Podzimní změna času se blíží. Kdy a jak se posouvají hodiny

Česko – tak jako většina Evropy a řada dalších zemí ve světě – přeřizuje dvakrát ročně hodinky: na jaře o hodinu dopředu na takzvaný letní čas, na podzim pak zase o hodinu zpět. Nikoli ovšem na čas zimní, ale na čas standardní, jak říkají odborníci.

Na tom ale nakonec nezáleží. Každý ať si tomu říká, jak chce, hlavně aby přišel na rande ve správný čas. Nebo do práce.

Kdy se v roce 2024 mění čas?

Podzimní změna z letního na standardní čas proběhne v noci ze soboty 26. října na neděli 27. října. Přesně ve 3.00 se hodiny posouvají o hodinu zpět na 2.00. Prodloužený víkend – v pondělí 28. října nás totiž čeká státní svátek – tedy bude proti běžným prodlouženým víkendům ještě o hodinu delší.

K letnímu času se pak zase vrátíme na jaře, přesně v noci z 29. na 30. března 2025.

Zdroj: Shutterstock, Peníze.cz

Jak se připravit na změnu času v roce 2024?

Jakkoli se tradičně mluví o přeřizování hodinek a šoupání ručičkami, ve skutečnosti jsou dnes přípravy na změnu času spíš jednodušší. Většina hodinek, pokud je lidé ještě používají, se přeřídí sama. Stejně tak hodiny v mobilech a počítačích, v rádiích a tak dále. Změnu času zvládne samostatně dokonce i kdejaká trouba.

O to je ale možná těžší vzpomenout si na ty přístroje, kde hodiny používáme, ale nejsou tak chytré jako kdejaká trouba. Třeba hodiny ve starším autě. Nebo foťáky – pak se vám můžou v úložištích řadit k vzteku nepořádně fotky. Nebo určité modely myček a praček. Pokud využíváte funkci odloženého startu – a zvlášť pokud odebíráte elektriku ve dvou tarifech a nařizujete si přístroje, aby se zapínaly v tom levnějším, pohlídejte si to.

Pokud musíte zrovně během posunu času cestovat vlakem, věnujte pozornost jízdním řádům. Dálkové vlaky, které podzimní změna času zastihne na cestě, většinou zastaví v jedné ze stanic a hodinu čekají, než je čas dožene – aby v další stanici nebyly o hodinu dřív.

Změna času může být významná i pro investory. Pokud obchodujete třeba na amerických burzách, nezapomeňte, že v USA se čas mění jindy než v Evropě. Nenechejte se tedy zaskočit změnou obchodních hodin.

Zdroj: Shutterstock

Kde všude se střídá letní a zimní čas

Letní čas v Evropě nepoužívají Rusko, Bělorusko, Island, část Grónska, Špicberky a norský ostrov Jan Mayen.

Jinde ve světě používá letní čas Kanada, části Spojených států, Izrael, Egypt, Paraguay nebo Chile. Ne vždy se ale hodiny posouvají ve stejný den.

Evropská unie ale funguje koordinovaně, takže všichni střídáme standardní pásmový čas s letním časem najednou. Společné pravidlo je, že se čas mění poslední březnový a poslední říjnový víkend v 1.00 takzvaného koordinovaného světového času (UTC). To na jaře odpovídá 2.00 středoevropského času (SEČ) a na podzim 3.00 středoevropského letního času (SELČ).

Společně má taky Evropská unie se střídáním času skončit. Europoslanci to odhlasovali už v roce 2019. Rozhodli, že se unijní země mají domluvit, jestli se všechny státy přikloní ke standardnímu času, nebo si jako jediný čas zvolí čas letní. A jestli se případně v některých zemích neupraví i to, do kterého spadají časového pásma.

Časová pásma totiž nejsou daná přísně geograficky. Jejich rozložení v historii ovlivnila mezinárodní politika. Za druhé světové války Německo donutilo Francii, Belgii a Nizozemí přijmout německý, tedy středoevropský čas. Španělsko ho přijalo dobrovolně.

Domluva na konci střídání času ale od roku 2019 nepokročila. Máme tedy jen směrnicí daná data, kdy se čas bude měnit, a to do roku 2026. Protože je ale pravidlo jednoduché – ke střídání dojde vždycky poslední neděli v březnu a poslední neděli v říjnu, dovolili jsme si tabulce přidat pár řádků. Pro případ, že se vlády dál nebudou s to dohodnout.

Změna času na letní v letech 2024–2034

Šetří letní čas elektřinu?

Zavádění letního času bylo motivováno úsporami energií, zejména za svícení. Úvahy o zavedení letního času kvůli úsporám energií prvně představil v roce 1907 Angličan William Willett v eseji The Waste of Daylight  (Plýtvání denním světlem). V anglicky mluvících zemích se dodnes nemluví o letním čase, ale o daylight saving time (DST), tedy čase, který šetří denním světlem.

Poprvé k zavedení letního času došlo za první světové války – Česko (tehdy součást Rakouska-Uherska) patřilo v roce 1916 k prvním zemím s letním časem.

Význam energetických úspor je ale – vzhledem k tomu, jaký technologický pokrok jsme za víc než sto let udělali – dávno sporný. Odborníci pochybují, že vůbec k nějaké úspoře dochází. V Česku se například v minulých letech opakovaně nechal slyšet mluvčí ČEZu, že žádné energetické úspory nejde prokázat.

Analýza, kterou si nechala k tématu v roce 2014 vypracovat Evropská unie, konstatovala, že různé studie mají různé výsledky – nicméně i ta nejoptimističtější z nich mluvila o úspoře pouhého půlprocenta celkově ročně spotřebované energie.

Škodí střídání času zdraví?

Pokud máte pocit, že vás střídání času rozhodí, je to pravděpodobně pocit správný. Lidské tělo si uvyká na pravidelný rytmus a náhlou jednostrannou změnu může vstřebávat delší dobu.

Pro lidi, kteří vstávají hodně brzo nebo mají dlouhodobější spánkový deficit, může podle odborníků zejména ubrání jedné hodiny na jaře znamenat velký problém, se kterým se vyrovnávají i několik týdnů.

V týdnu po změně času různé studie zaznamenaly zvýšený výskyt infarktů, nemocí spojených se zažívacím nebo imunitním systémem. Mezi často zmiňované dlouhodobé zdravotní dopady střídání času patří deprese, zpomalený metabolismus, bolesti hlavy nebo přírůstek váhy.

Na druhou stranu ale někteří zas tvrdí, že v letním čase obvyklý pracovní rytmus víc koresponduje s přirozeným střídáním světla a tmy, podle kterého živočichové včetně člověka řídí své vnitřní biologické hodiny. 

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO