Úřad práce řeší sílící útoky na své lidi. Plán na obranu se dotkne všech

Podle vedení Úřadu práce ČR se počet útoků klientů na jeho zaměstnance zvyšuje. Během letošního září jich bylo o 19 víc než ve stejném období loni. A od začátku roku se řešilo už 597 incidentů, což je zhruba stejně jako za celý rok 2022.

Nejčastěji k napadením dochází na pobočkách ve Středočeském a Ústeckém kraji. 

Nejagresivnější jsou klienti odborů hmotné nouze, kde je možné žádat o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Nejvíc je rozčiluje rychlost zpracování žádosti, výše dávky a případně její nepřiznání.

Zdroj: Úřad práce

Agresivitu klientů okusí často i pracovníci odboru zaměstnanosti, kde se vyřizuje především podpora v nezaměstnanosti. Tam se lidé „vytočí“ především kvůli nespokojenosti s podporou v nezaměstnanosti nebo vyřazení z evidence. 

Co se na úřadech odehrává? Běžné je bouchání do stolu, kopání do židlí, shazování počítačů či prásknutí dveřmi. Ve statistikách jsou ale nejčastěji zmíněné vulgární slovní útoky a také výhrůžky – někdy dokonce i s použitím zbraně. Takových případů bylo od ledna zaznamenáno už jedenáct.

Zdroj: Úřad práce

Časté jsou rovněž výhrůžky bitím nebo dokonce fyzickou likvidací, podáním trestního oznámení a nařčení z rasismu a šikany. Do této skupiny spadají i hrozby použití střelné či jiné zbraně nebo uložení bomby. Stoupá také počet útoků, kdy jsou klienti pod vlivem alkoholu či návykových látek.  

„Bohužel počet incidentů roste, rostou nám i těžké incidenty. I tu filosofickou fakultu klienti zmiňují: Vystřílíme to tu jako na filozofické fakultě. Takže se díváme na to, jak více posílit bezpečnost, abychom našim lidem dopřáli bezpečnější pracovní prostředí,“ říká generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof.

Ani budoucnost Krištof nevidí zrovna růžově. Obává se, že spolu se změnami v sociální podpoře může agresivita lidí ještě stoupnout. S novou superdávkou, která spojí do jedné čtyři dávky (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí) se totiž nárok bude počítat jinak a někteří klienti mohou dostat od státu méně peněz než doposud. 

Více jsme o superdávce psali zde: Místo čtyř dávek bude jediná. Superdávka změní sociální pomoc.

Radikální změna v poskytování státní pomoci má platit od července příštího roku. „Obávám se, že příští rok tak pro nás bude v tomto ohledu těžký, proto sprintujeme, abychom stihli všechna plánovaná opatření,“ dodává Krištof.  

Zdroj: Úřad práce

Jedním z nich má být rušení menších poboček. „Zaměstnanci se musí stáhnout do větších poboček, které se dají lépe zabezpečit,“ vysvětluje šéf úřadu. Právě situace na malých pobočkách je podle něj nejkritičtější – lidé se tam znají a část útoků se tak odehrává i mimo úřední prostory. 

„Máme k dispozici analýzu, dívali jsme se na data mobilních operátorů jak a kde se lidé pohybují, starší, nízkopříjmoví. Dívali jsme se na vyloučené lokality a zatím máme tři varianty, jak síť zoptimalizovat. Nechceme ohrozit rozumnou dojezdovou vzdálenost, chceme aby úřad byl nablízku. Detaily budeme vědět do konce roku,“ avizuje Krištof.

V plánu je optimalizovat pobočkovou síť tak, aby úřady práce byly pro každého občana v dojezdové vzdálenosti 25 minut autem a do 45 minut veřejnou dopravou. V Česku teď připadá na 100 tisíc obyvatel 3,6 pobočky. Pro srovnání, v Německu je to jedna pobočka na 100 tisíc obyvatel. 

Už letos došlo na zrušení několika poboček, další se chystají. Jde o pobočky:

• Jaroměřice nad Rokytnou 
• Nasavrky 
• Duchcov 
• Ledenice 
• Zliv 
• Borovany 
• Mirotice 
• Protivín 
• Choceň 
• Klášterec nad Ohří (zatím v jednání) 
• Nýřany (zatím v jednání) 

V budoucnu by měly zmizet další desítky úřadů. „Na německý model ale nepůjdeme,“ podotýká Krištof.  

Úřad také hledá dodavatele vyvolávacích systémů, aby se v nich lidé identifikovali. Teď na úřadech existují různé systémy, cílem je je sjednotit. „Když se klient identifikuje občanským průkazem, tak se chová jinak, než když se neidentifikuje. Lidé se nás také stále ptají, proč nemáme jména zaměstnanců na webu, mít je tam ale nebudeme právě kvůli bezpečnosti,“ pokračuje Krištof.  

V některých lokalitách má úřad podle něj skvělé bezpečnostní agentury, které pomáhají v případě incidentu. Jinde jsou ale vysoutěžené agentury, které se při útoku schovaly. „Takže potřebujeme mít jednu centrální velkou agenturu, která se k nám bude chovat jako k významnému klientovi,“ vysvětluje šéf úřadu.  

Přibudou i SOS bezpečnostní tlačítka, podobné, jako mají v bankách. A jak šéf úřadů práce doplňuje, běží také řada školení zaměstnanců s policií na téma, jak předcházet krizovým situacím a jak se chovat, když už nastanou problémy.

Za agresivní jednání mohou jít lidé za mříže. Za trestní čin násilí proti úřední osobě hrozí odnětí svobody až na čtyři roky. Pokud by pachatel svým jednáním způsobil napadenému újmu na zdraví nebo by spáchal čin se zbraní, zvyšuje se trestní sazba až na šest let. V případě těžké újmy na zdraví či škody velkého rozsahu je sazba tři až dvanáct let. A pokud by měl útok fatální následky, hrozí útočníkovi osm až šestnáct let odnětí svobody.

V této souvislosti úřad připomíná nejtragičtější případ, který se na v jeho prostorách v minulosti odehrál: V červnu 2021 zastřelil muž pracovnici úřadu práce v Praze v ulici Bělehradská. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. 

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz…. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO