Iluzorní západní kalkulace. Ukrajina je záminkou v boji proti Rusku, řekl Putin na BRICS
Původně začínalo jako volné uskupení nejrychleji rostoucích tržních ekonomik světa, dnes ho světové deníky jako New York Times označují za geopolitickou pojistku v době měnícího se světa pro státy, které nechtějí uznat dominanci Spojených států. Řeč je o zemích BRICS a konkrétně o třídenním summitu, který od úterka hostí prezident Vladimir Putin v hlavním centru ruského Tatarstánu. Shrnujeme, jaká je agenda summitu, co členské státy spojuje a co naopak dělí.
Za pojmem BRICS se skrývá zkratka pro zakládající státy, tedy Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Letos se navíc skupina rozšířila o další čtyři země: Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty a Putin deklaruje, že zájem o členství mají i další. I proto se někdy objevuje nový název BRICS+, který naznačuje, že je uskupení připravené přijímat mezi sebe další ekonomiky.
To, že v případě zemí BRICS nejde o druhořadé geopolitické hráče, potvrzují i čísla: Obyvatelé členských států tvoří 45 procent světové populace a jejich ekonomiky mají dohromady hodnotu víc než 28,5 bilionu dolarů. To je přibližně 28 procent světové ekonomiky.
Setkání v jednom z hlavních ropných center Ruska je nyní klíčové zejména pro Kreml, který čelí izolaci ze strany Západu včetně Spojených států kvůli vojenské invazi na Ukrajině. Fotografie světových lídrů po boku Putina, na kterého loni vydal zatykač Mezinárodní trestní soud, tak pro ruského prezidenta znamenají mnohem víc, než tomu bylo před válkou.
Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) se setkává s venezuelským prezidentem Nicolasem Madurem na okraj summitu BRICS v ruské Kazani.|
Jasné pojítko mezi státy BRICS se ale nehledá snadno. Ačkoliv se nabízí společný nepřítel v podobě Spojených států, tato teze u všech států neplatí – například Egypt je příjemcem americké vojenské pomoci a Spojené arabské emiráty na svém území hostí americké vojenské základny. Hlavním průsečíkem tak dál zůstává ekonomika, která v případě rychle rostoucích členských států stojí za sledování.
Historie BRICS
BRICS je neformální skupina států, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čínská lidová republika a Jihoafrická republika. Vznik BRICS iniciovala ruská strana v roce 2006, kdy se na návrh ruského prezidenta Vladimira Putina konalo první ministerské zasedání BRICS během Valného shromáždění OSN v New Yorku.
První summit BRIC (tehdy ještě bez Jihoafrické republiky, proto pouze BRIC, pozn. redakce) se konal v roce 2009 v Jekatěrinburgu. Zde také členské země vydaly společné prohlášení, kterým slibovaly „podporovat dialog a spolupráci mezi zeměmi postupným, aktivním, pragmatickým, otevřeným a transparentním způsobem“. V dokumentu bylo nastíněno společné vnímání způsobů, jak se vyrovnat s globální finanční a hospodářskou krizí.
Důležitou roli ve spolupráci členských států BRICS hraje setkávání například v sídle OSN v New Yorku, v mezinárodních organizacích v Ženevě a Vídni a v UNESCO v Paříži. V rámci formátu BRICS spolupracují také podnikatelské organizace a výzkumná centra.
Vyhnout se dolaru, vyhnout se sankcím
Úspěch u všech lídrů zatím neslaví Putin ani se svým plánem obejít dolar, který je hojně využíván pro globální platby. Velké množství problémů, kterým čelí ruská ekonomika, totiž vychází právě z přeshraničního obchodu a ze sankcí, které na Rusko uvalil Západ.
Putin se proto pokouší partnery přesvědčit, aby mu pomohli dominanci amerického dolaru narušit. Chce, aby země BRICS vytvořily alternativní obchodní mechanismus a systém přeshraničního vypořádání, který se vyhne měnám zemí G7 a sankce tak pro Rusko nebudou mít takový význam.
Cíl však zatím zůstává převážně aspirační, žádná nová měna totiž zatím podle odborníků není dostatečně silná, a hlavně důvěryhodná na to, aby mohla pro přeshraniční transakce fungovat stejně. Oslabení vlivu amerického dolaru by přitom kromě Ruska ocenila i Čína nebo Írán, který zůstává protivníkem USA kvůli své roli na Blízkém východě.
