Spořitelna posiluje ochranu proti falešným bankéřům. Pomůže George
O tom, že jim volá skutečný bankéř, bude Česká spořitelna nově informovat klienty prostřednictvím oznámení z mobilní aplikace George.
Automatické oznámení – takzvaná push notifikace – potvrzující, že volající je zaměstnancem České spořitelny, nově doprovází každý telefonát klientům.
Základem však je, aby klient měl v mobilu aktuální verzi aplikace George a povolené zobrazování oznámení pro tuto aplikaci. Další podmínkou je připojení k internetu přes data nebo wi-fi.
„Nová služba zvýší ochranu klientů před podvodníky, kteří se v telefonu vydávají za naše bankéře a pod různými záminkami nutí klienty k převodům peněz z jejich účtů nebo sdělení jejich přihlašovacích údajů,“ říká Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti v České spořitelně.
Jde o vylepšení ochrany, kterou spořitelna zavedla v roce 2022. Už přes dva roky si klienti mohou ověřit bankéře na telefonu přes George. Když bankéř volá, může ho klient požádat, aby mu do aplikace poslal požadavek k ověření čtyřmístným kódem a následně bankéře vyzve k přečtení tohoto kódu.
Ověření funguje i obráceně – tedy když klient volá bankéři. Klientovi se při spojení s bankéřem zobrazí v aplikaci jeho jméno a příjmení a telefonní číslo a může si tak snadno ověřit, zda se bankéř představil pod jménem, které vidí klient na svém telefonu.
Tento starší způsob ověření zůstává zálohou pro případ, že by klient během hovoru z banky nedostal nebo nezaregistroval žádnou notifikaci.
„Z celkového objemu klientských škod, které ve druhém čtvrtletí způsobili kybernetičtí podvodníci, tvořily čtvrtinu právě útoky falešných bankéřů. Průměrná výše škod způsobená falešným bankéřem je výrazně vyšší než u jiných typů podvodů a ve druhém čtvrtletí dosáhla v průměru okolo 193 tisíc korun,“ upřesňuje Zíma.
„Falešní bankéři se pod různými záminkami, nejčastěji z důvodu napadení účtu, snaží přimět klienty, aby peníze ze svého účtu převedli nebo vložili na údajně zabezpečený účet,” dodává Zíma.
Podobné podvody hrozí i klientům konkurence. Ověření prostřednictvím aplikace (ale ne automatická notifikace, jakou teď přidává spořitelna) proto postupně spustily i některé další banky – například Komerční banka, Raiffeisenbank nebo mBank.
Podvodníci se často vydávají také za pracovníky České národní banky nebo policie. „Zatímco loni nechali podvodníci klienty vybírat peníze na pobočce a vkládat do bitcoinmatů, letos jim nejčastěji radí peníze převést na jiné účty. Následně si podvodníci zaslanou částku vyberou v bankomatu,“ vysvětluje Zima.
„Falešní bankéři zpravidla volají z organizovaných podvodných call center, hovoří plynně česky a velmi věrohodně napodobují chování zaměstnanců call centra. Zejména v poslední době využívají falešní bankéři trik, kdy nejdřív klientovi pošlou podvodnou SMS – například s výzvou na zaplacení pokuty za překročení rychlosti – a poté na ni navážou a oznamují klientovi, že se stal obětí podvodu a musí peníze zachránit,” popisuje Teo Filip, expert na klientskou bezpečnost v České spořitelně.
Podvodníci mohou i podvrhnout volající číslo pomocí takzvaného spoofingu. Klientovi se pak jeví, že mu volá číslo důvěryhodné instituce, které si může dohledat na internetu. Český telekomunikační úřad letos zpřísnil podmínky pro využívaní veřejných telekomunikačních sítí, část podezřelých volání vůbec nespojí. S některými opatřeními přišli i sami operátoři. Účinný způsob, jak takovým podvodům s falešným číslem plošně zabránit při volání ze zahraničí, ale ani po letech nenašli.
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO