neuspěje, ve hře je odprodej závodů, případně jejich zavření.
Rušení pracovních míst v dosud nevídaném množství ale společnost každopádně neunikne. Představenstvo už dříve oznámilo, že jen v Německu seškrtá až čtrnáct tisíc pozic, tedy každou čtvrtou. Dietrich uvedl, že letos už takto zanikla více než tisícovka míst.
Více než 3,5 tisíce zaměstnanců má ZF v Česku. Mluvčí ZF pro Česko a střední Evropu Marta Surowiecová pro e15 uvedla, že se probíhající reorganizace týká Německa a prozatím nevznikly plány pro zahraniční lokality. „Nicméně platí, že pravidelně sledujeme efektivitu a ziskovost všech našich poboček po celém světě. Jednáme tehdy, když ziskovost klesne pod určitou úroveň a bez nápravných opatření by se nemohla zvýšit,“ říká Surowiecová.
V Jablonci nad Nisou, Liberci, Plzni a ve Zlíně má skupina vývojová centra, která se vedle hardwaru a softwaru zaměřují na mechatronické prvky a mechanické komponenty. Ty pak míří do elektropohonů, automatických převodovek či do adaptivních tlumičů osobních i užitkových vozů.
Výrobní závody ZF se nacházejí ve Frýdlantu, Jablonci nad Nisou, Klášterci nad Ohří, Staňkově, Staré Boleslavi a v Žatci. Produkují například brzdy, výkonovou elektroniku pro elektromobily, nápravy pro stavební a zemědělské stroje, převodovky do elektrických vysokozdvižných vozíků, bezpečnostní pásy, zámky či podvozky. Ve Frýdlantu, Praze a v Brně má společnost kanceláře.
Magazín Automobilwoche připomíná, že se s přechodem na výrobu čistě elektrických automobilů sice potýká celý automobilový průmysl, ZF je ale zasažena obzvláště tvrdě. Kvůli akvizicím a investicím do nových technologií se výrazně zadlužila a ročně musí platit přes půl miliardy eur jen na úrocích.
Nejen dodavatelé, problémy mají také výrobci
Tisíce pracovních míst uzavírají i další dodavatelé jako Bosch či Continental, kteří se potýkají s podobnými problémy. Pod velkým tlakem jsou ale také samy automobilky. Rušení míst a dost možná i závodů potká koncerny Volkswagen a Stellantis.
Také Škoda Auto, dceřiná značka koncernu Volkswagen, musí šetřit. „Pro příští rok je určené snížení pracovních míst o tři procenta, tedy o vyšší stovky míst v oblasti nepřímého personálu,“ řekl v rozhovoru pro e15 člen představenstva Martin Jahn. Škrty se mohou dotknout například marketingu, financí a dalších sekcí, jež přímo nesouvisejí s výrobou.
Jedním z hlavních důvodů, proč se automobilkám nedaří, je prodej čistě elektrických vozů, jehož objem zaostává za očekáváními výrobců. Data za září ma Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) zveřejnit v následujících dnech. Z dosud posledních známých čísel vyplývá, že v srpnu meziročně ubylo registrovaných nových aut v EU o 18 procent na 643 tisíc, přičemž počet nových bateriových elektromobilů se v srpnu proti loňsku snížil o 44 procent na 93 tisíc.
I proto šéf BMW Oliver Zipse v pondělí vyzval, aby EU zrušila zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Mimo jiné proto, že jsou evropské země příliš závislé na dodávkách baterií z Číny.