V očích odborníků tak země BRICS připomínají dvojkoalici, kterou dělí na globální jih a globální východ. Mezi východní státy řadí Čínu, Rusko a příležitostně Írán, které stojí v opozici k vojenské alianci NATO. Jižní státy naopak zůstávají ve většině konfliktů neutrální, a v některých případech dokonce se Spojenými státy přímo spolupracují.
Právě Indie se na letošním summitu stává jedním z nejhlasitějších kritiků antiamerického směřování, proti se staví i v otázce rozšiřování o další státy. Indický postoj navíc sdílí třeba Brazílie a Jihoafrická republika, Spojené arabské emiráty se pak odmítají zcela stavět do opozice Západu.
Mezi účastníky je zástupce OSN i Turecko
Do Kazaně ve středu přicestoval i generální tajemník OSN António Guterres, který se má druhý den setkat s ruským prezidentem. Půjde o první schůzku od dubna 2022 a jednat mají o situaci na Ukrajině. Proti jeho účasti se vyhradilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Generální tajemník odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Ale přijal pozvání na summit v Kazani od válečného zločince Putina. Je to nesprávná volba, která věci míru nepomáhá,“ uvedlo.
Cestu tajemníka OSN do Kazaně kritizují i představitelé pobaltských států, například litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis ji na sociální síti X označil za neakceptovatelnou. Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny Guterresova návštěva nabízí Putinovu režimu jasné propagandistické vítězství. Šéf estonského resortu zahraničí na síti X napsal, že „jednání s agresorem, který vede na Ukrajině krvavou válku a hrubě porušuje Chartu OSN, by se nemělo navracet k normálu“.
O prohlubování vztahů se zeměmi BRICS projevil dál zájem například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nebo vietnamský premiér Pham Ming Chinha. Zúčastnit se měl původně i brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, který ale po zranění hlavy musel cestu do Ruska zrušit. Zastupuje ho ministr zahraničních věcí Mauro Vieira.
Putin hledá spojence proti Západu
Ruský prezident se na summitu BRICS snaží mimo jiné najít podporu pro svůj boj proti Západu v otázce Ukrajiny. Během čtvrtka se nechal slyšet, že ji podle něj Evropa i Spojené státy využívají k vytvoření kritického ohrožení ruské bezpečnosti a ignoruje ruské životní zájmy. „Ignorují také spravedlivé obavy ohledně porušování práv rusky hovořících lidí a nyní už vůbec neskrývají cíl uštědřit naší zemi strategickou porážku,“ prohlásil na adresu západních států podle agentury Interfax.
Kromě Ukrajiny řeší státníci i situaci v Izraeli, do ruské Kazaně dorazil například předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás. Do Moskvy mezitím přijel člen politbyra Hamásu Músa abú Marzúk, který se zde setkal s náměstkem ruského ministra zahraničí Michailem Bogdanovem. „Diskutovali jsme o otázkách spojených s palestinskou národní jednotou a vytvořením vlády, která by měla po válce vládnout v Pásmu Gazy,“ řekl Marzúk agentuře Ria Novosti.
Během středy se pak Rusko stalo terčem kybernetických útoků, které podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové nejspíš souvisí právě s probíhajícím summitem. „Ráno začal masivní útok ze zahraničí na infrastrukturu oficiálních webových stránek, portálu ruského ministerstva zahraničí,“ uvedla ve středu.
Indie a Čína v hledáčku investorů
Setkání nejrychleji se rozvíjecích ekonomik zajímá i západní investory. Například finančník Guy Spier vidí největší investiční příležitosti právě v Indii nebo v Číně, kde očekává dlouhodobý růst ekonomik. Řekl to v pořadu FLOW na e15.
VIDEO:Nejlepší investice jsou do Číny a Indie, říká investor Guy Spier pro FLOW
FLOW: Nejlepší investice? Najdete je v Číně, Indii i Turecku, říká slavný finančník Guy Spier • e15
V rychle se rozvíjecích zemích doporučuje například investice do uhlí. „Pokud jste tvůrcem energetické politiky například v Indii a chcete vyrábět zelenou energii, odebíráte zdroje lidem, kteří je potřebují k prosperitě,“ řekl. V Evropě jsou podle něj v současnosti investice do uhlí vyschlé, což způsobuje dlouhodobě působícím firmám na trhu profit. „Kvůli nedostatku financování se tam nedostane další konkurence,“ dodal Spier.